


Nová Kaledonie zůstane součástí Francie, odhlasovali obyvatelé v referendu
Pro nezávislost se vyslovilo 45 procent voličů, 55 procent hlasujících bylo proti.



Pro nezávislost se vyslovilo 45 procent voličů, 55 procent hlasujících bylo proti.



Mohutná demonstrace ukazuje, že separatisté jsou stále schopni se mobilizovat i poté, co neuspěli s pokusem o odtržení regionu od Španělska



Francouzské zámořské území Nová Kaledonie bude v listopadu v referendu rozhodovat o nezávislosti tohoto tichomořského souostroví. Podle agentury AFP se na tom usnesli novokaledonští poslanci. Hlasování se má konat 4. listopadu. Souostroví by se mohlo stát prvním územím, které se od 80. let minulého století od Francie oddělí. Završit by se tak měl tři desítky let trvající proces, na kterém se dohodla Paříž s místními představiteli v roce 1988 po krvavých nepokojích. Vyhlášení nezávislosti by nicméně mohlo vést k napětí a střetům mezi domorodými Kanaky a silně pravicovými etnickými Evropany, kteří na souostroví žijí.



Finsko tento týden oslavilo 100 let nezávislosti země, kterou Finové získali 6. prosince 1917 po staletích nadvlády Švédska a později Ruska. Lidé si výročí připomněli mimo jiné "modrobílou" přestávkou na kávu v úterý ve dvě hodiny odpoledne. Přípitek kávou, ať už společně s kolegy ve firmách, se sousedy v obcích, či s přáteli a příbuznými doma, je pro Finy symbolický. Jsou totiž bezkonkurenčně největšími konzumenty kávy na světě, ročně jí spotřebují 12 kilogramů na obyvatele. Kdo se chce připojit k oslavám výročí nezávislosti Finska, měl by si dopřát šálek kávy, vyvěsit vlajku a rozsvítit modré světlo. Reportáž od naší fotografky ve Finsku.



Protestující dávali najevo, že ministry regionální vlády, jenž španělská prokuratura viní ze vzpoury, považují za politické vězně.



Bývalí členové vedení katalánského parlamentu stojí ve čtvrtek před soudem, který projednává jejich obvinění ze vzpoury. Zatímco osm exministrů poslal soudce do vazební věznice už minulý pátek, přelíčení s vedením parlamentu soud odložil na tento týden.



Šéf katalánské větve španělské protestní levicové strany Podemos v pondělí rezignoval na svou funkci. S novou formací podporující nezávislost regionu hodlá jít do voleb v koalici se separatistickými stranami. Jeho krok podle španělských médií může ovlivnit v prosincových katalánských volbách zisky místních menších stran, které mohou být při očekávaném vyrovnaném výsledku mezi separatisty a unionisty klíčové. Předseda strany Podem (katalánský ekvivalent španělského podemos – můžeme) Albano Dante Fachin oznámil svůj odchod ze strany poté, co jej k tomu vyzval vůdce zastřešující celošpanělské organizace strany Podemos Pablo Iglesias. Vadil mu Fachinův příklon k myšlence katalánské nezávislosti.



Politici se situaci nevěnovali, chtěli mít katalánské představitele na svojí straně, tvrdí Klára Posádová, Češka žijící v Madridu. Krizi podle ní dál eskalovat nelze, teď je třeba ji začít mírnit. Každá debata o řešení situace končí argumentem, že Evropská unie Katalánsko nepodpoří, dodává.



V Barceloně statisíce lidí protestovaly proti nezávislosti Katalánska. Podle organizátorů se sešel milion demonstrantů, kteří požadují jednotné Španělsko. Policie však uvedla, že jich bylo jen 300 tisíc.



Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, kterého před několika dny centrální vláda Španělska sesadila, vyzval Katalánce k vytrvalosti. Nenásilně mají odmítat omezování autonomie regionu.



Na demonstraci na Kolumbovo náměstí v centru Madridu lidé mávali španělskými vlajkami a někteří volali "Puigdemont do vězení". Pravomoci právě sesazeného katalánského premiéra od soboty převzal předseda španělské vlády Mariano Rajoy.



Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek oznámil rozhodnutí odvolat regionální vládu v Katalánsku, rozpustit tamější parlament a vyhlásit nové volby. V sobotu pak převzal úřad katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Rajoy tak reagoval na katalánský parlament, jenž v pátek jednostranně vyhlásil nezávislost regionu na zbytku Španělska.



Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".



V neděli hlasují obyvatelé severoitalské Lombardie a Benátska o posílení autonomie. Jejich referendum však není stejné jako v Katalánsku. Zaprvé je povolené ústavou a zadruhé tyto dva regiony nechtějí vyslovené odtrhnutí od Itálie. Jak Lombardii, tak Benátsko vede protiimigrační a euroskeptická Liga Severu. Ta požaduje nejen větší pravomoci vůči centrální vládě v Římě, ale i snížení příspěvků, které tyto dvě oblasti posílají do státní pokladny.



Katalánský premiér Carles Puigdemont pohrozil Madridu, že pokud s ním nebude komunikovat, katalánský parlament formálně vyhlásí nezávislost. Podle agentury AP to tak znamená, že Katalánsko dosud samostatnost nevyhlásilo. Španělský premiér Mariano Rajoy chtěl po Puigdemontovi, aby mu do čtvrtečního dopoledne ujasnil pozici Katalánska. Pokud by se tak nestalo, Madrid by regionu omezil autonomii. A podle zdrojů agentury Reuters k tomu skutečně dojde, protože Puigdemontovo vyjádření je pořád nejasné. Puigdemont už dříve vyzval, aby jednání Barcelony s Madridem zprostředkovala Evropská unie. Centrální vláda to však odmítá.



Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní španělské ústřední vládě, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska. V úterý to oznámil mluvčí kabinetu v Barceloně Jordi Turull. Madrid požaduje jasnou odpověď do tohoto čtvrtka a pohrozil převzetím kontroly nad autonomním regionem. Katalánský premiér Carles Puigdemont nevyjasnil své stanovisko v pondělním dopise šéfovi španělské vlády Marianu Rajoyovi a pouze vyzval k dialogu. Puigdemont sice 10. října symbolicky vyhlásil nezávislost na základě výsledků kontroverzního referenda z 1. října, ale zároveň platnost deklarace pozastavil, aby mohl dál s Madridem vyjednávat.



Irácké jednotky zahájily ofenzivu na město Kirkúk, které bylo v držení v kurdských milic. Podle Bagdádu, na jehož prohlášení se odvolává televize Al-džazíra, už iráčtí vojáci ovládají celou oblast Kirkúku. Bagdád vyzval kurdské milice, aby vrátily správu nad městem i celou provincií centrální irácké vládě. Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti. Podpořilo ji až 90 procent hlasujících. Bagdád ale výsledky referenda neuznává.



Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.



Katalánsko se jen tak neosamostatní. Předseda jeho regionální vlády Carles Puigdemont požádal, aby se vyhlášení nezávislosti odložilo. A katalánský parlament mu vyhověl. Puigdemont nicméně prohlásil, že výsledky referenda z 1. října opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem. V reakci na jeho prohlášení se ve středu ráno sešla španělská vláda. Premiér Mariano Rajoy je podle svých slov připraven omezit autonomii Katalánska, pokud Puigdemont nezávislost skutečně vyhlásil. Jenže si není jistý, co předseda katalánské vlády vlastně udělal.



Rozhodující moment ve vyhroceném sporu mezi Madridem a Barcelonou se blíží. Katalánský regionální parlament v úterý rozhodne o jednostranném vyhlášení nezávislosti. I proti vůli většiny obyvatel, kteří si autonomii Katalánska nepřejí. Španělský premiér Mariano Rajoy považuje snahy o nezávislost regionu za protiústavní a Kataláncům hrozí silou. Madrid může autonomii Katalánska pomocí článku 155 španělské ústavy úplně pozastavit. Emoce ve Španělsku mezitím dramaticky narůstají.