Vyléčením z onemocnění covid-19 to nemusí končit. Lékaři odhadují, že až u deseti procent pacientů se objeví takzvaný postcovidový syndrom, který u některých trvá týdny, u jiných i měsíce. Provází ho nejčastěji chronická únava, dušnost, kašel nebo přetrvávající ztráta čichu a chuti.
Pandemie s sebou nese sedavější způsob života, ztrátu sportovního a kulturního vyžití, méně pestrou stravu či zanedbané preventivní kontroly. To vše zvyšuje riziko srdečního selhání. Svou roli hraje i nynější zhoršená socioekonomická situace, varují lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Když pečujete o pacienta s roztroušenou sklerózou, čeká vás život plný fyzického i psychického vypětí a marná snaha stíhat u toho svou práci. Poslat blízkého do zařízení se specializovaným odlehčovacím nebo rehabilitačním pobytem je ale skoro nemožné. Dvacet let totiž v Česku funguje jen jediné - Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové.
Jurinová zemřela 3. ledna po dlouhé nemoci, její hlas diváci slýchávali například na začátku vysílání TV Nova v 90. letech a později také na lince B pražského metra. Jurinová pracovala v Československé televizi i Českém rozhlasu, moderovala hlavní zprávy v televizi Nova a byla mluvčí motolské fakultní nemocnice.
Radim Řehůřek z Radošova na Třebíčsku o sobě tvrdí, že je chilli narkoman. Extrémně pálivé papričky mu mírní projevy nevyléčitelného Usherova syndromu, kvůli kterému přichází o sluch a zrak. Kape si je přímo do očí. "Lidé, kteří přišli o zrak, to zkusili, jestli jim to pomůže. Nakonec se raději smířili s tím, že jsou slepí, protože tu bolest nemohli vydržet. Určitě to nezkoušejte," varuje Řehůřek.
Moderní medicína dnes dokáže zachránit pacienty, kterým by dříve zbývaly jen měsíce života. Jak ukazují naše příběhy, lékaři si dnes díky novým technologiím umí poradit i s pokročilými stadii rakoviny, se smrtící bakterií či těžko dostupným nádorem na sítnici. Do plnohodnotného života dokážou vrátit těžké diabetiky i lidi, kterým funguje srdce jen na pár procent. Připomeňme si zázraky roku 2020.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude hradit dětem se spinální svalovou atrofií (SMA) genovou terapii, dohodla se s výrobcem. Pojišťovna o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. Lék za desítky milionů dostalo v ČR první dítě v květnu, kdy použití léku v EU schválila také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Vyjádření dalších zdravotních pojišťoven ČTK zjišťuje.
Počet lidí hospitalizovaných s nemocí covid-19 v sobotu klesl na 4565, zatímco v pátek jich bylo 5087. Mezidenní pokles o více než 520 případů je nejvýraznější za poslední týden. Méně než 5000 lidí s covidem leželo v českých nemocnicích naposledy před více než pěti týdny, 21. října. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Málo si uvědomujeme, jak velkou částí naší osobnosti můžou vlasy být, jak se skrze ně můžeme vyjadřovat, kdo jsme a jak si věříme, říká Tereza Drahoňovská, žena s alopecií a scenáristka komiksu Bez vlasů. Alopecie pro mě byla velkou zkouškou. Poslední možný lék jsem odmítla. Rozhodnutí, že se nechci trápit a žít s ní vyrovnaně, bylo náročné, ale jsem ráda, že jsem k němu dospěla, dodává.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
V říjnu přinesl deník Aktuálně.cz spolu s dalšími médii příběh mladé maminky Anežky, která onemocněla roztroušenou sklerózou. Marně usilovala o lék Lemtrada, zdravotní pojišťovna ho odmítala uhradit a její stav se prudce horšil. I díky čtenářům Aktuálně.cz, které příběh zaujal natolik, že přispěli do sbírky Pomůžu Anežce, se nyní pacientka dočkala první dávky léku.
Měla by se nechat doběhnout opatření a apelovat na zdravý rozum. Rekord nakažených nemusí znamenat katastrofu, lidé se mohou stát proti viru imunní, říká Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra RECETOX, kde pracuje na rozsáhlé imunologické studii českého obyvatelstva. Dodává, že je třeba brát na zřetel, že se virus šíří i aerosolem.
Rakovině neříkám nemoc, ale zkušenost, jsem optimista, je to vždy výzva, nic vás na to nikdy nepřipraví. Často o rakovině lidé v rodině nemluví, některé ženy se schovávají, bojí se pohledu na sebe do zrcadla a lžou samy sobě, říká psycholožka Zuzana Nemčíková, které nemoc diagnostikovali pětkrát. Komunikaci v rodině podle ní mohou zlepšit Medikomiksy, díky nimž mohou rodiče dětem nemoc vysvětlit.
"Už to nikdy nechci zažít" nebo "byla to jen obyčejná chřipka". Lidé, kteří si nákazou koronavirem prošli, popisují své zkušenosti odlišně. Na každého nemoc působí jinak, avšak každý má příběh, který stojí za to znát. Kde se nakazili? Jaký měla jejich nemoc průběh a jak dlouho trvala? A jak se s nemocí vypořádávají dnes? Aktuálně.cz nabízí pohled patnácti Čechů.
Ve stejné době, kdy se rodilo samostatné Československo, zasáhla celý svět pandemie španělské chřipky. Onemocněla více než čtvrtina světové populace, zemřelo až 50 milionů lidí. Ve dnech, kdy Tomáš Garrigue Masaryk vyhlašoval samostatný stát, byly v Praze tak plné hřbitovy, že se na pohřeb čekalo několik dní a s kopáním hrobů pomáhala armáda. Přinášíme deset příběhů a desítky fotek z té doby.
Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem a nemoc má u něj vážný průběh, takže musel být hospitalizován. Onemocněl už minulý týden, ale jeho stav se natolik zhoršil, že ho záchranka musela převézt do nemocnice v pražském Motole.
Čísla nakažených koronavirem rapidně rostou a Česko čeká dramatický podzim. Vrchní statistik z Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak jsme se do této situace dostali, jaké hrozí černé scénáře, ale třeba i to, proč na předpovědi nemůže být nikdy stoprocentní spolehnutí.
Prošli jsme čtyři odběrová místa v Praze, abychom se podívali, jak velký zájem tam je o testování na koronavirus. Například na Václavském náměstí lidé čekali i čtyři hodiny jen na pořadový lístek, jinde mají za hodinu hotovo a chvílemi nemají ve frontě nikoho.
Podle předního koronavirového statistika Ladislava Duška se Česko dostalo do bodu, kdy by mělo začít koronavirus vnímat jen jako běžnou respirační chorobu a nevěnovat mu zbytečně mnoho pozornosti. "Chování české společnosti teď už není normální," říká ředitel Ústavu zdravotnických informací. Tvrdí, že před černým americkým scénářem nás mimo jiné zachránil český systém zdravotního pojištění.
