Kazaši v lednu vyšli do ulic na protest proti velkému zdražení zkapalněného plynu. Režim protesty za pomoci ruské armády potlačil, ale zdá se, že na špici mocenské pyramidy se věci mění.
Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do Kazachstánu zmítaného nepokoji pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci v zemi stabilizovat. Ve středu večer to podle agentury Ria Novosti oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan. O pomoc s potlačením nepokojů v Kazachstánu požádal jeho prezident Kasym-Žomart Tokajev.
V nedělních prezidentských volbách v Kazachstánu zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Vyplývá to z průzkumu, který na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností provedl institut Kogamdyk Pikir. Šestašedesátiletý Tokajev podle těchto údajů získal 70,13 procenta hlasů. Z voleb poprvé po téměř třiceti letech vzejde jiný vítěz než Nursultan Nazarbajev (78), který Kazachstánu vládl od roku 1990 a Tokajeva doporučil za svého nástupce.
Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.
Měl to být dárek odcházejícímu prezidentovi od vděčného obyvatelstva. Kazašský parlament tento týden schválil přejmenování hlavního města Astany na Nursultan na počest dosud jediného prezidenta této středoasijské země Nursultana Nazarbajeva, který se rozhodl stáhnout. Parlamentem zákon prošel bez problémů, obyvatelstvo ovšem zdaleka není nadšeno. Je to přitom už poněkolikáté, co má být město Akmoly nebo třeba Celinograd přejmenováno.
Kazašský parlament ve středu schválil přejmenování hlavního města země, které nyní namísto Astany ponese název Nursultan. Zákonodárný sbor tím vzdal hold dlouholetému prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi, který v úterý nečekaně podal demisi. Prezidentského úřadu v Kazachstánu se po něm ujal dosavadní předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev, který změnu jména metropole navrhl. Zemi povede do dubna 2020.
Dlouholetý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev dnes v projevu k národu oznámil, že odstupuje z funkce hlavy státu. Podle prezidenta nastal čas, aby moc v zemi převzala nová generace lídrů. Podílu na moci se bývalý komunistický funkcionář nevzdává, ponechává si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a vůdce fakticky monopolní vládní strany Světlo vlasti. Do voleb, jejichž datum zatím nebylo oznámeno, má funkci prezidenta prozatímně vykonávat předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev.
Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev přišel s návrhem zákona, který by ženám zakazoval oblékat se do černého oblečení. "V důsledku náboženské negramotnosti pěstují mladí Kazaši plnovousy a zkracují si kalhoty. Přibylo i mladých dívek, které se zahalují černým oblečením. Neodpovídá to našim národním zvykům a tradicím," píše se v prohlášení prezidenta. "Kazaši si oblékají černou jen tehdy, když drží smutek," dodal Nazarbajev.
V Aktobe na severu Kazachstánu koncem minulého týdne skupina údajných náboženských radikálů zaútočila na několik objektů a kasárna. Podle Astany bylo zastřeleno 13 zločinců, zraněno 14 a šesti se podařilo utéct. Zemřelo i šest civilistů. Prezident Nursultan Nazarbajev konstatoval, že útoky nesou známky "barevných revolucí," tedy lidových povstání obdobných demonstracím, které vedly ke změnám na Ukrajině nebo v Gruzii.
Kazašská policie se dnes razantně snažila zabránit protivládním protestům chystaným po celé zemi, zadržela desítky demonstrantů a bezpečnostními kordony zamezila vstup na hlavní náměstí velkých měst. K protestním akcím ve všech velkých městech vyzvali oponenti prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládne Kazachstánu od roku 1989. Dnešní akce měly vystupňovat sérii demonstrací, které propukly minulý měsíc v reakci na vládní plány privatizace rozsáhlých ploch zemědělské půdy. Současné protesty, které se staly příležitostí k vyjádření obecné nespokojenosti s vládou, jsou v této středoasijské zemi největší za více než deset minulých let.
Jako scény vystřižené z filmu Borat, který si dělá legraci z Kazachstánu, vypadala návštěva prezidenta této země ve francouzském supermarketu ve městě Almaty. Nursultánu Nazarbajevovi se nelíbilo označení "špinavá" mrkev, banány mu přišly příliš krátké a zelené, sladké pečivo nezdravé. Nakonec si u pokladny musel půjčovat peníze na zaplacení.
Předčasné parlamentní volby v Kazachstánu opět potvrdily postavení strany Nur-Otan kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Podle předběžných výsledků strana dostala přes 80 procent hlasů. Sedmiprocentní volební práh překročili ještě komunisté a podnikatelská strana. Nazarbajev v bývalé sovětské republice vládne už od roku 1989. Za tu dobu v Kazachstánu dokázal uskutečnit tržní reformy, přilákat zahraniční investice i zachovat náboženskou a národnostní stabilitu převážně muslimské země.
Nursultan Nazarbajev bude prezidentem popáté. Úřad obhájil díky bezkonkurenčnímu zisku 97,7 procenta hlasů, vyplývá z odhadů voleb.
Bývalý kazašský velvyslanec se podle úřadů oběsil v rakouské vazební věznici. Kvůli pochybnostem kolem jeho smrti Rakousko požádalo švýcarské patology o druhou nezávislou pitvu.
Ve většině případů se jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.
Zeman Kazachstán označil za "zemi hospodářského zázraku". Dodal, že ho Česko považuje za stát prvořadého a dlouhodobého zájmu.
Postup Vladimira Putina odmítli představitelé Běloruska, Kazachstánu či Kyrgyzstánu. Za ruským prezidentem stojí jen Bašár Asad.
Při masakru na hranicích Kazachstánu zemřelo 14 pohraničníků a místní lovec
Zhruba tisícovka lidí se v sobotu sešla v největším kazašském městě Almaty.
Pozorovatelé OECD se zatím nevyjádřili. V minulosti ale hlasování nikdy nebylo spravedlivé
