Reklama
Reklama

Nezisková organizace


Ivana Leidlová
Ivana Leidlová
Ivana Leidlová

Češka byla světovou pěvkyní a hvězdou Hollywoodu. Zapomnělo se na ni, chci to změnit, říká bankéřka

Ivana Leidlová byla úspěšnou bankéřkou. Pak odešla na mateřskou dovolenou a její manžel koupil zpustlý zámek Liteň nedaleko Karlštejna. Začala se zajímat o liteňskou historii a dostala se k světoznámé pěvkyni Jarmile Novotné, hvězdě newyorské opery i Hollywoodu. Nechápala, jak takováto osobnost mohla být v rodné české zemi zapomenuta, a rozhodla se to napravit. Do banky se již nevrátila, práce v neziskovce Zámek Liteň ji naplno pohltila. "Dříve jsem peníze dávala, dnes o ně žádám a vidím to z té druhé strany, jak nesmírně těžké to je, zvláště chce-li člověk finance na kulturu. To je nejtvrdší byznys, jaký jsem kdy dělala," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ivana Leidlová.

Zastrašuje policie Kmentu a spol.? Někteří novináři mají pocit, že stojí mimo zákony, říká Pelikán
Zastrašuje policie Kmentu a spol.? Někteří novináři mají pocit, že stojí mimo zákony, říká Pelikán
Zastrašuje policie Kmentu a spol.? Někteří novináři mají pocit, že stojí mimo zákony, říká Pelikán

Neziskovky protestují proti dělení na lepší a horší. Ministr Pelikán zákon zřejmě ještě zmírní

Zákon, který by mohl způsobit problémy mnohým neziskovým organizacím, zřejmě změní svou podobu. Z návrhu, který je ve sněmovně, vyplývá, že by neziskové organizace byly rozdělené do vyšší a nižší kategorie, protože jen některé by měly šanci získat status veřejné prospěšnosti. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který jej má na starosti, se setkal se zástupci neziskovek a přislíbil jim pomoc. Konečné slovo ale budou mít poslanci, kteří už změnu zákona mají na stole. Zástupci mnoha neziskovek napsali nedávno dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, ve kterém ho žádali, aby zákon v navrhované podobě nebyl schválený.

Reklama
19. ročník Pražského mezinárodního maratonu.
19. ročník Pražského mezinárodního maratonu.
19. ročník Pražského mezinárodního maratonu.

Nezájem běžců o pražský maraton obere neziskovky o desetitisíce. Nakoupily čísla a neprodají je

Dostat se na startovní listinu pražského maratonu nebývalo v minulosti snadné. Registrace bývaly vyprodány již několik měsíců před konáním závodu, třebaže do ulic každý rok v květnu zamířily tisíce běžců. Jedinou možností, jak si zajistit místo na startu na poslední chvíli, bylo nakoupit si startovní číslo přes neziskovou organizaci. Tato čísla byla dražší a rozdíl v ceně pak sloužil charitám na jejich dobročinné účely. Letos však zájem běžců o závod i kvůli dlouhé zimě výrazně poklesl a neziskovky mají problém své registrace prodat. Některé se dokonce kvůli tomu dostanou do záporných čísel.

Demonstrace na podporu organizace Planned Parenthood
Demonstrace na podporu organizace Planned Parenthood
Demonstrace na podporu organizace Planned Parenthood

Trumpův efekt, který nikdo nečekal. Americký prezident vyvolal u charity "dárcovství ze vzteku"

Téměř okamžitě po zvolení nového amerického prezidenta se začaly neziskovým organizacím, které se stavěly proti navrhované politice Donalda Trumpa, hrnout peněžní dary. Mezi lidmi panovala obava, že Trumpovy kroky odstřihnou od státních peněz skupiny hájící práva žen, homosexuálů či přistěhovalců. To vyvolalo nebývalou vlnu solidarity. Například organizaci Planned Parenthood přispělo během tří měsíců od voleb přes 400 000 lidí.

Jiří Brady vyznamenán premiérem a poslaneckou sněmovnou
Jiří Brady vyznamenán premiérem a poslaneckou sněmovnou
Jiří Brady vyznamenán premiérem a poslaneckou sněmovnou

Sněmovna chce zvýšit transparentnost neziskovek. Podpořila zákon o veřejné prospěšnosti

Sněmovna se v úterý zabývala v prvním čtení zákonu, který má upravit podmínky pro zápis veřejně prospěšných právnických osob do jejich rejstříku. Norma by měla zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru. Existenci veřejné prospěšnosti předpokládá občanský zákoník, který je účinný od ledna 2014. Získání statusu a jeho využívání však dosud není možné. V Česku je momentálně 125 tisíc subjektů, které by mohly status získat.

Reklama
Bělá pod Bezdězem - detenční zařízení - prohlídka s Chovancem - final
Bělá pod Bezdězem - detenční zařízení - prohlídka s Chovancem - final
Bělá pod Bezdězem - detenční zařízení - prohlídka s Chovancem - final

Integrace uprchlíků by měla začínat u krajů a obcí. Jen tak může být úspěšná, shodují se aktivisté

Integrace lidí prchajících před válkou je účinná, pouze pokud začíná od lokální úrovně obcí a krajů a pokud ji pomocí vhodných opatření podporuje a kontroluje stát. Alespoň na tom se v pondělí odpoledne shodli aktivisté z neziskových organizací a odborníci na integraci. Pokud by stát dokázal efektivně zapojit obce do všech fází přesidlování, mohl by v případě potřeby bez problémů integrovat velké množství potřebných. Důležité je zlepšování povědomí veřejnosti, vysvětlování příchozím kulturní orientaci České republiky a následné vzdělávání a výuka místního jazyka. Jen tak by podle nich nevznikala ghetta a mohli by se tito lidé zapojit do normálního života.

