"Převezmeme Caracas!" S tímto heslem se do ulic venezuelské metropole chystá až milion lidí, kteří jsou nespokojeni s vládou prezidenta Nicoláse Madura. Opozice tak chce ukázat svoji sílu a prosadit konání referenda na odvolání hlavy státu. Maduro hovoří o pokusu o převrat, ulice Caracasu už týden hlídají vojáci a několik opozičních vůdců skončilo preventivně za mřížemi.
Socialistický režim ve Venezuele znovu zatkl lídra opozice Daniela Ceballose. Viní ho z organizace protivládní demonstrace, na které chtěl podněcovat k násilí. Opozice proti zadržení politika protestovala a označila jej za politického vězně. Prezident chudobou sužované země Nicolas Maduro Ceballose označil za zločince, který chce destabilizovat zemi. Až dosud byl v domácím vězení.
Venezuelská ekonomika je v hluboké krizi a země trpí nedostatkem potravin i léků. Prezident Nicolás Maduro proto vyzval obyvatele, aby si pěstovali ovoce a zeleninu na balkoně či na střeše svého domu. Humanitární pomoc ze zahraničí Maduro odmítá. "Musíme sázet, abychom si zajistili potravinovou soběstačnost," řekl venezuelský prezident. Podle kritiků ale tento vládní zemědělský projekt nepomůže vyřešit problém nedostatku potravin. Navíc je podle nich absurdní pěstovat zeleninu na balkonech v zemi, která má tolik úrodné půdy.
Venezuelské opozici se v první fázi podařilo získat podpisy nutné ke konání referenda. Nyní budou muset za tři dny sesbírat podpisy 20 procent voličů, tedy necelých čtyř milionů lidí. Opozice chce plebiscitem změnit režim socialistické Venezuely prezidenta Madura, který potápí obrovské ekonomické problémy.
Venezuela se kvůli nízké ceně ropy potýká s významným nedostatkem základních potravin a léků. Na vývozu ropy totiž stojí ekonomika země a většina potravin a základního zboží se do země naopak musí dovážet. Socialistická vláda zavedla už v roce 2003 kontrolu cen základního zboží, aby je zpřístupnila i chudým. Kolem 40 procent tohoto subvencovaného zboží se však podle BBC pašuje do Kolumbie a tam je se ziskem prodáváno.
Na pouhých dvanáct hodin se otevřel hraniční přechod mezi Venezuelou a Kolumbií. Obě země mají uzavřené hranice již téměř rok. Obyvatelé Venezuely, které trápí nedostatek základních potravin, léků nebo třeba toaletního papíru, zaplavili kolumbijské obchody. Na 35 000 zoufalých lidí se rozhodlo využít otevření hranice na nákupy. Dohlíželo na ně kolem 300 kolumbijských policistů. Po setmění se vraceli zpět s plnými nákupními taškami.
Náměstek amerického ministra zahraničí Thomas Shannon se dnes v Caracasu setkal s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem. Cílem cesty vysokého amerického diplomata do země zmítané ekonomickou i politickou krizí je podle agentury Reuters příprava půdy pro zlepšení diplomatických vztahů. Od roku 2010 USA a Venezuela nemají ve druhé zemi velvyslance. Setkání v prezidentském paláci, o jehož obsahu zatím nejsou k dispozici bližší informace, se účastnila i venezuelská ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Právě ta domluvila tuto schůzku, když minulý týden hovořila na okraj zasedání Organizace amerických států (OAS) v Santo Domingu s šéfem americké diplomacie Johnem Kerrym.
Obyvatelé jihoamerické země protestují proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madura, která jim nedokáže zajistit ani základní potraviny. Lidé v zemi rabují obchody a shánějí jídlo přes sociální sítě. Podle nevládní organizace Provea minulý týden zemřeli tři lidé, zastřelily je pořádkové jednotky. Maduro ze současné krize viní bohaté podnikatele a opozici podporovanou Západem, kteří ho chtějí údajně svrhnout z úřadu.
Venezuelská vláda představila plán na distribuci základních potravin, jejichž nedostatek trápí obyvatele celé země. Opozice namítá, že si tím prezident země Nicolás Maduro vytváří monopol, kterým si vyhladovělé obyvatelstvo kupuje. Ten považuje neutěšenou hospodářskou situaci za "ekonomickou válku", kterou proti němu vyvolali jeho nepřátelé v čele se soukromým sektorem. Uprostřed politické rozepře mezitím na lid dopadají reálné následky. Stále více obyvatel Caracasu shání potraviny mezi odpadky v blízkosti obchodních domů.
Stav platí v zemi už od ledna a levicový prezident Nicolás Maduro jej prodloužil do července. Dodal však, že zemi čeká prodloužování tohoto stavu letos znova a nevyhne se mu ani příští rok. V době hospodářské nouze může vláda mimo jiné volně nakládat se soukromým vlastnictvím, aby zajistila dodávky zboží. To je ale podle opozice cesta k novému znárodňování. Venezuela má nejvyšší inflaci na světě (přes 150 procent) a hrubý domácí produkt klesá (loni o 5,7 procenta).
