Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jejíž rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace.
Byla současnicí neandertálců, patřila ale k druhu lidí, který obývá planetu doteď. Zemřela v Českém krasu. Voda pak její ostatky společně s kostmi pravěkých zvířat splavila do Koněpruských jeskyní v kopci Zlatý kůň. Její lebka tam ležela tisíce let, dokud ji ve 20. století nenašli jeskyňáři. Tvář ženy, která žila před 45 tisíci lety, nyní zrekonstruovali vědci.
Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandertálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature. Informovaly o ní agentury AP a DPA.
Německý Ústav Roberta Kocha varoval, že pandemie nového koronaviru může trvat i několik let. Kdyby Covid-19 byl už v době kamenné, vymřela by na něj nejspíš velká část lidstva. Přeživší by měli potomky, jejichž imunitní systém by byl rezistentní vůči nákaze a geny by nesly nové informace. Člověk se tak vyvíjí už 200 tisíc let, říká popularizátorka vědy, švédská novinářka Karin Bojsová.
Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Hrdličkovo muzeum v Praze na svém facebookovém profilu upozornilo na malou nepřesnost v prezidentově vánočním poselství.
Neandertálci a moderní lidé tak společně obývali některé části světa po dobu 2600 až 5400 let.
Všude krom Afriky jsou lidé nepůvodním invazivním druhem, tvrdí španělští antropologové
Genom neandrtálce se v Německu podařilo rozluštit ve vysoké kvalitě
Nová analýza ukázala, že nejstarší jeskynní obrazy v El Castillo vznikly před 40 000 lety
Jeskyně Buran-Kaja vydala další unikátní pozůstatky. Kosti, zuby i slonovinu
Nová studie dospěla k názoru, že jich v závěrečné fázi přežívalo v Evropě méně dež deset tisíc jedinců
Vědci ostatky podrobili chemické analýze
Srovnání DNA snad ukáže, proč se lidé stali lidmi
Neandertálci byla malá, izolovaná skupina
Homo antecessor žil u Burgosu
Praha - Předky dnešních lidí skutečně nebyli neandertálci. Potvrzuje to nový genetický výzkum. Proč ale vyhynuli, zatímco člověk dostal šanci?
Londýn - Gibraltar byl zřejmě posledním místem v Evropě, na kterém se vyskytoval člověk neandrtálský, a to ještě před zhruba 24 000 let.
Bonn - Představa neandrtálce jako grobiánské bytosti mávající kyjem je sice všeobecně rozšířená, ale nepravdivá.
