Kandidátem na prezidenta francouzské pravice bude expremiér Francois Fillon. V primárkách porazil svého stranického kolegu Alaina Juppého poměrem 66,5 ku 33,5 procenta hlasů. Fillon je zároveň podle průzkumů nejžhavějším favoritem, že v prezidentských volbách v dubnu zvítězí. Podle odborníků by měl porazit ve druhém kole ultrapravicovou kandidátku Národní Fronty Marine Le Penovou.
Vůbec první primárky francouzské pravice skončily překvapením. Uspěl v nich černý kůň hlasování, bývalý premiér Francois Fillon. Průzkumy ho dlouhou dobu označovaly za outsidera. Fillon ve svůj prospěch využil především televizní debaty. V primárkách mu také pomohla vysoká účast voličů. Fillon slibuje Francouzům rázné kroky. Za zdroj všech potíží země označuje především pokulhávající ekonomiku.
Primárky, ve kterých veřejnost volila kandidáta konzervativní pravice na francouzského prezidenta, vyhrál expremiér Francois Fillon. Podle výsledků obdržel 44,2 procenta hlasů. Druhé místo znamenající postup do druhého kola obsadil starosta Bordeaux a další někdejší premiér Alain Juppé s 28,3 procenta hlasů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku, skončil až třetí s 20,8 procenta hlasů. Fillon s Juppém se utkají v druhém kole voleb příští neděli.
V historicky prvních primárkách francouzské pravice se v neděli utká hned sedm předních politiků. Kdo uspěje, má velkou šanci dostat se do Elysejského paláce. O něj se s nejvyšší pravděpodobností v druhém kole v květnu 2017 střetne s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Favority republikánských primárek jsou podle průzkumů bývalý premiér Alain Juppé nebo exprezident Nicolas Sarkozy
Bývalý premiér Francois Fillon začíná díky úspěchu v televizních debatách dotahovat dosavadní favority primárek strany Republikány. Stále sice vede expremiér Alain Juppé, který by podle průzkumu ve druhém kole porazil v primárkách bývalého prezidenta Nicholase Sarkozyho. V duelu s Fillonem by ale podle současných odhadů prohrál.
Posměch i kritiku si vysloužil francouzský kandidát na prezidenta Jean-Francois Copé. Nedokázal správně odpovědět na otázku, kolik stojí v obchodech oblíbená čokoládová rolka, a tipnul desetkrát nižší cenu, než ve skutečnosti stojí. Sám Copé vysvětlil svůj špatný odhad tím, že čokoládovou rolku nekupuje příliš často, protože dbá na štíhlou linii. Odmítl přitom, aby mu někdo udílel "morální lekce".
Francouzský premiér Manuel Valls by se mohl v jarních volbách ucházet o prezidentské křeslo, pokud se současný prezident Francois Hollande rozhodne nebojovat o další pětiletý mandát. Podle francouzských médií i předsedy Socialistické strany Jeana-Christopha Cambadélise se Valls jeví jako nejlepší možný náhradník za vládní socialisty. Prezidentské primárky proběhnou v lednu, o kandidátovi Socialistické strany rozhodnou stoupenci socialistů, radikální levice a Zelených.
Francouzská média spekulují, že do oblasti vjedou první bagry už příští pondělí. Kritici namítají, že prozatím je stále nevyjasněný osud asi 1300 dětí a mladistvých do 18 let bez doprovodu rodičů a příbuzných. Francie ještě vede rozhovory s Velkou Británií, která se zavázala přijmout zatím nejasný počet dětí a mladých.
Francouzská vláda hledá způsob, jak se vyrovnat s rostoucím fenoménem radikalizace ve věznicích, které se dlouhodobě potýkají s přeplněním. Právě tam se často z drobných podvodníků a zlodějíčků stávají radikální islamisté. Na začátku letošního roku proto spustila první projekt na deradikalizaci vězňů. V pěti vybraných věznicích vytvořila oddělené části, kde shromažďuje pouze islámské radikály. Experiment má však řadu kritiků.
Sedmdesát delegací z celého světa se sjelo do Jeruzaléma, aby na tamním Herzlově vrchu vzdalo hold někdejšímu izraelskému prezidentovi Šimonu Peresovi. Na pohřbu nechyběli americký prezident Barack Obama, jeho francouzský kolega Francois Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Šimon Peres, laureát Nobelovy ceny míru, zemřel ve středu ve věku 93 let, dva týdny poté, co utrpěl mozkovou mrtvici.