Venezuela se potýká s hospodářskou a energetickou krizí. El Niño způsobil v zemi sucho, které výrazně omezilo činnost klíčové vodní elektrárny v zemi, která produkuje až 40 procent elektrické energie. Situaci v zemi navíc komplikuje dlouholetá ekonomická krize, která se ještě prohloubila poklesem cen ropy, na jejímž vývozu je Venezuela závislá. Venezuelanům chybí léky, součástky, suroviny, potraviny nebo hygienické potřeby a vypořádat se musí také s přerušováním dodávek proudu. Opozice obviňuje vládní politiku a spřádá plány, jak prezidenta Nicoláse Madura sesadit.
Ceny v jihoamerické zemi by letos měly stoupnout o 481 procent, příští rok pak dokonce o 1642 procent, vyplývá z nejnovější předpovědi Mezinárodního měnového fondu. Ten zároveň čeká, že míra nezaměstnanosti v zemi dosáhne letos 17 procent a v roce 2017 pak téměř 21 procent. Podle ekonomů už tak v zemi, kde schází i základní zboží, zdaleka již nejde o recesi, ale o depresi.
Venezuela je v zásobování energií závislá převážně na hydroelektrárnách, dlouhodobá sucha a zanedbání technického stavu elektráren ale způsobují výpadky. Podle expertů šlo krizi zabránit, kdyby vláda investovala do údržby nádrže Simóna Bolívara, dříve známé jako Guri. A dotáhla do konce plánovanou expanzi termoelektrických elektráren.
Obrovská ekonomická krize, nedostatek základních surovin. Tak to v současnosti vypadá ve Venezuele. Opozice, která po prosincových volbách obsadila většinu parlamentu, vyhlásila plán na ukončení socialistické vlády následovníka bývalého vůdce Huga Cháveze. Využívá nespokojenosti obyvatel a vyzývá je, aby vyšli do ulic. Kromě toho schvaluje plán na konání odvolacího referenda a vypsání nových prezidentských voleb.
V zemi je nedostatek základního zboží, včetně mléka a léků. Propad cen ropy také zvýšil tlak na rozpočet, neboť 95 procent vývozních příjmů země pochází z prodeje ropy. Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil devalvaci měny a poprvé po téměř 20 letech zvýšení cen pohonných hmot.
Tři venezuelští opoziční poslanci se ve středu dobrovolně vzdali svých mandátů, aby odblokovali krizi mezi prezidentem Nicolásem Madurem a parlamentem ovládaným nově opozicí. Venezuelský ústavní soud v pondělí prohlásil za neplatné všechny kroky nově zvoleného parlamentu v reakci na nedávné složení přísahy tří opozičních poslanců, jejichž mandáty soudci v prosinci pozastavili kvůli údajným volebním machinacím. Ve středu dodala trojice vedení sněmovny dopis, v němž poslanci žádají o pozastavení mandátu do doby, než se obvinění z volebních podvodů prošetří.
Venezuelský ústavní soud dnes prohlásil za neplatné všechny kroky nově zvoleného parlamentu. Reagoval tak na nedávné složení přísahy tří opozičních poslanců, jejichž mandáty soudci v prosinci pozastavili. Minulou středu ale zvolení kandidáti opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) přísahu i přesto složili. Soudci budou podle dnešního prohlášení považovat za neplatné všechny kroky schválené Národním shromážděním, pokud v něm budou tři dříve suspendovaní poslanci zasedat. Národnímu shromáždění soud nařídil, aby tuto trojici zákonodárců zbavilo funkcí.
Novým šéfem venezuelského parlamentu se poprvé po více než 16 letech stane zástupce opozice, bude jím politický veterán Henry Ramos. Rozhodlo o tom nedělní hlasování opoziční koalice, která hodlá svého předsedu zvolit na úterním prvním zasedání nového parlamentu, v němž má většinu díky vítězství v prosincových volbách. Očekává se, že první zasedání Národního shromáždění bude velmi vyhrocené, neboť opozice odmítá uznat rozhodnutí soudu, který ji připravil o ústavní většinu. Podpora Ramose není jednoznačná. Jeho stoupenci v něm vidí zkušeného politika, který může prosadit nejefektivnější strategii boje proti socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi.
V nedělních venezuelských parlamentních volbách zvítězila opoziční koalice Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD). Získala nejméně 99 ze 167 parlamentních křesel, oznámila v pondělí předsedkyně Národní volební rady (CNE) Tibisay Lucenaová. Po 16 letech socialistické vlády tak jihoamerickou zemi čeká významný přelom v politickém vývoji. Vládní blok vedený socialisty utrpěl podle částečných výsledků drtivou porážku. Prezident Nicolás Maduro tak bude muset přistupovat na zásadní kompromisy. Po oznámení výsledků propukly v Caracasu oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro rychle uznal porážku. Pro vládní hnutí je nejhorší od roku 1999, kdy se moci chopil Madurův předchůdce Hugo Chávez.
Venezuelští disidenti podali u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu stížnost na prezidenta Nicoláse Madura a další prominenty režimu. Za vinu jim dávají zločiny proti lidskosti. Žalující strana podle agentury AFP zdůraznila naléhavost tohoto kroku necelý měsíc před parlamentními volbami ve Venezuele. "Předložili jsme oficiálně (v úterý) podnět k soudu, aby zahájil předběžné vyšetřování vysoce postavených úředníků, zejména pak Madura. Domníváme se, že spáchali zločiny proti lidskosti," řekl opoziční aktivista Carlos Vecchio během dnešní tiskové konference v Madridu. Zdroj ICC v Haagu potvrdil, že byla žádost podána. Prokurátor soudu rozhodne v příštích měsících, zda zahájí předběžné vy
