Pražská Všeobecná fakultní nemocnice varuje před podvodnými textovými zprávami o výsledku testů na nemoc covid-19. Dostávají je i lidé, kteří na testu nebyli. Jde o hackerské útoky, nemocnice se věcí zabývá ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Zdravotní sestra může plicní ventilátor samostatně obsluhovat až po půl roce, nejkratší školení trvá měsíc. S přístrojem mohou pracovat jen všeobecné sestry se specializací na anestezii, resuscitaci a intenzivní medicínu. Česko kvůli současné špatné epidemické situaci nakupuje stovky nových ventilátorů, další desítky dostává jako humanitární pomoc od okolních zemí.
Zejména menší nemocnice v Česku se ocitají v nesnázích kvůli nedostatku personálu. Třeba v moravském Kyjově je aktuálně 80 zdravotníků nakažených nemocí covid-19. Nemocnice se proto obrací s prosbou mj. na lékaře a sestry v důchodu. "Uděláme vše, co je v našich silách, ale samozřejmě že se bojíme," řekl pro agenturu AP primář oddělení ARO Jiří Vyhnal.
V olomoucké fakultní nemocnici vyrostla před dvěma lety první nemocniční pasivní budova v Česku - tedy taková, která díky svému řešení spotřebovává jen minimum energie. Za stavbou kliniky stojí studio architekta Adama Rujbra, které při navrhování myslí i na takzvanou léčivou architekturu. Projekt letos bojuje o ocenění v kategorii Stavba v soutěži E.ON Energy Globe Award.
Koronavirus zasáhl hoteliéry tvrdě. Ještě nedávno o dočasném uzavření uvažovalo 47 procent hotelů v Praze a 30 procent v regionech. Teď musí kvůli novým restrikcím prakticky zavřít všechny. Ubytovat mohou jen korporátní klienty či lidi v karanténě. Některé hotely alespoň částečně pokryjí ztráty dlouhodobým pronájmem i nabídkou úprku "z pekla home officu". Mezitím se řeší zavedení "covid lůžek".
Polní nemocnice v pražských Letňanech by měla být od neděle schopná fungovat. V obřích halách výstaviště nyní stovka vojáků intenzivně připravuje zázemí a lůžka. Ležet by zde měli koronaviroví pacienti, kteří už mají nejtěžší průběh nemoci za sebou, půjde o takzvanou následnou péči. Starat se o ně budou hlavně armádní lékaři.
Ještě nejsme vyčerpaní, navyšujeme počty lůžek, ale jsme na číslech, o kterých jsme si mysleli, že budou konečná, říká ředitel Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček. Pacienti už se bohužel přelévají mezi krajskými nemocnicemi, hodně ohrožené budou i menší nemocnice, třeba Vsetínská. Budoucnost bude i pro pacienty bez koronaviru složitá, dodává.
Karlovarská krajská nemocnice natočila pro demonstranty ze Staroměstského náměstí vzkaz. Posílá jim záběry z anesteziologicko-resuscitačního oddělení: "Ukazují jen nepatrný zlomek toho, co naši lékaři a sestry v současné situaci prožívají každý den. Toho, co podle některých z vás vlastně vůbec neexistuje," uvádí nemocnice příspěvek na svých facebookových stránkách.
V pondělí přibylo v Česku dalších 89 úmrtí lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší počet zemřelých za den od začátku epidemie. V úterý bylo zatím k 18:00 zaznamenáno dalších 33 mrtvých na celkem 1600. Případů nemoci covid-19 bylo za úterý k večeru potvrzeno přes 6800, což je nejvyšší nárůst za den k 18:00 za celou dobu epidemie v Česku. Nejvýraznější nárůst je stále na Zlínsku.
Zachránit životy nejvážnějších pacientů s covidem-19 se nesnaží jen v největších nemocnicích v republice, ale také v těch výrazně menších. Reportéři Aktuálně.cz se vydali do jihočeského Tábora, kde na anesteziologicko-resuscitačním oddělení pečují o pět pacientů na umělé plicní ventilaci. Zatímco personálu je málo, pacientů tu stále přibývá. Lékaři očekávají, že následující tři týdny budou krušné.
