Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Je to nejvíce vzrušující část matematiky. Všechno tam souvisí se vším, říká Jan Nekovář, který převzal cenu Neuron za objevy v oboru teorie čísel. Všechno, co dělám, se točí kolem jednoho problému, za jehož řešení vypsali odměnu milion dolarů. Snažíme se odhalit nejhlubší tajemství matematického světa. Společnost potřebuje lidi, kteří civilizaci posouvají vpřed, míní Nekovář.
Umělá inteligence bude počítač, se kterým se dá komunikovat jako s člověkem. Čeká se na jeden objev, nápad, něco, co bude dost jiné, než co se teď zkoumá, nevěřím na mravenčí práci, hodně z toho, čemu se věřilo, se ukázalo jako omyl, říká Tomáš Mikolov, expert na umělou inteligenci pracující ve společnosti Facebook a čerstvý laureát Ceny Neuron za významný vědecký objev. Podle něj je také možné, že všichni vědci, kteří se zabývají umělou inteligencí, jdou špatnou cestou. Čím silnější technologie, tím větší riziko, že se stane něco nebezpečného, ale já jsem optimista, umělá inteligence bude bezpečnější než zbraně, dodává.
Nově objevenou nervovou buňku výzkumníci dosud neznali ani z myšího mozku.
Vědci přišli na způsob, jak u pacientů odhalit schizofrenii ještě před jejím vypuknutím. Šlo by tak nemoci předcházet.
Správná stimulace nervových buněk může v budoucnu vyléčit anorexii, potlačit agresi i nezvladatelnou chuť k jídlu. Ale také posedlost sexem. Čeští vědci testují metodu na parkinsonicích.
Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Objev pomůže zabránit u pacientů nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace.
Vědci testovali vliv marihuany na lidskou inteligenci a kvalitu studijních výsledků dospívajících.
Blíží se doba superpočítačů uvažujících podobně jako lidé. O čem je asi nechají jejich konstruktéři přemýšlet?
Čeští vědci ukazují na schopnost kmenových buněk léčit závažnou neurodegenerativní chorobu.
