Senátoři schválili novelu zákona o obalech, která obchodníkům zakazuje "igelitky" rozdávat zdarma. Velké obchodní řetězce přestaly igelitové tašky dávat zdarma již dříve. Změna se ale dotkne i všech dalších obchodů.
Podíl lidí, pro které je cena nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin, postupně klesá. Vedle kvality, kterou spotřebitelé uvádějí jako nejdůležitější, roste význam složení potravin. Současně ubývá lidí, kteří za jídlo zaplatí do dvou tisíc korun měsíčně na osobu.
Žena, která zastupuje zaměstnance obchodů, nemá strach z toho, že by jim nové technologie sebraly práci. Renáta Burianová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o zákazu prodeje během svátků a slibuje, že se odboráři nebudou snažit zavřít obchody i o nedělích. Chce, aby prodavači byli na svou práci znovu pyšní a nestyděli se za ni.
Zájemce si místo půjčení speciálního skeneru může nahrát aplikaci do svého chytrého telefonu. Možnost využít vlastní mobil nabízí také Tesco.
Zákaz prodeje o vybraných svátcích se netýkal Velkého pátku, ale na Velikonoční pondělí už platí. Své prodejny tentokrát zavře i e-shop Alza.cz. Za porušení zákazu v pátek 28. října zatím Česká obchodní inspekce uložila tři pravomocné pokuty, které už nabyly právní moci. Na Slovensku letos poslanci schválili rozšíření zákazu prodeje ze tří na patnáct dnů.
Společnost loni otevřela deset nových prodejen, poslední v Kolíně. Nyní tak má v Česku 213 prodejen. Billa patří do první desítky největších prodejců v ČR.
Lidem vadí, když obchodníci vyhazují do popelnic neprodejné jídlo. Supermarkety se proto snaží dávat stravitelné kusy na charitu a zbytky pak omezují na minimum. Albert nyní zkouší v několika prodejnách jídlo kompostovat – nemusí se tak starat o odvoz. Podívejte se, jak takový turbokompostér funguje. Pro vstup do galerie klikněte na první fotografii.
Průzkum potravinářské komory, která sdružuje dodavatele, naštval Svaz obchodu, který hájí zájmy supermarketů. Podle průzkumu komory mají obchodníci na některých potravinách až stoprocentní marže. "Průzkum je účelový, o předražených potravinách ale nemůže být řeč," tvrdí šéfka Svazu obchodu Nováková.
Nikde v okolních státech nemají zaměstnanci obchodů tak neuvěřitelně nízké sebevědomí jako v Česku. Nejspíš je to už od Bílé hory, myslí si předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Hlavní problém v prodejnách podle ní vytváří střední management. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o ohromné fluktuaci pracovníků či exekucích.
Pilotní provoz zahájila Billa na pražském letišti, v dalších dnech přidá po jednom obchodě v Praze a Plzni. Jako první v Česku zprovoznil samoobslužné pokladny řetězec Tesco už v roce 2008. Nyní je nabízí také Globus a Albert, pouze ve třech prodejnách pak Kaufland.
Česká republika má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat, v Česku se ale omezení nechystá. Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách.
Módní řetězec H&M rozjíždí novou značku Arket. Během podzimu otevře první prodejnu v Londýně, pokračovat bude v dalších evropských městech. Nabídne nadčasové a dražší oblečení - například cena pánské košile začíná na tisícovce.
Většina novinek v českých obchodech vydrží maximálně tři roky. Kromě vylepšování zboží sázejí prodejci stále častěji na digitální technologie přímo v obchodech. Systém scan&go pomůže zákazníkům s orientací v prodejně, heat mapy zase obchodníkům s umístěním zboží.
Nově budou obchody po podpisu zákona prezidentem až na výjimky povinně zavřené 15 dnů v roce a částečně i 24. prosince. Většinou jde o státní svátky a dny pracovního klidu. V současnosti platí zákaz maloobchodního prodeje během tří dnů.
Vlastní značky řetězců si postupně získávají stále větší důvěru u českých spotřebitelů. Zatímco v roce 2012 za ně lidí utráceli v průměru necelou pětinu výdajů, loni tento podíl vzrostl na téměř 21 procent. Češi se tak přibližují vyspělým evropským trhům. Řetězce se nyní snaží pod svou značkou prodávat i dražší produkty a zaujmout tak i zákazníky preferující vysokou kvalitu.
Běžné nákupy sice Češi dělají méně často než v minulosti, ale utratí při nich stále více peněz. Za posledních pět let stouply roční útraty o desetinu. Téměř polovinu průměrného nákupního košíku tvoří čerstvé a chlazené výrobky, následují nápoje a polotovary a na třetím místě pak kosmetika a drogerie.
Společnost Tesco na podzim roku 2014 přiznala, že nadhodnotila své zisky o více než 260 milionů liber. Později byl navíc tento údaj zpřesněn směrem vzhůru, a to na 326 milionů liber. Na zaplacení pokuty se firma dohodla s britským Úřadem pro vyšetřování závažných podvodů po několikaměsíčním jednání.
Lidl chce pro svůj produkt Naše stravenka vybudovat co nejširší akceptační síť restaurací, které by tuto stravenku mohly přijímat. Každé přitom bude při proplácení stravenek účtovat poplatek 2,5 procenta. Stravenky Lidlu již nyní využívá 8000 zaměstnanců společnosti a od dubna je bude využívat i více než 12 000 pracovníků Kauflandu. Dále se firma s nabídkou stravenek začne obracet i na jiné zaměstnavatele.
Britská síť má v Česku sedm obchodů, uvažuje o dalších lokalitách. Nabízí převážně mražené zboží, a to jak tradiční britské pokrmy, tak typické české potraviny. Čeští zákazníci jsou přitom vůči mraženým potravinám a pokrmům více skeptičtí než Britové.
Už 49 procent domácností – dosud rekordní podíl – uvádí hypermarkety jako místo, kde utrácí nejvíce peněz za potraviny a základní nepotravinářské zboží. Nejmenší prodejny mají podle studie GfK Shopping Monitor už jen desetinu trhu.
