Bývalá skotská premiérka Nicola Sturgeonová byla propuštěna bez vznesení obvinění. Sturgeonovou v neděli zadrželi v souvislosti s vyšetřováním financování Skotské národní strany (SNP). Vyšetřování i nadále pokračuje, sdělila podle agentury Reuters policie.
V ulicích skotského Glasgow se ve středu večer i přes chladné počasí hojně slavilo. Asi 150 lidí nadšeně vykřikovalo, že premiérka Nicola Sturgeonová končí, a bouchalo šampaňské. Politička se stala symbolem skotského boje za nezávislost, a tak ti, kteří se radovali, byli příznivci setrvání Skotska ve Spojeném království. S odchodem Sturgeonové se může leccos změnit.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to ve středu při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.
Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl britský nejvyšší soud. Podle agentury Reuters představuje verdikt neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je rozhodnutím soudu zklamaná, bude ho ale respektovat.
Skotská premiérka Nicola Sturegonová prohlásila, že skotský parlament předloží návrh zákona o referendu o skotské nezávislosti s plánovaným datem 19. října 2023. Referendum by bylo pouze poradním nástrojem, nikoli určujícím. Ani takové referendum ale nemůže Skotsko bez povolení z Londýna uspořádat. Sturgeonová proto oznámila, že o uspořádání referenda dopisem požádá premiéra Borise Johnsona.
Skotské volby minulý týden s velkou převahou vyhrála Skotská národní strana (SNP). Už počtvrté za sebou tak vytvoří regionální vládu s podporou zelených. Podle vítězů voleb je to jasný mandát pro uspořádání referenda o nezávislosti Skotska. Vláda v Londýně ho ale nechce povolit. Politický boj se tak přesouvá do dalšího kola.
Skotská vláda a hlavně její premiérka Nicola Sturgeonová právě zažívají menší politický otřes. Opozice po velmi oblíbené političce požaduje odstoupení. Její předchůdce a bývalý mentor Alex Salmond ji zase označuje za zrádkyni.
V polovině listopadu 2020 britský premiér Boris Johnson údajně před skupinou svých asi 60 konzervativních poslanců přirovnal částečný přesun pravomocí do Skotska z roku 1999 ke "katastrofě na sever od hranice". Označil to za "největší chybu" jednoho ze svých předchůdců, premiéra Tonyho Blaira. Skoty si tím nenaklonil.
Česko by se mohlo zařadit po bok evropských zemí, jako je Německo, Francie či Belgie, které v minulých letech snížily takzvanou tamponovou daň. Tuzemské ministerstvo financí totiž navrhuje snížit daň u menstruačních pomůcek z 21 procent na deset. Politickou debatu tu otevřela zpráva ze Skotska, kde parlament odsouhlasil, že tyto hygienické potřeby začne od Nového roku poskytovat všem ženám zdarma.
Skotsko už podniká první kroky k tomu, aby mohlo vypsat nové referendum o nezávislosti na Británii, která odešla z Evropské unie proti vůli Skotů. V Bruselu to v pondělí prohlásila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, podle níž se bude vláda v Edinburghu snažit vypsat hlasování v souladu se zákony a bez ohledu na očekávaný nesouhlas Londýna.
Když v noci z pátku na sobotu Británie oficiálně opustila Evropskou unii, vlálo ve skotských městech na oslavu brexitu mnohem méně vlajek než v Anglii. A nejen kvůli tomu, že Skotů je méně než Angličanů.
V ulicích skotského Edinburghu na něj čekaly pískot a bučení. Není proto divu, že se nový britský premiér Boris Johnson po pondělním setkání se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou vytratil z jejího sídla zadními dveřmi. Výroky a názory nástupce Theresy Mayové si sice našly mnoho příznivců na jihu v Anglii, ale na severu ve Skotsku jich je o poznání méně.
