Osmnáct let vedla Angela Merkelová německou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Dnes sjezd v Hamburku vybral její nástupkyni. Stranu povede Annegret Krampová-Karrenbauerová. Sjezd nejsilnější německé politické strany sledujeme online.
Podle průzkumu televize ARD by němečtí Zelení získali 19 procent hlasů, zatímco koalice CDU/CSU 25 procent.
Kancléřka Angela Merkelová po neúspěšných regionálních volbách oznámila, kdy chce skončit v politice. V prosinci se nebude ucházet o post předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU), jako šéfka německé vlády odejde nejpozději v roce 2021. S Merkelovou tak odchází nejvýraznější politička v Evropě. Podívejte se, jak se za vlády "Mutti Merkel" Německo změnilo, čím vším si sama Angela Merkelová v životě prošla a kdo se může stát jejím nástupcem.
Jednání o koalici v Německu ztroskotala. Svobodní demokraté v neděli přerušili rozhovory o vládě s křesťanskými demokraty a Zelenými. Oficiálně kvůli tomu, že by nenaplnili svůj volební program. Jak dál? Před kancléřkou Angelou Merkelovou nyní stojí čtyři možnosti.
V Berlíně se v úterý poprvé sešel nově zvolený parlament. Je v něm rekordních 709 poslanců ze šesti poslaneckých frakcí. Poslanci si do čela Spolkového sněmu zvolili dosavadního ministra financí Wolfganga Schäubleho. Vedle konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, Alternativy pro Německo a FDP v parlamentu zasedají také sociální demokraté, Zelení a Levice.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v německých parlamentních volbách, má podle politologa Christiana Demutha slušnou šanci zakotvit na politické scéně natrvalo. Populisté AfD mohou hledat voliče zejména na východě Německa. Mnoho tamních obyvatel se domnívá, že je spolková vláda i 28 let po pádu Berlínské zdi přehlíží, myslí si Demuth. "Hororový scénář je, že se všude v Evropě dostanou k moci pravicoví populisté," dodává.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prosazuje rychlejší integraci Evropské unie, včetně toho, že pomalejší členské státy zůstanou na vedlejší koleji. Podobné myšlenky skloňuje i staronová německá kancléřka Angela Merkelová, která v neděli počtvrté vyhrála parlamentní volby. Odpor ze zemí střední Evropy přitom bere kancléřka vážně, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na EU a vztahy Německa k zemím střední a východní Evropy Kai-Olaf Lang. "Řekl bych, že se snaží porozumět tomu, co se v této - z pohledu Německa - důležité části Evropy děje," říká.
Přezdívá se jí nejmocnější žena světa. Angela Merkelová, která se po nedělních parlamentních volbách v Německu stane počtvrté kancléřkou, je symbolem nástupu žen do politiky i veřejné sféry. Její příklad ale další německé ženy netáhne, možná i kvůli jejímu opatrnému stylu. "Merkelová z mého pohledu nedělala politiku jako žena, nikdy to nestavěla do popředí. Je političkou a náhodou také ženou," myslí si Laura-Kristine Krauseová z Progresivního centra v Berlíně.
Německu budou zřejmě poprvé v poválečné historii vládnout více než dvě strany. Jako nejpravděpodobnější vypadá tzv. jamajská koalice, která má název podle oficiálních barev jednotlivých stran. Jde o spojení Křesťanskodemokratické unie (CDU), která tradičně vystupuje společně s Křesťansko-sociální unií Bavorska (CSU), Zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Žádné z těchto stran by se přitom do takové spolupráce za jiných okolností nechtělo. Tři potenciální partneři se neshodnou v evropské politice, daních, migraci ani otázkách životního prostředí. Sestavování koalice tak bude zřejmě složité a dlouhé. Podívejte se, kde se programy jednotlivých stran překrývají, a kde naopak ne.
Frauke Petryová oznámila, že odejde z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Strana, která se po nedělních volbách poprvé dostala do německého parlamentu, tak přijde o jednoho ze svých dvou předsedů. Tím, kdo v čele strany zůstane, je Jörg Meuthen. Uvnitř AfD se přou dvě názorová křídla. Petryová reprezentovala spíše konzervativce, postupně ale narostla síla pravicově radikálních členů. Alternativa pro Německo prosazuje tvrdší migrační politiku a mimo jiné zrušení Benešových dekretů.
Václav Klaus Alternativu pro Německo podporuje, dělá pro ni. Andrej Babiš ji považuje za vítěze voleb. Jako by neviděli, jak nás ohrožuje.
Rozpaky, zklamání, radost. Lídři německých stran, které se dostaly do Spolkového sněmu, hodnotili výsledky voleb zcela rozdílně. Po úspěchu ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD) vyrazili proti ní protestovat liberálně smýšlející Němci.
Němci rozhodli o nové podobě Bundestagu. Počtvrté v řadě zvítězila křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová. Získala podle oficiálních výsledků 33 procent hlasů. Druzí skončili sociální demokraté Martina Schulze s pouhými necelými 21 procenty. Uspěla také populistická Alternativa pro Německo.
Podívejte se na záznam projevu Martina Schulze.
