Nejvyšší správní soud

Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová

Afghánská rodina je v detenčním táboře v Bělé držena nezákonně, rozhodl soud

Afghánská rodina se třemi malými dětmi je v zařízení Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku držena nezákonně. Rozhodl o tom brněnský krajský soud. Policisté proti rozhodnutí mohou podat kasační stížnost, takže není jasné, zda bude rodina ze zařízení v dohledné době propuštěna. "Je to již náš pátý soudní úspěch v kauze, kdy jsme se zastali uprchlíků umístěných v detenci v některém z českých uprchlických zařízení," uvedl Rozumek. Připomněl, že podle mezinárodních dohod by měla ČR v zákoně o pobytu cizinců jasně definovat, proč by měl být uprchlík umístěný v detenčním zařízení.

Kárný senát snížil plat soudci z Ústí nad Labem za průtahy v desítkách případů

Nejvyšší správní soud (NNS) snížil ve čtvrtek soudci okresního soudu v Ústní nad Labem Martinu Šámalovi plat o deset procent za průtahy v řízení ve 33 případech. Snížení platu potrvá čtvrt roku. Šámal pochybení přiznal s tím, že byl nejen zavalen spisy, ale zároveň měl práci špatně zorganizovanou tak, že o některých spisech nevěděl. Šámal je synem předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Při odchodu ze čtvrtečního jednání řekl, že rozhodnutí NSS respektuje.

Českobudějovická státní zástupkyně protahovala kauzy, soud jí o pětinu snížil plat

Žalobkyně z Českých Budějovic Jindřiška Kolářová bude dva roky pobírat o pětinu nižší plat za to, že protahovala řízení. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud. Některé její spisy totiž od roku 2012 čekaly na vyřízení až dva roky. Návrh na to, aby jí byl talár odebrán, což je nejpřísnější trest pro žalobce, podal její nadřízený. Kolářová připustila, že průtahy vznikly. Odůvodnila je tím, že je důsledná a má příliš mnoho spisů, což působí prodlevy.

Zeman jmenoval 31 nových soudců a soudkyň, míří hlavně do krajů

Prezident Miloš Zeman jmenoval 31 soudců a soudkyň. Celkem 21 žen a deset mužů zamíří hlavně na okresní soudy v působnosti krajských soudů v Brně, Ostravě a Ústí nad Labem. Prezident novým soudcům popřál, aby přispěli ke zrychlení práce soudů a k odstraňování nedodělků.

Justice, soud, soudce, rozsudek, zákon, ilustrační foto

Dozorci vyhráli soud. Vězeňská služba jim má proplatit miliony za přesčasy

Téměř šedesát dozorců vyhrálo soudní spor s Vězeňskou službou. Ta nechtěla zpětně proplatit nařízené přesčasy. Služební zákon říká, že příslušníci Vězeňské služby i dalších bezpečnostních složek musejí ročně odpracovat až 150 hodin přesčasů bez nároku na proplacení. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit, berou se jako součást služebního poměru. Zároveň ale zákon stanovuje podmínku, že důvodem nařízené práce musí být důležitý zájem. Podle dozorců ale Vězeňská služba s hodinami neplacených přesčasů počítala více méně automaticky při plánování služeb a řešila tak dlouhodobý nedostatek pracovníků.

První náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán

Další kritika ministra Pelikána: Špičky justice si stěžují, že s nimi nekomunikuje

Ministr Robert Pelikán nedorazil na sněm Soudcovské unie, od špiček justice si proto zasloužil kritiku. Prý s nimi nekomunikuje. Před několika dny si na to samé stěžoval i ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny. Podle šéfů soudů je ministerstvo spravedlnosti nekompetentní a nedostatečně spravuje celou justici. Pelikán se ale brání a slibuje nápravu.

Vyšní Lhoty - detenční tábor pro uprchlíky

Uprchlíky v táborech pohlídá i Vězeňská služba, pomůže v Drahonicích

Vězeňská služba bude od 1. listopadu pomáhat s hlídáním migrantů v zadržovacích zařízeních. Na žádost ministerstva vnitra uvolnil ministr spravedlnosti Robert Pelikán až 70 lidí. Novinářům řekl, že pracovníci Vězeňské služby budou nasazeni v rámci nařízených přesčasů, jak umožňuje zákon.