Britský deník The Guardian označil demonstraci za největší manifestaci za nezávislost Skotska v jeho historii.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová znovu zváží otázku nezávislosti, jakmile britská vláda předloží jasnější plán odchodu Británie z Evropské unie. Doufá, že stanovisko Londýna bude jasné letos na podzim. Sturgeonová to v neděli prohlásila v televizi ITV. Skotové už hlasovali o své nezávislosti v referendu v roce 2014, a tehdy jich většina byla pro setrvání v Británii. Skotský parlament také minulý týden zamítl klíčový zákon britské vlády o odchodu z Evropské unie. Výsledek hlasování sice není právně závazný. Podle tamního tisku by ale mohl vyvolat v zemi vážnou ústavní krizi, a to zvláště pokud by britská premiérka Theresa Mayová prosadila své plány na odchod z EU Skotsku navzdory.
Nadcházející odchod Británie z Evropské unie posílil argumenty ve prospěch nezávislosti Skotska, řekla skotská premiérka Nicola Sturgeonová na sjezdu své Skotské národní strany (SNP). Dodala, že zatím neví, kdy se případné referendum o odtržení od Británie bude konat. Zopakovala ale, že se tak stane, až budou jasné podmínky brexitu. Sturgeonová volila mírnější slova než místopředseda strany Angus Robertson, který ujišťoval, že plebiscit se uskuteční, a to do dalších voleb do skotského parlamentu v roce 2021. Dočkal se za to ovací vestoje. "Britská vláda se utápí v chaosu a zemi strhává na cestu úpadku," řekla Sturgeonová s odkazem na spory v britské vládě.
Britská obuvnická firma Clarks si proti sobě poštvala některé zákazníky i řadu politiků. Jeden z modelů dívčích bot, volně přeloženo, pojmenovala "sexy panenka", zatímco chlapeckou verzi "vůdce". Záhy se na společnost strhla lavina kritiky a nařčení ze sexismu. Firmu osočila i skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Společnost nyní odstraňuje výrobek z trhu. Na některých internetových e-shopech jsou ale boty stále k dostání.
Premiérka Nicola Sturgeonová odložila rozhodnutí o vyhlášení nového referenda o odtržení Skotska od Velké Británie až na konec rozhovorů o brexitu. Předpokládá zároveň, že jednání o britském odchodu z Evropské unie skončí na podzim příštího roku. Odklad, který Sturgeonová oznámila na půdě skotského parlamentu může podle některých britských médií souviset s výsledkem nedávných předčasných parlamentních voleb v Británii, ve kterých přišla Skotská národní strana (SNP) Nicoly Sturgeonové o dvě desítky poslanců.
Britští konzervativci premiérky Theresy Mayové sice v předčasných parlamentních volbách zvítězili, o skutečné výhře se ale mluvit nedá. Volby v dubnu vyhlásila sama premiérka k upevnění své pozice. Její konzervativní strana ale nezískala sama potřebných 326 křesel pro vytvoření většinové vlády. To je pro politickou situaci ve Velké Británie neobvyklá situace. Nyní tak může v parlamentu zasednout koalice, menšinová vláda nebo se Britové dočkají dalších voleb.
Terčem kybernetických útoků se v pátek stala stovka zemí, nejvíce bylo postiženo Rusko, napsala agentura AP s odvoláním na dvě firmy zabývající se internetovou bezpečností. Rusové připustili, že hackeři cílili i na jejich banky. Útok mimo jiné ochromil nemocnice v celé Anglii, zasáhl i do USA. Automobilka Renault pak zastavila produkci ve francouzských továrnách. Česka se útok zřejmě dotkl jenom okrajově.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila, že chce na 8. června vyhlásit předčasné volby. Podle Mayové Británie potřebuje zvlášť během vyjednávání o odchodu z Evropské unie jednotu v parlamentu. Tu ale podle svých slov nevidí a Westminster je prý rozdělený. O víkendu vyšel průzkum veřejného mínění, podle kterého mají konzervativci Theresy Mayové největší náskok před labouristy za posledních devět let.
