Lidí bez práce přibylo o 18 618 na 381 373 uchazečů, což je ale nejnižší prosincová hodnota od roku 2008. Nezaměstnanost stoupla na 5,2 procenta, jde o vývoj, který se čekal. O podporu se začali v prosinci hlásit lidé, kterým skončily sezónní práce, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.
Mnoho lidí z balkánských zemí jako Albánie nebo Kosovo žádá o azyl v Německu a doufá, že tím získá práci. Německý úřad pro migraci jejich žádosti dosud téměř ve všech případech zamítl. Od loňského roku jim však nabízí alternativu: program pro gastarbeitery, tedy zaměstnance ze zahraničí. Program se u uchazečů o práci ujal. Povolení, že mohou v Německu pracovat, obdrželo do konce loňského listopadu asi 50 000 Albánců, Bosňanů, Srbů, Černohorců, Makedonců a Kosovanů.
Když do Česka přijde pracovat cizinec, často se nedomluví na úřadě, neví, kde najít bydlení nebo kam dát děti do školky. Těžko si hledá lékaře. Zahraničním odborníkům v Brně šest let pomáhá projekt Expat Centre. Teď díky němu město získalo ocenění od fDi Intelligence, magazínu prestižního listu Financial Times. Spolu s Amsterdamem se podle něj Brno nejlépe stará o integraci cizinců. Vedoucí centra Jan Kopkáš v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že restriktivní politika úřadů brání firmám rychle zaměstnat špičkové světové experty. „Vyřídit potřebná povolení trvá i čtyři měsíce. Okolní státy nás předbíhají,“ upozorňuje Kopkáš.
Peníze budou vylosovaní nezaměstnaní dostávat dva roky a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, říkají autoři experimentu.
V Německu zatím získalo práci 34 000 utečenců, dalších 400 000 stále hledá. Spíše než uprchlíkům se díky jejich příchodu daří nalézt práci domácím – v činnostech spojených s integrací příchozích našlo nové zaměstnání na 50 000 Němců, napsal server Spiegel Online.
V letošním třetím čtvrtletí hledaly tuzemské firmy pracovníky na 3,1 procenta z celkového počtu pozic v Česku, pokud sečteme obsazená i neobsazená místa. V samotných službách nebo stavebnictví je podíl ještě vyšší. Často jde ale o nejhůře placené pozice.
Tuzemští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí roku 2017 o trochu více přijímat nové pracovníky, než se jich zbavovat. Zvyšovat počet zaměstnanců plánuje šest procent oslovených firem, naopak propouštět se chystá pět procent. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR. Celkem 85 procent firem však nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců, další čtyři procenta nevědí. Čistý index trhu práce tak má hodnotu plus jedno procento. V předchozím čtvrtletí ovšem hlásilo nábor zaměstnanců devět procent firem, propouštění dvě procenta oslovených společností.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla oproti říjnu o desetinu bodu na 4,9 procenta. V evidenci úřadů bylo nejméně lidí od prosince 2008. Naopak volných míst zaměstnavatelé nabízeli nejvíce od listopadu 2007. S nedostatkem lidí na trhu práce dochází k výraznému růstu mezd.
Díky Vánocům vznikne až 20 000 dočasných pracovních příležitostí. Počet volných míst je asi o polovinu vyšší než minulý rok. V některých případech dotlačil nedostatek uchazečů firmy ke zvýšení mezd brigádníků i o 15 procent. V průměru je to asi o pět procent.
Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v Praze prohlásil, že evropská levice se musí sjednotit proti extremismu. Často totiž někteří lidé soudí, že zůstávají za nynější globalizací pozadu. Přitom se podle Corbyna mylně domnívají, že třeba za problém nezaměstnanosti mohou migranti. Corbyn navštívil v české metropoli sjezd Strany evropských socialistů.
V zemích osmadvacítky klesla míra nezaměstnanosti na 8,3 procenta a byla nejníže od února 2009. Z členských zemí EU měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde dosáhla 3,8 procenta. V celé EU bylo v říjnu bez práce 20,448 milionu lidí.
Podle historických údajů neměl nástup automatizace vliv na zaměstnanost. Je potřeba změnit způsob přípravy mladých lidí na školách. Firmy chtějí hlavně komunikativní a aktivní lidi.
Mělo jít o vzorovou obec socialismu ukazující, jak osídlit vybydlené pohraničí. Jenže lidem se do vsi uprostřed ničeho nikdy moc nechtělo. Dnes zde z původně plánovaných tří tisíc žijí jen necelé čtyři stovky. Byty zejí prázdnotou, celý jeden panelák je zcela opuštěný. Poslední velký podnik z obce odešel před šesti lety a nový není na obzoru. Na první pohled to vypadá, že si obec píše poslední kapitolu své krátké historie. Jenže starosta Jaroslav Janda je proti. Pomocí fondů a peněz z obecního lesa se snaží ve vsi udržet zbývající život a vcelku se mu to daří. Jak? Podívejte se.
Nezaměstnanost v České republice v říjnu klesla na pět procent ze zářijových 5,2 procenta. Bez práce bylo 366 244 lidí. Volných míst nabízejí zaměstnavatelé více než 139 000, což je nejvyšší říjnová hodnota od roku 2007. Zaměstnanost pozitivně ovlivňuje rostoucí ekonomika i sezónní práce. V dalších měsících se ale bude nezaměstnanost zvedat právě s postupným ukončováním těchto prací.
Aktivní příjemci dávek v hmotné nouzi by mohli navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohli by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy. Novelu dnes podepsal prezident.
O příspěvek na dojíždění za prací, který byl od dubna dostupný v pěti krajích, mohou od listopadu žádat lidé z celé republiky. Novinkou je pak příspěvek na přestěhování.
Nový průzkum potvrdil, že většina obyvatel Česka se nechce stěhovat za prací, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí. Více než třem čtvrtinám zaměstnanců nyní zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně. Se svou prací jsou nyní jednoznačně spokojeni více než dvě pětiny účastníků průzkumu, zejména mladší lidé.
Tripartita jednala o možnostech, jak otevřít trh práce nezaměstnaným. Jako motivace by mohl posloužit příspěvek na cestu do práce. Dále chtějí nabídnout rekvalifikace nebo regionální podpůrné projekty.
Monika a Jiří Pasekovi z vísky Doly u Luže na Chrudimsku začínali v podstatě z ničeho. Neměli peníze ani práci, starali se o malé dítě, z posledních úspor si pronajali kravín a začali zde pěstovat houby. Nikdo jejich podnikání příliš nevěřil. Dnes mají prosperující velkopěstírnu a přicházejí se speciálními produkty v oblasti mykologie i mykoterapie. Do velkoobchodů nedodávají, ty slyší na levnou cenu polských hub. "Ale nám to nevadí, zákazníci jezdí za námi. Poslední dobou mezi ně patří i mnozí houbaři, kteří se naštvaně vrací z lesů s prázdnými košíky. Tak si ho jedou naplnit k nám," líčí pěstitelka Monika Paseková.
Nezaměstnanost v Česku během září klesla na 5,2 procenta, před rokem dosahovala šesti procent. Volných míst je už téměř 141 tisíc – více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech kromě Prostějova.
