Ruský prezident Vladimir Putin se v čele státu buď moc nepředře, anebo dělá něco úplně jiného, než oficiálně hlásá Kreml. Až k takovým úvahám dospěl japonský novinář, analyzující oficiální snímky hlavy státu z pracovních schůzek během několika srpnových dnů.
Zavražděný ruský novinář žil na Ukrajině přes deset let. V poslední době měl jeho portál proukrajinský charakter. Přestože se našel dopis na rozloučenou, jeho přátelé jsou přesvědčeni, že byl zavražděn.
Spoluzakladatelka a šéfredaktorka zpravodajského webu Huffington Post oznámila, že po 11 letech končí s žurnalistikou. Arianna Huffington se chce naplno věnovat své nové firmě, která radí, jak zlepšit podmínky na pracovišti a zabránit vyhoření zaměstnanců.
"Pokusy vidět v daném případě odvetnou akci za odmítnutí české akreditace ruským novinářům jsou neodůvodněné," cituje ruské ministerstvo zahraničí agentura TASS. Neoficiální informace přitom hovoří o tom, že jde o odvetné opatření za neprodloužení akreditace dvěma ruským novinářům v Česku.
Moskva zamítla žádost o novinářské vízum redaktorovi Hospodářských novin Ondřeji Soukupovi. Zda jde o jednorázový krok vůči konkrétnímu novináři, nebo vízum nedostanou ani ostatní zástupci médií z ČR, zatím není jasné. České ministerstvo zahraničí teď podle své mluvčí řeší, jak bude na postup Rusů reagovat. Letos v dubnu neprodloužilo akreditace Alexandru Kuranovovi, který pracoval pro státní agenturu RIA Novosti, a Vladimiru Sněgirjovovi, dopisovateli vládního listu Rossijskaja gazeta z Česka. Podle neoficiálních informací je nevpuštění Soukupa do Ruska recipročním opatřením.
Podle agentury Reuters končí na 131 médií. Mezi nimi mají být tři agentury, 16 televizních stanic, 45 novin či 15 časopisů. Úřady také vydaly desítky zatykačů na novináře. Ankara ve středu také nechala propustit dalších skoro 1700 vojáků, z toho 149 generálů a admirálů. Čistky zasáhly desítky tisíc lidí, kteří byli zbaveni funkce nebo přímo zatčeni. Lidskoprávní organizace Amnesty International tvrdí, že zadržené osoby jsou podrobovány surovému zacházení.
Turecké úřady po nepodařeném pokusu o armádní puč vydaly zatykač na 47 bývalých zaměstnanců předního deníku Zaman. List až do březnové konfiskace vládou podporoval hnutí klerika Fethullaha Gülena žijícího v exilu v USA. Toho prezident Recep Tayyip Erdogan označuje za hlavního strůjce pokusu o převrat. Jeho údajné příznivce z řad vojáků, soudců nebo učitelů policie po tisících zatýká.
Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku pokračují personální čistky. Úřady vydaly zatykač na 42 novinářů, řady zaměstnanců prořídly také v tureckých aerolinkách, které propustili 211 "nepohodlných" zaměstnanců. Lidé musejí odcházet ze svých pracovních pozic i jinde a vězení se plní potenciálními pučisty. O práci přišly v důsledku převratu desetitisíce lidí.
Pavel Šeremet zemřel ve středu při explozi auta, ve kterém seděl. Podle nově zveřejněných záběrů z pouličních kamer u Šeremetova bydliště připravovala žurnalistovu smrt dosud neznámá žena a její společník. Auto patřilo vedoucí pracovnici a majitelce deníku Ukrajinska pravda Oleně Prytulové. Šeremet byl v 90. letech v běloruské vlasti odsouzen za kritiku prezidenta Alexandra Lukašenka.
Dosud neznámý pachatel v Kyjevě napadl nožem redaktorku ukrajinské verze časopisu Forbes. Marija Rydvanová vyvázla s poraněnou rukou, oznámila ukrajinská média. Kyjevskou policii o úterním incidentu vyrozuměli lékaři, kteří dívce ošetřili zranění na levém předloktí a na loktu. Následně policisté novinářku vyslechli a zahájili trestní stíhání neznámého pachatele kvůli lehké újmě na zdraví. "V parku na mě bez zjevného důvodu zaútočil jakýsi chlap a třikrát mě bodl nožem," uvedla Rydvanová. Útok novinářka nespojuje se svou prací. Během posledních 48 hodin jde o již druhý útok na žurnalistu v Kyjevě. Ráno přišel při výbuchu auta o život novinář Pavel Šeremet.
Při výbuchu auta zemřel ve středu ráno v ukrajinské metropoli 44letý ruský novinář Pavlo Šeremet. Podle dostupných informací v něm byla nastražena bomba. Vůz, který patřil majitelce listu Ukrajinska pravda Oleně Prytulové, explodoval před osmou hodinou ráno místního času, a to pouhých několik desítek metrů po rozjetí. Úřady stále nevydaly oficiální vyjádření, nicméně generální prokurátor Jurij Lucenko na Facebooku napsal, že podle prvních informací z místa činu šlo o vraždu. Smrt 44letého novináře, který byl úzce spojován s prozápadním vedením země, vyvolala bouřlivé reakce.
