Od minulého čtvrtka, kdy se francouzská spisovatelka Annie Ernauxová stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu, jsou její tituly vyprodané v několika newyorských knihkupectvích a představují nedostatkové zboží také v internetovém obchodě Amazon. Mimořádný zájem nyní vzbudilo i její vystoupení v knihkupectví Albertine Books, jež sídlí v newyorské čtvrti Upper East Side.
Za odvahu a preciznost, s nimiž zkoumá lidskou paměť, dvaaosmdesátiletá francouzská autorka Annie Ernauxová získala prestižní Nobelovu cenu za literaturu. Ve čtvrtek krátce po jedné hodině odpoledne to ve Stockholmu oznámila Švédská akademie.
Miloval jsem impérium. Už není a můj život je teď šedivý, praví první. Rusko může být jedině velké a mocné, nebo nebýt, dí druhý. Rusové jsou Bohem vyvolený národ, tvrdí třetí. Nejsou to hlasy vyhecované současnou propagandou a válkou na Ukrajině: to jsou výpovědi, které už na přelomu tisíciletí sesbírala spisovatelka Světlana Alexijevičová.
Kvůli podezření, že ve své poslední knize hanobí tureckou vlajku a uráží zakladatele moderního tureckého státu Mustafu Kemala Atatürka, turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka. V pondělí večer o tom informovala tamní média. Za údajnou urážku Atatürkovy památky autorovi hrozí až tři roky vězení.
Kvalita stylu, ale také téma, kterému se celoživotně věnuje, stojí podle odborníka na africkou literaturu Vojtěcha Šaršeho za úspěchem tanzanského spisovatele Abdulrazaka Gurnaha. Ten začátkem měsíce obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Devadesátiletá kanadská spisovatelka Alice Munroová vypráví zdánlivě obyčejné příběhy, přesto za ně dostala Bookerovu i Nobelovu cenu za literaturu. Kvalitu jejích textů potvrzuje i její nedávno vydaný povídkový soubor Přítelkyně z mládí.
Třiasedmdesátiletý Abdulrazak Gurnah z Tanzanie ležící na východě Afriky ve čtvrtek obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie ho ocenila za to, jak "nekompromisně a soucitně pronikl do důsledků kolonialismu a osudu uprchlíků rozpolcených mezi různými kulturami a kontinenty".
V posledních devíti letech Nobelovu cenu za literaturu přebírali výhradně spisovatelé ze Severní Ameriky nebo Evropy, přestože Kazuo Ishiguro, britský laureát z roku 2017, se narodil v Japonsku. Mnozí experti proto očekávají, že letos by Švédská akademie mohla ocenit autora odjinud než ze Západu.
Běloruský nejvyšší soud zakázal tamní PEN klub, nezávislou organizaci spisovatelů, kterou vede nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Podle kritiků se autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dlouhodobě snaží potlačit veškerý odpor. O zákazu informovaly agentury Interfax nebo TASR.
Celý den a celou noc jeli přes začouzená města a zasněžená pole. Muž na zadním sedadle klimbal. S sebou jen kytaru, harmoniku a kufr s obnošeným oblečením. Konečně auto zastavilo. „Práskl jsem dveřmi, zamával a vkročil do tvrdého sněhu. Vichr mě bičoval do tváře. Konečně jsem byl v New Yorku,“ vzpomínal později.
Rakouský spisovatel Peter Handke, předloňský nositel Nobelovy ceny za literaturu, v pátek navštívil Banja Luku, správní středisko bosenské Republiky srbské. Z rukou nejvyšších politických představitelů bosenských Srbů převzal vyznamenání. Podle místních médií byl uvítán jako vysoký státní činitel.
V anglickém a brzy také českém překladu vyjde kniha, která v tvorbě polské laureátky Nobelovy ceny za literaturu Olgy Tokarczukové představuje zlom. Poetický příběh nazvaný Ztracená duše vypráví o muži, jenž pracoval tak usilovně a rychle, až ztratil duši. Zpět ji může získat jen za určitých okolností.
O psaní jako pekle i nebi se vyjadřuje polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková ve své nové knize nazvané Něžný vypravěč. Obsahuje šest esejů a šest přednášek, včetně té nobelovské, po níž se jmenuje. V Polsku se kniha prodává od tohoto čtvrtka.
Když britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro před třemi lety pro mnohé nečekaně obdržel Nobelovu cenu za literaturu, skloňovala se ve všech pádech hlavně jeho celosvětově proslulá díla, první dva romány Vybledlá krajina s kopci a Malíř pomíjivého času, a ze všeho nejvíc asi Soumrak dne, všechny z 80. let minulého století.
Přestože ještě nedávno zápasil s rakovinou, přestože je mu 86 let, a tak kvůli koronaviru patří do takzvané rizikové skupiny, a přestože musel letět z Nigérie přes Londýn a Frankfurt, koncem uplynulého týdne Wole Soyinka dorazil do Prahy. Vystoupil na třech galavečerech Festivalu spisovatelů a setkal se s ministry kultury Lubomírem Zaorálkem i zahraničí Tomášem Petříčkem, oběma z ČSSD.
Letošní udělení Nobelovy ceny za literaturu opět spoustu lidí překvapilo. A nebylo to kontroverzí jako vloni, kdy ocenění Rakušana Petera Handkeho vyvolalo spory pro jeho politické postoje, nebo před čtyřmi lety, kdy uspěl Bob Dylan, jenž pro mnohé nenaplňuje představu spisovatele.
Nigerijský spisovatel a dramatik Wole Soyinka ve čtvrtek v pražském Anežském klášteře zahájil 30. ročník mezinárodního Festivalu spisovatelů Praha.
Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2020 se stala sedmasedmdesátiletá americká básnířka a esejistka Louise Glücková. Získala ji za "nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci" a za díla inspirovaná vlastními prožitky z dětství, rodinnými vztahy i klasickou literaturou.
Tento čtvrtek 8. října hodinu po poledni středoevropského času se svět dozví jméno nového držitele Nobelovy ceny za literaturu. Tiskové agentury si před vyhlášením kladou především otázku, zda letošní rok přinese konec kontroverzí a skandálů, které provázely nedávné laureáty.