Podívejte se na záznam projevu Angely Merkelové po oznámení předběžných výsledků spolkových voleb v Německu.
Oslabená Angela Merkelová se opět stane kancléřkou. S kým bude vládnout? Debata europoslanců Jana Zahradila a Luďka Niedermayera, rozhovory s reportérem Aktuálně.cz Martinem Novákem a Tomášem Lindnerem z Respektu a přímo z Berlína Ondřej Houska z Hospodářských novin.
Nedělní parlamentní volby v Německu vyhrála podle oficiálních výsledků Angela Merkelová se svými křesťanskými demokraty (CDU/CSU). Strana dosavadní kancléřky ale od roku 2013 ztratila kolem 8 procent hlasů. Ztráty zaznamenali i sociální demokraté (SPD) s lídrem Martinem Schulzem. Voliči jim přisoudili jen 20 procent, tedy pětinovou ztrátu oproti předchozím volbám. Prosadili se naopak němečtí pravicoví populisté z Alternativy pro Německo (AfD), kteří budou třetí nejsilnější stranou v Bundestagu.
Německý pojem Russlanddeutsche označuje pozdní vysídlence. Etnické Němce, kteří nejprve odešli do exilu na území bývalého Sovětského svazu a posléze se vrátili zpět. Ve čtvrti v německém městě Pforzheim jich žije tolik, že se jí dokonce přezdívá "Malá Moskva".
Němci volí nový parlament. Občané spolkové republiky rozhodnou mimo jiné o tom, jestli zemi další čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová. Její konzervativní unie CDU/CSU je jasným favoritem hlasování. Jako nejpravděpodobnější varianta se nabízí pokračování stávající velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. Velmi sledovaný bude i výsledek protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se může stát třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Volební místnosti se po celém Německu otevřely v 8:00 SELČ, na odevzdání svého hlasu budou mít lidé čas do 18:00 SELČ. Hned po uzavření volebních místností budou zveřejněny odhady výsledků.
Angela Merkelová v nedělních parlamentních volbách usiluje o čtvrté vítězství za sebou. Rodačka z Hamburku prožila v dospívání sedmnáct let ve městě Templin, na území bývalé Německé demokratické republiky. Vypravil se tam reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Má ráda barevné kostýmky, zbožňuje operu a nevynechá žádný důležitý zápas německé fotbalové reprezentace. Vítězka nedělních parlamentních voleb v Německu, kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU), není rozhodně módní ikonou. Její "roboticky monotónní" oblečení i zvyky dokonce často budí úsměv. Kancléřka si taky přísně střeží soukromí. Její druhý manžel Joachim Sauer se v roce 2005 dokonce raději vyhnul kancléřské inauguraci své ženy, než aby se vystavil zvědavým fotoaparátům paparazziů.
Německá ekonomika šlape na plné obrátky - hlavně díky středně velkým firmám, které ovládly světové trhy. Jednou z nich je IT společnost GK Software z Schönecku jen kousek od českých hranic. Aby si udržela vysoce kvalifikované zaměstnance, musí jim nabízet nejen peníze, ale i různé benefity, na které jinak z byznysu nejsme moc zvyklí.
Deník Die Zeit zveřejnil výsledky počítačové analýzy volebních programů německých stran. Jejich texty se podle studie stále prodlužují, oproti minulým volebním kampaním jsou ale optimističtější. Nejdelší slovo ze všech zkoumaných textů má 44 písmen a pyšní se jím liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Berlínská čtvrť Neukölln je místem, kde se odpůrcům imigrantů nebo muslimů vůbec nelíbí. Každý čtvrtý obyvatel se sem přistěhoval z jiné země a většinou vyznává islám. Je tady k vidění něco, co čím dál hlasitěji odmítají Alternativa pro Německo (AfD) i jí podobné ultrapravicové strany z jiných evropských států. Necelý týden před parlamentními volbami je přitom AfD třetí nejsilnější politickou stranou v Německu. V Bundestagu tak poprvé zasedne krajně pravicová strana, která má jedno velké téma. Zastavit islamizaci Německa.
Německo čekají v neděli parlamentní volby. Kampaň probíhá klidně, výjimkou jsou však některá ostrá prohlášení antiimigrantské a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD). Na jejich předvolebních plakátech jsou například hesla jako "Burky? Chceme bikiny". Podle průzkumů vyhraje volby už počtvrté za sebou Angela Merkelová se svými křesťanskými demokraty (CDU). Do Bundestagu se dostanou ještě sociální demokraté, Zelení, levicová strana Die Linke a již zmíněná AfD coby první krajně pravicová strana od druhé světové války. Podívejte se ve fotogalerii, na jaké plakáty teď Němci naráží.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zůstává jasným favoritem německých parlamentních voleb, které proběhnou v neděli 24. září. Podle sociologů jde především o sázku na jistotu. Němci populární kancléřku za dvanáct let její vlády velmi dobře znají. A věří, že dokáže s ledovým klidem zvládat i složité situace. Jako třeba finanční krizi po roce 2008 nebo tu migrační z let 2014-15. Merkelová ale umí i překvapit a zabodovat nečekanými rozhodnutími. Třeba úplným odmítnutím jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě.