Nádech a výdech a tak stále dokola. Jinak tak samozřejmou věc tu musí kvůli koronaviru za pacienty dělat stroje. Umělé dýchání a neustálá péče personálu drží nemocné při životě a všichni doufají, že zase začnou dýchat sami. Zdaleka ne všem se to ale nakonec podaří. Nahlédněte ve fotoreportáži Aktuálně.cz na místa poslední šance, anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnic v Táboře a Liberci.
Na oddělení máme celé spektrum pacientů nejrůznějšího věku, jsou tam i mladiství, více je ale těch starších, líčí vedoucí lékař JIP infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Hynek Bartoš. S koronavirem ostatní nemoci nezmizely a zákonitě poroste tlak na zdravotní systém. Od toho, abychom se rozhodovali, komu péči poskytnout a komu ne, jsme ale v tuhle chvíli daleko, dodává.
Není to válka a není to zemětřesení, je to krize, která je komplikovaná, ale jsem přesvědčený, že ji zvládneme. Projev ministra Prymuly byl příliš ponurý, lidé by naopak měli jít do přírody a posílit imunitu, říká lékař Tomáš Šebek. Polní nemocnici bude armáda schopná dobře vybavit, ale pochybuju o tom, že ji budeme schopni vybavit personálně. Mělo by se přestat mluvit a víc dělat, dodává.
Dojdou lůžka i zdravotníci. Může to vypadat, že nemocnice mají půl oddělení prázdného, ale exponenciála skáče strašně rychle. Sedíme v autě, které se řítí do zdi. Musíme šlápnout na brzdu, už jen ale zmírníme náraz, míní Petr Ludwig, autor iniciativy Masks4All a vystudovaný datový vědec. Vláda mohla jednat rychleji, data dostupná byla. Doporučujeme lidem, ať nosí roušky i venku, dodává.
Na nemocnice čekáme nápor, bude se od nás očekávat víc, za Prymulou jsme stáli kvůli tomu, že jako jsme jako ředitelé nemocnic připraveni to podpořit, Prymulův projev jsem ocenil, víme, na co se připravovat, říká Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Kolapsu se neobáváme, omezujeme některé plánované operace, některé ambulance jsou prázdné, pacienti nechodí, dodává.
Jen málokterý z nás se při návštěvě nemocnice zkoumavě dívá na architekturu a styl, v jakém je zdravotnické zařízení postaveno. A to je škoda. Například areál Nemocnice na Bulovce vás takřka provede historií moderní architektury 20. století. Jako úplně první zde vyrostl rokokový zámeček, který sloužil jako vychovatelna mravně narušené mládeže.
Česko čeká čtrnáct dní přísných opatřeních, která mají zabránit nejhoršímu. Co to však znamená? Co se může stát, když se situace nezlepší? Za celé září bylo v Česku odhaleno přes 46 tisíc nakažených. Podle aktuálních odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky reálně hrozí, že za říjen jich bude 150 až 250 tisíc. Koncem října navíc může v nemocnicích ležet až tisíc těžce nemocných.
Nevidíme důvod k zavádění opatření, povinné nošení roušek je na některých místech zbytečné a přestaňte testovat osoby bez příznaků, stojí v otevřeném dopise, pod kterým je podepsaný mimo jiné kardiochirurg Jan Pirk či stomatolog Roman Šmucler. Deník Aktuálně.cz oslovil lékaře a vědce s otázkou, co si o dopisu myslí. Mezitím se od dopisu distancovali i další odborníci, jejichž reakci vám přinášíme.
Vadí nám, že lidé nejsou dobře informovaní o tom, jak onemocnění probíhá, říká Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP Infekční kliniky FN Ostrava. Spolu s kolegy varoval před zlehčováním koronaviru a odborníky z jiných oborů vyzval, ať se k nemoci raději nevyjadřují. Nezažívají každodenní peklo v péči o covidové pacienty, nemoc má svá specifika. Ne všichni pacienti se dostanou na špičkové pracoviště, říká.
Část personálu je nemocná a část v karanténě, na interně je to 56 lidí z 200, líčí lékařský náměstek z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jindřich Olšovský. Pacienty nemůžeme skládat jednoho vedle druhého. Vypadá to, že máme 100 volných lůžek, ale ve skutečnosti jich je jen 20, protože musíme splnit všechna opatření. Lůžka navíc “betonují” staří a polymorbidní pacienti, i ti bez příznaků, říká.
