Od chvíle, kdy se Donald Trump dozvěděl, že FBI provádí prohlídku v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, jsou federální vyšetřovatelé pod palbou. Bývalý prezident razii vykresluje jako "nezákonné vloupání", "politický útok" či "hon na čarodějnice". Od Trumpa to není nic nového. Jeho vztah s FBI a americkými tajnými službami byl vždy krajně nedůvěřivý, na ostří nože.
Donald Trump naznačuje, že se za dva roky bude znovu ucházet o úřad amerického prezidenta. Plány mu ale kazí vyšetřování pro hned několik možných trestných činů. Od daňových úniků až po podněcování povstání a velezradu. Agenti FBI navíc v pondělí kvůli možnému špatnému nakládání s tajnými dokumenty Bílého domu provedli razii v jeho sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová proti komunistickému režimu v Pekingu vystupuje od začátku své dlouhé politické kariéry. Už v 90. letech byla proti přijetí Číny do Světové obchodní organizace. Její cesta na Tchaj-wan ale podle Bílého domu a řady amerických médií přišla ve špatný čas.
Spojené státy znají cenu svobody a jejich obyvatelé jsou ochotni pomáhat lidem odhodlaným ji bránit. Proto posílají Kyjevu zbraně a peníze. "Zaslouží si to," říkají o statečných Ukrajincích.
Pušky, automaty a pistole nepředstavují atribut svobody, ale past. Do Spojených států stále přicházejí lidé, aby se uplatnili, našli své štěstí. Ne aby umřeli rukou střelců, kteří si opatřili útočné zbraně tak snadno, jako by to byly neškodné dětské hračky.
Uprostřed své cesty po Asii podepsal o víkendu prezident USA Joe Biden mohutný balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů. Američané podle průzkumů tento krok stále většinově schvalují, jenže politická scéna v USA není jednotná, což může podle tamních médií postupně ovlivnit i postoj veřejnosti.
Střelba v Buffalu opět připomněla, jak potlučené dnes Spojené státy jsou. Ale nelžou si, nemlčí o tom. Své potíže naopak probírají tak hlasitě, až ozvěna někdy zveličuje jejich zdroj. A přehlušuje podstatu: zaoceánská demokracie není statická, má potenciál sebenápravy.
Jaký by mohl mít Donald Trump důvod, aby před letošními listopadovými volbami do Senátu podpořil kandidáta muslimského vyznání, který v minulosti hájil právo žen na potrat a veřejně chválil bývalou první dámu Michelle Obamovou? Zní to jako záhada nebo chyták. Ale podle amerických médií je odpověď zcela zřejmá.
Americký prezident Donald Trump prohlásil novináře za "nepřátele lidu" a vyhrožoval, že prosadí zpřísnění legislativy tak, aby mohl média žalovat za údajné pomluvy. Trumpovi se to za jeho pobytu v Bílém domě nepodařilo. Jeho štafetu teď ovšem převzala bývalá guvernérka Aljašky a kandidátka na viceprezidentku ve volbách v roce 2008 Sarah Palinová.
Před rokem nastoupil Joe Biden do Bílého domu se slibem, že potlačí pandemii koronaviru. Ještě loni v červenci věřil, že Spojené státy "nad virem vítězí", už varianta delta ale tyto ambice rozmetala. Nynější omikron a s ním spojené rekordní nárůsty nakažených nutí Bílý dům, aby v boji s pandemií zásadně přehodnotil svůj dosavadní postup.
Novináři nesmějí být k současnému prezidentovi shovívavější jen proto, že jeho předchůdce byl a je nebezpečný populista. Publikum pozná, když mu média něco tají. A nikdy jim to neodpustí.
Vždy platilo, že zahraniční politika USA bývá silně podmiňována zájmy na vnitropolitickém bojišti. V klimatické agendě je ale americké kyvadlo extrémně rozhoupané. Tam a zase zpět. Demokrata vystřídá v Bílém domě republikán a vše je jinak.
Před dvaceti lety popsal novinář David Brooks nastupující zaoceánský establishment jako třídu, s níž Spojené státy čeká nový zlatý věk. Věřil, že bobos, jak vzdělané elity nové informační doby nazval, potáhnou vzhůru celou společnost. Ale bobos místo toho Ameriku rozdělili. Na ty úspěšné a vlivné, a na ty neviditelné, strádající. Pak přišel Trump.
Na blížícím se summitu v Glasgow chce Joe Biden přesvědčit svět, aby se sjednotil v boji proti změnám klimatu. Jenže teď americkému prezidentovi hrozí, že on sám přijede do skotské metropole s prázdnýma rukama. A nebude moct garantovat, že USA dodrží své vlastní závazky snižování emisí.
Řeči o systémovém rasismu v americké společnosti nebo volání po definancování policie odrazují demokratům středové voliče. Průzkumy ukazují, že pro stranu by bylo lepší tato témata nechat u ledu. Její progresivistické křídlo ovšem tvrdí, že nemůže zradit své přesvědčení ani své voliče.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Je to zahanbující, šokující prohra, která poznamená hodnocení celé dvacetileté války. Stalo se vše, o čem americký prezident tvrdil, že se určitě nestane. Teď sčítá politické ztráty.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
V demokratické straně progresivní levice většinovou podporu nemá. Má ale vydírací potenciál v Kongresu. Když prezident nepřistoupí na její požadavky, může držet v šachu jeho agendu. Demokraté za to pak mohou zaplatit už příští rok ve volbách.
V prezidentské kampani 2016 J. D. Vance v bestselleru Hillbilly Elegy vysvětlil Američanům, z čeho a odkud pramení podpora Donalda Trumpa. Považoval jej ale za podvodníka, který se o obyčejné lidi vůbec nezajímá. Teď Vance kandiduje za republikány do Senátu a obrátil. Exprezident prý pro obyvatele USA udělal řadu dobrých rozhodnutí.