"Vypíši referendum o tom, zda Francie patří do Evropské unie. Ano, je možné věci změnit. Podívejte se na Brity, zvolili si svůj osud, zvolili nezávislost," prohlásila vůdkyně krajní pravice.
Francouzi vyberou příští rok v květnu nového prezidenta. Strach z terorismu a islamismu může vést k tomu, že se rozhodne mezi Marine Le Penovou a Nicolasem Sarkozym. Ten některými výroky zjevně cílí na voliče Le Penové.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil kandidaturu v listopadových primárkách své pravicové strany Republikáni k prezidentským volbám 2017. Podle agentury AFP o tom píše v knize, která je připravena k vydání. Kandidaturu v pravicových primárkách už oznámilo více než deset politiků. Hlavním Sarkozyho konkurentem bude bývalý premiér Alain Juppé. Ten v poslední době Sarkozyho v průzkumech veřejného mínění dosud vždy porážel.
Národní shromáždění se shodlo na prodloužení výjimečného stavu. Země je ale hluboce rozdělená. Prezidenta Hollanda už nekritizuje jen krajně pravicová Národní fronta. Republikáni požadují tvrdší postup v boji proti terorismu.
Někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy se ve čtvrtek na ekonomickém fóru v Petrohradě vyslovil pro zrušení sankcí mezi Ruskem a Západem. "Problémů máme víc než dost, takže si nemůžeme dovolit další strádání. Silnější musí podat ruku jako první. A tím silnějším je Rusko a prezident (Vladimir) Putin," citoval Reuters Sarkozyho. Ruský ministr pro ekonomický rozvoj Alexej Uljukajev ale podle agentury Interfax odmítl, že by Rusko svá odvetná opatření zrušilo dříve, než tak učiní Evropa. Náměstek ruského ministra zahraničí Vasilij Něbenzja považuje Sarkozyho návrh za originální.
Už příští pátek zazní v Paříži úvodní hvizd fotbalového Eura 2016. A odbory přitvrzují ve svém boji proti chystaným reformám. Stávkují zaměstnanci železniční společnosti SNCF, ve čtvrtek se k nim připojili pracovníci pařížské městské hromadné dopravy. Den po začátku fotbalového šampionátu se hodlají do protestu zapojit i piloti Air France. Vláda ale odmítá sílícímu tlaku ustoupit. Francouzský prezident Francois Hollande nehodlá reformu odvolat. "Je to dialog hluchých," hodnotí rozhovory mezi vládou a odbory ekonom Vincent Chaudel ze společnosti Kurt Salmon.
V rozhovoru pro televizní stanici Fox News americký prezident za největší chybu označil to, že se spojencům nepodařilo připravit na situaci po pádu režimu Muammara Kaddáfího. Samotný vojenský zásah z roku 2011 ale označil za správné rozhodnutí. V březnu do Tripolisu dorazila nová libyjská vláda národní jednoty pod vedením premiéra Fáize Sarrádže podporovaná OSN. Moc se jí ale dosud převzít nepodařilo.
Důvěru v prezidenta Francoise Hollanda má podle nového průzkumu agentury TNS Onepoint jen 15 procent Francouzů, ještě v lednu to přitom bylo 23 procent lidí. Zemi čekají příští rok na jaře prezidentské volby a Hollande by se rád ucházel o druhý pětiletý mandát. Zatím ale není jasné, zda bude opět kandidátem své Socialistické strany. Kandidaturu sám podmínil tím, že se do konce jeho prvního mandátu musí snížit nezaměstnanost. Francouzi nejvíce důvěřují bývalému neogaullistickému premiérovi Alainu Juppému (37 procent). Socialistického premiéra Manuela Vallse příznivě hodnotí 27 procent respondentů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy se těší podpoře 24 procent.
David Cameron byl v té době podle Obamy "rozptýlený" jinými věcmi a Nicolas Sarkozy chtěl na sebe upozornit. Podpora USA následné vojenské operaci NATO byla chyba, uvedl Obama. Je to poprvé, co veřejně kritizuje britského premiéra.
Podle tajného protokolu, který zveřejnil server WikiLeaks, odposlouchávala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) německou kancléřku Angelu Merkelovou víc, než se dosud myslelo. Na serveru se objevil například záznam o hovoru Merkelové s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem nebo s italským premiérem Silviem Berlusconim.
