Na "franšízovém veletrhu" v Praze se ve středu představily sítě, které hledají partnery pro rozšíření do České republiky. Vybrali jsme některé z nich.
Po dlouhých letech klesl podíl zboží kupovaného v akci. Lidé si do košíku dávají zdravější a kvalitnější věci, ukázal průzkum agentury GfK.
Foto: V roce 2018 se má otevřít jediné klasické obchodní centrum a jeden obří outlet. Už se ale připravují i další projekty.
Čechům při nakupování nejvíc vadí, když v obchodě nenajdou zboží, které si vyhlédli v akčním letáku. Za nejhorší nedostatek řetězců to v redakční anketě označila téměř třetina hlasujících. Čtenáři si ale stěžovali třeba i na hlasitou hudbu, šmajdavá kolečka vozíků či záměrné přemisťování zboží.
Sbírka zajistila 886 000 porcí jídla, které pomohou před Vánoci v domácnostech osamělých seniorů, samoživitelek a jejich dětí, rodin ve finanční tísni, v azylových domech. Loni to bylo o 110 000 porcí méně. Letos se zapojilo 750 prodejen z řetězců Tesco, Globus, Penny Market, Kaufland, Albert, Lidl, BILLA, Makro, dm drogerie markt a Rossmann.
Řadovým pracovníkům holdingu letos stouply mzdy o 16,7 procenta, průměrný plat ve firmě je 22 600 korun. Firma však kvůli tomu musí zdražovat.
Prodejci se snaží vyhovět novým trendům a udělat z nakupování zážitek. Jak se jednotlivé řetězce snaží udržet přízeň zákazníků a přitáhnout nové?
Zisk řetězce, který má v Česku 368 prodejen, loni vzrostl téměř na půl miliardy korun. Tržby zůstaly v meziročním srovnání na 32 miliardách korun.
Místo igelitových pytlíků nabídne německá síť Rewe síťky na více použití. V Česku zatím řetězce podobný krok nechystají, už dříve ale omezily plastové nákupní tašky.
Z velkých řetězců zůstane otevřený hypermarket Albert na autobusovém nádraží v Českých Budějovicích a dva supermarkety Billa na ruzyňském letišti a pražském hlavním nádraží. Své prodejny nezavře ani e-shop Alza.
Tržby švédského prodejce oděvů Hennes & Mauritz (H&M) stouply v Česku ve finančním roce 2015/2016 o 12 procent na 3,1 miliardy korun. Zisk společnosti se zvýšil o dva miliony na 145 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti. Pro další účetní období firma nepředpokládá zásadní výkyv v hospodaření, bude se podle zprávy soustředit hlavně na prodej a efektivitu nákladů. Letos chce H&M v Česku otevřít šest prodejen. Na konci loňského roku zde měla 48 obchodů a zaměstnávala 938 lidí. V tuzemsku provozuje i internetový obchod.
Žabka provozuje v Česku 101 prodejen, jsou součástí skupiny Tesco. Síť zahrnuje menší obchody s delší otevírací dobou, zejména v Praze a středních Čechách.
Španělský řetězec Telepizza převzal desítku tuzemských provozoven Forty's Pizza a má velké plány. Do sousedního Polska, Slovenska a Rakouska nyní vstupují i další dvě ze čtyř největších sítí pizzerií na světě.
Tržby českých prodejen stouply o dvě procenta na 44,5 miliardy korun. Neuhrazená ztráta řetězce z minulých let dosahuje 7,2 miliardy korun.
Privátní značky, biopotraviny a přírodní kosmetika - to jsou nejrychleji rostoucí segmenty výrobků sítě drogerií dm na českém trhu. Na začátku příštího roku chce společnost zahájit i prodej přes internet.
Ministerstvo zemědělství zveřejnilo výsledky dalšího testu dvojí kvality potravin. Porovnání zadal ministr Marian Jurečka odborníkům z Vysoké školy chemicko-technologické. Tentokrát se zaměřili na takzvané privátní výrobky obchodních řetězců, na dětskou výživu a na krmiva pro domácí zvířata. Celkem prověřili 21 produktů v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu a na Slovensku. "I tento test ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší," říká Jurečka. (K přehledu výsledků se dostanete po kliknutí.)
Výsledky šetření, které vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zveřejnili zástupci ministerstva zemědělství. Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Naopak v dětské přesnídávce v Česku bylo více dýně než v Německu.
Tuzemští zemědělci nyní podle Mariana Jurečky prodávají litr mléka zhruba za stejnou cenu jako v roce 2004, kdy čtvrtka másla stála 25 korun. Dnes je to více jak jednou tolik. Obchodníci se ale brání, že jejich marže vysoká není, v průměru prý dělá 14 procent.
Dražší ceny hlásí všechny sousední země, nejlépe jde máslo koupit v Polsku. Například Lidl ho tam prodává za 30 korun, když jich koupíte šest najednou. Ke zdražování přispívá rostoucí globální spotřeba.
Šéf Potravinářské komory mimo jiné vyzval mlékárny, aby omezily vývoz másla do zahraničí.
