Většina Čechů podporuje léčebné využití marihuany, k její legalizaci jsou však zatím zdrženliví, ukázal výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) z konce loňského roku. Vědci v něm zkoumali i obavy z možných rizik nebo vnímání rizikovosti marihuany ve srovnání s alkoholem, uvedl ve čtvrtek mluvčí NUDZ Jan Červenka.
"Určitě se něco děje," komentuje nárůst duševních problémů neurovědec a psychiatr Jiří Horáček a odvolává se přitom na celosvětové statistiky. "Psychické zdraví se výrazně zhoršuje a narůstá většina těch ’měkčích’ psychických problémů – jako jsou potíže odvozené od úzkosti nebo lehčí deprese."
Schizofrenie je onemocnění, které s sebou nese nejen bludy a halucinace, ale i velké utrpení pacienta. Většině lidí se navíc epizody nemoci opakovaně vrací. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví nyní v rámci projektu Brainscape, který podpořil i grant 100 milionů korun, pracují na řešení. "Chceme vyvodit, kudy bude pacient kráčet," říká Filip Španiel, vedoucí Centra výzkumu prvních epizod.
"Stigma, že děláme z lidí závislé, se za posledních 5 až 10 let změnilo," říká psychiatr Jan Vondráček působící v týmu odborníků, kteří na Psychedelické klinice Psyon poskytují ketaminem asistovanou terapii. Podle něj více než drogy ohrožuje Čechy alkohol. "Tendence sáhnout po alkoholu, když je nám zle, je varovný signál. Je to 'red flag', že máme problém," popisuje v rozhovoru.
Vyskytuje se v některých druzích hub, které pravděpodobně pojídali jihoameričtí Mayové a jiné starověké kultury. Lidé pod jeho vlivem zažívají změněné vnímání smyslů či času. Psilocybin by ale také mohl pomáhat pacientům trpícím depresí. V Národním ústavu duševního zdraví vědci zkoumají jeho léčivé vlastnosti. Nyní hledají dobrovolníky do nové studie, kde jeho účinky srovnávají s další látkou.
Nejprve projevy bezbřehé lásky, potom výčitky, ponižování a odmítání. Kolektiv Nesladim, který se zaměřuje na divadelní tvorbu týkající se duševního zdraví, uvedl v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu inscenaci Love Bombing o narcistické poruše osobnosti. Divák během ní zažije manipulaci ve vztahu na vlastní kůži.
Průzkum Národního ústavu duševního zdraví na více než deseti tisících respondentech zjistil, že neobvyklou sexuální preferenci má 31 procent mužů a 14 procent žen. Péči odborníka ale vyhledá jen méně než desetina z nich. Pomáhá jim krizová linka i terapie, které mohou snížit negativní dopady na jejich duševní zdraví nebo riziko problematického sexuálního chování.
Češi se už tolik nebojí či nestydí navštěvovat psychiatra. Každý rok přibývají zhruba dvě procenta pacientů s duševní chorobou, kteří se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc. V loňském roce se do odborné péče svěřil každý čtrnáctý člověk, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Nejčastěji přitom lékaři diagnostikují smíšenou úzkostně depresivní poruchu či depresi.
Světová zdravotnická organizace každoročně 10. října vyhlašuje Světový den duševního zdraví. Tématem letošního ročníku je snaha udělat z mentálního wellbeingu (ve zkratce: osobní pohoda) globální prioritu, o což organizace usiluje už více než 70 let. Redakce Aktuálně.cz přináší přehled textů, které se zabývají lidskou psychikou.
Duševní problémy řeší tři z pěti Čechů svépomocí, necelá třetina požádá o pomoc přátele. Jen šest procent osloví odborníka. Vyplývá to z průzkumu agentur G82 a Simply 5 realizovaného pro Nevypusť duši a T-Mobile v květnu letošního roku, o kterém informoval projekt Česko v datech. U dětí chtějí rodiče profesionální pomoc vyhledat častěji, dětských psychiatrů a psychologů je ale výrazný nedostatek.
Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví. U více než 30 procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí 17 procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost, ukázala průběžná data z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Myšlenky těsně před sebevraždou či zpověď pozůstalých, jejichž blízký si vzal život. Takové jsou hlavní motivy projektu, který návštěvníky pražského Festivalu 4+4 dny v pohybu provede po několika lokacích v pražských Strašnicích a formou audio vyprávění jim dá nahlédnout do hlavy lidí se sebevražednými sklony. "Je až děsivé, jak je to téma blízké každému z nás," říká režisérka Linda Dušková.
V čele Národního ústavu duševního zdraví skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo ministerstvo. Höschl uvedl, že k odchodu směřuje už několik let, ale byl několikrát požádán, aby dokončil některé úkoly. S výměnou ministra jeho krok nesouvisí, řekl.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
Víc Čechů pije během pandemie pravidelně nadměrné dávky alkoholu, uvádí studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. Podle ní se o 60 procent zvýšil počet lidí, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Návyky pomáhá změnit každoroční kampaň Suchej únor, jejímž partnerem ústav je.
V době pandemie koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví. Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí. Cílem pokračující studie je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemie.
Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Tak by šlo nazvat laboratorní výzkum, který v Národním ústavu duševního zdraví vede sexuoložka Kateřina Klapilová. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na otázky nadčasové, jako co muže a ženy vzájemně přitahuje nebo co všechno lze považovat za nevěru, ale i ryze současné typu, jak může do partnerských vztahů zasahovat sledování porna.
Vědomí je hřiště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracování informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví. Dodává, že vědomí bezpochyby generuje mozek, naše mysl si z reality vybírá jen to, co potřebuje, nevidím pohyb molekul ve vodě, ale vidím vlnu.
Až 60 procent populace trpí problémy se spánkem, každý třetí pak u sebe pozoruje příznaky nespavosti. Poruchy spánku se mohou vyskytnout v každém věku a již dávno neplatí, že trápí pouze starší jedince. Kdy je však na čase zpozornět a zvážit návštěvu lékaře? V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom hovoří lékařka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.
Michal Pitoňák se již více než osm let věnuje výzkumu lidí s odlišnou sexualitou a jejich duševního stavu. Je autorem několika studií, výzkumným pracovníkem v Národním ústavu duševního zdraví a zakladatelem odborné společnosti Queer Geography. Hned na začátku rozhovoru se vymezuje proti pojmu homosexuálové. "Je to terminologie ze 20. století, pořád je stigmatizující, a navíc to není ani přesné. Bavíme se o neheterosexuálech, kam patří lidé různých sexualit, včetně bisexuálů nebo pansexuálů. Od používání pojmu homosexuálové se již ustupuje," vysvětluje Pitoňák.
Kauza Andreje Babiše mladšího byla nepříjemná, jestli chce někdo vědět, jak na tom syn premiéra je ve vztahu ke své kauze a kauze svého otce, má se požádat o soudní znalecký posudek, ale to není nikdo schopen, protože je v zahraničí. Jakákoliv medializace a politické zneužití psychiatrického případu poškozuje pacienta i všechny ostatní pacienty. Vždy psychiatrii staví do špatného světla, říká Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Že manžel Dity Protopopové dělal opatrovníka syna premiéra, se prý dozvěděl až z médií.