Klausova amnestie byla monumentální diletantství, říká právník Němeček. Svůj boj vzdává

Bývalý novinář a nyní právník Psychiatrické léčebny v Bohnicích Tomáš Němeček se snažil získat dokumenty, na jejichž základě tehdejší prezident Václav Klaus vyhlásil před třemi lety kritizovanou amnestii. Jenže Hrad mu řekl, že žádné dokumenty k amnestii nenalezl a Nejvyšší správní soud nyní definitivně zamítl i Němečkovu snahu, aby o amnestii promluvili její samotní aktéři. "Naivně jsem myslel, že takové rozhodování musí mít nějakou štábní kulturu, že musí být nějaká spisová značka, číslo jednací. Ale soud řekl, že amnestie je takový nestandardní zásah do práva, že nestandardní mohou být i postupy, které ji provázejí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Bývalý novinář chtěl po Hradu všechny verze Klausovy amnestie, soud zamítl jeho stížnost

Bývalý novinář a nyní právník Tomáš Němeček, který chtěl od prezidentské kanceláře všechny verze a návrhy amnestie, neuspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Verdikt je definitivní. Hrad tvrdí, že žádné podobné dokumenty neexistují, a nemůže je tedy poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jediným autorem amnestie je podle něj exprezident Václav Klaus. Muž upozorňoval naopak na to, že jednu z verzí zveřejnil někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf.

Mynář podá ve středu rozklad proti zamítnutí prověrky. Počkám, má na to právo, nespěchá Zeman

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář podá rozklad proti zamítnutí své prověrky k Nejvyššímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) ve středu. Prezident Zeman naznačil, že kancléře neodvolá před vyčerpáním všech odvolacích možností, tedy i případné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Mynář dostal záporné rozhodnutí na udělení prověrky na stupeň přísně tajné na konci září.

Obálku od NBÚ jsem dostal, ale ještě neotevřel, řekl Mynář. Zeman ho zatím neodvolá

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář se podle svých slov až dneska večer dozví, jestli mu Národní bezpečnostní úřad udělil prověrku. Obálka od úřadu mu prý leží na stole jeho sekretariátu na Pražském hradě. Mynář neřekl, jestli skončí na postu kancléře v případě, pokud v dopise bude, že mu NBÚ žádost zamítl. Miloš Zeman následně uvedl, že kancléři dá možnost využít procesu odvolání, pokud by i poté neuspěl, prezident jej odvolá.

Nejvyšší správní soud se obrátil na Soudní dvůr EU kvůli zadržování uprchlíků v Česku

Nejvyšší správní soud (NSS) se obrátil na Soudní dvůr EU s otázkou, zda a za jakých podmínek mají být na českém území zadržování běženci. Jde o cizince, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu Unie k posouzení jejich žádosti o azyl. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné. Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický.

Mynářův boj o prověrku se může táhnout roky. Až do konce Zemanova období

Snaha kancléře Vratislava Mynáře o získání bezpečnostní prověrky se může ještě protáhnout. Mynář nyní může udělat řadu kroků, aby pro něj klíčový dokument získal. Poté, co s rozkladem neuspěje u Národního bezpečnostního úřadu, se může obrátit i na soud. A ten by jeho případ mohl řešit i několik let.

Autobusy Student Agency na nádraží Florenc

Student Agency zneužila tržní sílu na lince Praha-Brno. Soud potvrdil pokutu od ÚOHS

Případ se týká situace na trhu z let 2007 a 2008. Firma snížila ceny jízdenek za jednosměrnou přepravu na 50 korun. Podle antimonopolního úřadu bylo cílem tohoto jednání vyloučit z trhu konkurenční dopravní společnost Asiana. Firma nesouhlasí.

Firmy ušetří miliony, stavební normy budou zdarma. Soud vyhověl Pirátům

Firmy i jednotlivci, kteří potřebují stavební normy, si je nyní musí kupovat. Soud ale rozhodl, že by se k nim nově měli dostat zdarma. Člen České pirátské strany Jakub Michálek totiž uspěl se žalobou na Český úřad pro technickou normalizaci, který mu normy odmítal poskytnout. Verdikt se ale netýká všech norem, jen těch, na které odkazuje stavební zákon.

Bradáčová žene k soudu žalobce, který pomohl exsenátorovi Novákovi z vězení

Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová před několika týdny podala návrh na zahájení kárného řízení se státním zástupcem Ladislavem Kosánem, který pomohl exsenátorovi Alexandru Novákovi z ODS z vězení. Novák se letos v květnu dostal na svobodu poté, co si odseděl víc než polovinu ze čtyřletého trestu za přijetí 43milionového úplatku. Z nového dokumentu, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že Ladislav Kosán podle vrchní žalobkyně několikrát chyboval.