Hned šest českých novinářů se od čtvrtka může chlubit Krameriovou cenou "za nezávislou žurnalistiku". Za udílením cen stojí Asociace nezávislých médií, kterou vloni založili novináři spjatí s kontroverzními weby a proruskou propagandou. V porotě prvního ročníku zasedl také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Problém v tom nevidí. Ocenění pro dva novináře z ČRo naopak považuje za doklad toho, že rozhlas dělá svou práci dobře.
Vedení Primy loni nařídilo manipulovat zprávy o uprchlících. Nejhorší je, že to část novinářů bere jako normální věc. Jinak by se bránili.
Rebelové po týdnu propustili španělskou novinářku, která na severu Kolumbie psala článek o nelegálním obchodu s drogami. Salud Hernándezová-Moraová po svém propuštění řekla, že děkuje všem, kteří se za ni modlili. Brzy chce také uspořádat tiskovou konferenci, na které popíše detaily svého únosu. Hernándezová v zemi působí více než 20 let, pracuje pro španělský list El Mundo a kolumbijská média.
V Kolumbii se pohřešují dva novináři, kteří informovali o pátrání po španělské žurnalistce Salud Hernándezové. Dlouholetá dopisovatelka španělského listu El Mundo zmizela v sobotu v severokolumbijské oblasti Catatumbo, kde operují povstalecké skupiny. Zmizení novinářů potvrdil v úterý i kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Novináři místního rozhlasu RCN se v pondělí nevrátili se skupinou žurnalistů do města Tarra, okolo nějž pátrání po Hernandézové probíhá. Úřady zatím oficiálně nepotvrdily, že Hernándezová byla unesena. Spekuluje se ale, že se stala rukojmím druhé největší gerilové skupiny v zemi, Vojska národního osvobození (ELN).
Ve Spojených státech zemřel americko-kanadský novinář Morley Safer, který byl veteránem pořadu 60 Minutes vysílaném stanicí CBS News. Bylo mu 84 let. V 60. letech působil jako válečný korespondent ve Vietnamu, odkud mezi prvními informoval o krutostech americké armády vůči civilistům. "Dnešek je velmi smutný den pro nás všechny v 60 Minutes a CBS News. Morley byl naší součástí, jedním z pilířů a inspirací. Byl to mistr vypravěč, džentlmen a báječný přítel. Bude nám velmi chybět," prohlásil Jeff Fager, který je vedoucím produkce pořadu 60 Minutes. "Morley byl vůbec jedním z nejdůležitějších žurnalistů, položil základy válečného zpravodajství," dodal šéf CBS Leslie Moonves.
Severokorejské úřady v pátek zadržely a osm hodin vyslýchaly tým britské veřejnoprávní stanice BBC, včetně reportéra Ruperta Wingfielda-Hayese. V pondělí je skupina strážců odvezla na letiště a vyhostila. Podle nejmenovaného představitele, jehož citovala agentura Nová Čína, bylo důvodem "nepatřičné reportování" o KLDR a jejím vůdci Kim Čong-unovi. Britové byli ve skupině zahraničních novinářů, kteří se do asijské země dostali v době sjezdu vládnoucí Korejské strany práce.
Dva turečtí novináři, kteří loni zveřejnili informace o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům, byli v pátek odsouzeni k trestům vězení. Jeden dostal téměř šest let a druhý pět let za publikování tajných dokumentů. Informovala o tom agentura AFP. Obvinění ze špionáže, za kterou jim hrozilo doživotí, byli zproštěni. Vynesení dnešního rozsudku poznamenal incident před soudní budovou, kde čtyřicetiletý Murat Şahin se slovy "zrádče vlasti" několikrát vystřelil na obviněného novináře Cana Dündara. Jemu se nic nestalo, ale jiný novinář byl lehce zraněn do nohy. Útočníka zatkla policie.
Polské úřady zakázaly vstup do země zpravodaji ruské státní informační agentury Rossija Segodňa Leonidu Sviridovovi. Do schengenské zóny novinář nesmí vstoupit do prosince roku 2020. Ruský novinář pracoval v Polsku od července 2003 jako regionální zpravodaj agentury ve Varšavě s působností i v České republice. Na jaře roku 2006 ale o českou akreditaci přišel a předloni i o tu polskou. Spekulovalo se, že ruský zpravodaj pracoval jako špion s krytím novináře. Podle nynějšího prohlášení polských úřadů by "Sviridovův pobyt v zemi poškozoval zájmy Polské republiky". Novinářova nadřízená Margarita Simoňjanová na zákaz reagovala oznámením, že Sviridov rozhodnutí polských úřadů zažaluje.
Podle Bagdádu katarská televize porušila vládní nařízení z roku 2014, které reguluje práci novinářů pokrývajících "válku proti terorismu". Oficiální pokyny podle lidskoprávních organizací nutí novináře mimo jiné k tomu, aby irácké vojáky ukazovali v příznivém světle.