Neal Unger
Neal Unger
Neal Unger

Šedesátiletý senior vyučuje triky na skateboardu. Ke sportu přivedl stovky poflakujících se dětí

Neal Unger měl pohnuté dětství. V devíti letech mu zemřela matka na mozkový nádor. Ujal se ho starší bratr a "nakazil" ho vášní pro skateboarding a surfování. Neal začal meditovat a dospěl k přesvědčení, že lidské tělo může zůstat silné a mladé i navzdory staršímu věku. Nyní mu je šedesát let a v Kalifornii se stal pro mládež ikonou skateboardingu. Láká flákače z rizikových oblastí a učí je nejrůznějším trikům na prkénku s kolečky. Nesnáší věčnou námitku: "Poslechni, a nejsi už na skateboard moc starý?"

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ

NKÚ: Ministerstvo zemědělství rozdalo na dotacích 1,4 miliardy, ale neřešilo smysl projektů

Ministerstvo zemědělství rozdělilo v letech 2007 až 2014 na dotacích určených na vzdělávání a poradenství 1,4 miliardy korun, ačkoliv nemělo představu, čeho chce podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Reakci ministerstva zjišťujeme. Kontroloři se zaměřili jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova, tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím.

Reklama
Neziskovky a pijavice? Zemanova prázdná slova, peníze vyúčtujeme do koruny, říká šéf Člověka v tísni
Neziskovky a pijavice? Zemanova prázdná slova, peníze vyúčtujeme do koruny, říká šéf Člověka v tísni
Neziskovky a pijavice? Zemanova prázdná slova, peníze vyúčtujeme do koruny, říká šéf Člověka v tísni

Neziskovky a pijavice? Zemanova prázdná slova, peníze vyúčtujeme do koruny, říká šéf Člověka v tísni

Člověk v tísni byl během dvou let kontrolován 56krát. Kdyby byly státní finance kontrolovány jen ze třetiny tak jako neziskovky, tak by stát ušetřil desítky miliard, říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. 90 procent peněz jde podle něj přímo na pomoc. Pro stát je prý velmi výhodné investovat do té nejtěžší pomoci, péči totiž jinak stejně zaplatí on. Pánek tvrdí, že mnoho prohlášení prezidenta Zemana jsou jen prázdná slova. Svoji kandidaturu na prezidenta ale vylučuje.

Reklama
Soudce Miloš Zbránek
Soudce Miloš Zbránek
Soudce Miloš Zbránek

Soudce psal posměšné texty o muslimech. Mají se snad urazit teroristé z IS? hájil se před senátem

Brněnský Nejvyšší správní soud začal projednávat kárnou žalobu na soudce Miloše Zbránka, který opakovaně publikoval texty zesměšňující muslimy, uprchlíky nebo neziskové organizace. Potrestání soudce, který působí u liberecké pobočky ústeckého krajského soudu, požadoval jeho nadřízený Luboš Dörfl. Správní soud nakonec jednání odročil na začátek června. Zbránkovi hrozí snížení platu, v krajním případě by mohl být také zbaven funkce soudce. Žalovaný se u soudu hájil, že satirickými povídkami nemohl poškodit soudcovský stav, protože u problematických článků neuvedl svoje zaměstnání.

Projekt (Ne)normální
Projekt (Ne)normální
Projekt (Ne)normální

Čechy nechápe. Nemít ruku nebo nohu je nenormální, hlavně že normální je kouřit či odejít od rodiny

Novinářka na mateřské dovolené Veronika Cézová se rozhodla vyvést z anonymity lidi s handicapem a v rámci projektu (Ne)normální sepsala jejich příběhy. Chce jimi veřejnosti ukázat, jak tenká hranice je mezi světem "normálních" a "nenormálních". Její příběhy jsou i o nechápající většinové společnosti a podivných stereotypech. "Normální je kouřit, mít hypotéku, podvádět partnera. Oproti tomu všechno, co vybočuje, společnost nějakým způsobem přinejmenším udivuje či pohoršuje. Ať už je to chybějící noha nebo umělé oko," říká Veronika Cézová.

1984
1984
1984

Anticenu za slídění má policie a nahrávající panenka. Obhájilo ji Babišovo ministerstvo

Anticenu Big Brother Awards, kterou uděluje nezisková organizace Iuridicum Remedium (IuRe), získaly za minulý rok česká policie, firma Mattel a ministerstvo financí. Cena upozorňuje na údajné nepřijatelné zásahy do soukromí občanů ze strany soukromých firem i veřejné správy. Mattel se stal firemním slídilem za svoji panenku Hello Barbie, prostřednictvím které získává a po internetovém přenosu centrálně analyzuje hlasové projevy svých dětských uživatelů. Ministerstvo financí obhájilo cenu pro úředního slídila. Porota "ocenila" novely zákonů o činnosti zdravotních pojišťoven, podle kterých by pojišťovny měly ministerstvu předávat údaje ze svých informačních systémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama