


Rakousko volilo budoucnost. Má tvář Sebastiana Kurze a barví se do zelena
Naši jižní sousedé šli včera volit. Většina jich hodila hlas dosavadnímu lidoveckému kancléři. Stalo se tedy v Rakousku vůbec něco, co stojí za pozornost? Jednoznačně ano.



Naši jižní sousedé šli včera volit. Většina jich hodila hlas dosavadnímu lidoveckému kancléři. Stalo se tedy v Rakousku vůbec něco, co stojí za pozornost? Jednoznačně ano.



Rakušané si tuto neděli volí nový parlament. Průzkumy předpovídají jasného vítěze, bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Není ale jasné, s kým se spojí. S protiimigračními svobodnými, anebo sociálními demokraty? Přečtěte si reportáž z jihu Rakouska, které je zaplavené Kurzovými hesly a plakáty.



Rakouská strana svobodných (FPÖ) si na sobotním sjezdu do svého čela podle očekávání zvolila Norberta Hofera. Ten již nacionalistickou formaci prozatímně vedl od května, kdy kvůli skandálu s financováním strany odstoupil z předsednické funkce i z postu vicekancléře Heinz-Christian Strache. Kvůli aféře padla celá vláda a zemi za dva týdny čekají předčasné parlamentní volby.



Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v úterý na žádost lidoveckého (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze odvolal z funkce ministra vnitra Herberta Kickla ze strany svobodných (FPÖ). Prezident to oznámil po setkání se šéfem vlády.



Předsedou Svobodné strany Rakouska (FPÖ) byl podle očekávání jmenován Norbert Hofer. O tom, že ve funkci nahradí Heinze-Christiana Stracheho, který kvůli skandálu v sobotu odstoupil z čela svobodných i z postu spolkového vicekancléře, rozhodlo na nedělním zasedání předsednictvo strany, informovala agentura APA.



Od začátku října platí v Rakousku nový zákon, který zakazuje mít zahalený obličej na veřejném místě. Týká se hlavně muslimek, které nosí burku nebo nikáb. Za určitých okolností se ale vztahuje i na nošení medicínských roušek nebo klaunských masek. Zákon vyvolal v zemi protesty. Podle kritiků se týká jen malého počtu lidí a ohrožuje tamní otevřenou společnost. Nesouhlasí s ním ani rakouský prezident. "Je právem každé ženy obléknout se, jak chce," tvrdí Alexander Van der Bellen.



Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.



Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.



Musíme počítat s tím, že britská veřejnost a mnozí britští politici si s Ruskem příliš nelámou hlavu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Kovář, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy a specialista na dějiny Velké Británie. Podle něj procházíme dobou, ve které velká část nespokojených voličů na Západě bourá status quo. Po postupném odchodu Británie z EU navíc bude přílišná dominance Německa Unii škodit. Odchodem Londýna se taky podle Kováře celá EU posune geograficky víc na východ, což není dobře pro Česko ani další středoevropské státy.



Alexander Van der Bellen se s definitivní platností stane příštím rakouským prezidentem, nikdo nenapadl výsledky opakovaných voleb. V květnu přitom na základě stížnosti Svobodné strany Rakouska (FPÖ) ústavní soud výsledek druhého kola voleb zrušil. Van der Bellen, který kandidoval jako nezávislý, měl coby bývalý předseda výraznou podporu strany Zelených. Slavnostní přísahu složí před zástupci obou komor parlamentu 26. ledna.



Důležitý vzkaz, který vyslali naši sousedé v éře bojovníků s takzvanými elitami a politickou korektností.



Někteří Rakušané mají strach z uprchlíků a imigrantů, ale já žiji ve čtvrti, kde tvoří téměř polovinu obyvatel a nic špatného se tam neděje, říká filmařka Zuzana Brejchová. Podle předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků ve Vídní Heleny Baslerové někteří Češi dali přednost Hoferovi, ale ona preferuje Van der Bellena.



Český prezident neumí „vidět věci dopředu“, jen mu politici jako Trump, Hofer, Le Penová či Wilders vyhovují. Jsou ze stejného těsta.



Rakouské volby vyhrál Alexander Van der Bellen, který porazil poměrem 48,3 ku 51,7 procenta hlasů kandidáta populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera. Do výsledku ještě nejsou započteny korespondenční hlasy, volbu ale už nemohou zvrátit. Van der Bellen podle rakouského tisku naváže v pojetí prezidentského úřadu na svého předchůdce Heinze Fischera. Krajně pravicová FPÖ má ale velký potenciál a další volby může vyhrát.



Neúplné výsledky opakovaného druhého kola rakouských prezidentských voleb přisoudily vítězství Alexanderu Van Der Bellenovi, nezávislému kandidátovi s podporou strany Zelených. Šance jeho rivala, krajně pravicového politika Norberta Hofera ze Strany svobodných, už zůstaly jen teoretické. Evropa slaví jeho porážku jako ránu populismu a odmítnutí krajně pravicových myšlenek. Frustrace a emoce, které hnaly Hoferovy voliče kupředu, budou ale v Rakousku doznívat ještě dlouho.



V Rakousku se uzavřely poslední volební místnosti, o novém prezidentovi našich jižních sousedů je tak rozhodnuto. Zvítězil nezávislý kandidát s podporou Zelených Alexander Van der Bellen. Krajně pravicová Svobodná strana Rakouska, za kterou kandidoval Norbert Hofer, už přiznala porážku. Van der Belle dostal přes 53 procent hlasů. Je to překvapení, čekal se vyrovnanější souboj.



V sedm hodin ráno se v Rakousku otevřely volební místnosti. Voliči vybírají novou hlavu státu mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, ve kterém zvítězil Van der Bellen zrušil ústavní soud. Očekává se velice těsný výsledek a ministerstvo vnitra upozornilo, že oficiální výsledek možná oznámí až v úterý.



Den před konáním opakovaného druhého kola prezidentských voleb v centru Vídně lidé demonstrovali proti kandidátovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertovi Hoferovi. Poklidný pochod zhruba stovky lidí zablokoval na 20 minut jednu z hlavních dopravních tepen v centrální části rakouské metropole.



Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.



Rakousko čeká v neděli opakování prezidentských voleb. V pátek skončila kampaň obou finalistů. Kandidát Strany zelených Alexandr Van der Bellen doufá, že znovu zvítězí. Kandidát pravicově populistické FPÖ Norbert Hofer vyzval k vlastenectví a k hrdosti na Rakousko.



Opravdu bude Hofer prvním demokraticky zvoleným prezidentem z řad krajní pravice?