Odpůrci vojenské junty v Barmě v pátek znovu protestovali proti převratu ze začátku února a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet. Informuje o tom agentura Reuters.
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij, jejíž strana Národní liga pro demokracii (NLD) v listopadu drtivě zvítězila v prvních svobodných volbách po několika desetiletích, bojuje o možnost stát se prezidentkou země. To ji v současnosti zapovídá ústava, podle níž nemůže být hlavou státu člověk, jehož rodinní příslušníci mají cizí státní občanství. Nyní se ale jedná o možnosti konkrétní článek zrušit. A podle místních médií jednání probíhají pro Su Ťij pozitivně. Nově zvolený parlament, který o změně ústavy bude muset hlasovat, se však od voleb sešel poprvé až 1. února.
Dosud opoziční strana Národní liga pro demokracii drtivě zvítězila v prvních svobodných volbách za několik posledních desetiletí. Strana vedená laureátkou Nobelovy ceny míru Su Ťij bude moci sama rozhodovat o demokratických a ekonomických reformách i novém prezidentovi. Kabinet v čele s prezidentem Thein Seinem už ve středu přiznal porážku a blahopřál NLD k dosaženému výsledku. Ujistil, že bude výsledky voleb respektovat, a slíbil "mírové předání moci".
Barmská Národní liga pro demokracii (NLD) nezadržitelně míří k jednoznačnému vítězství v nedělních přelomových parlamentních volbách. Doposud vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje už uznala porážku - dosavadní výsledky jí přisuzují pouhých deset křesel. Opoziční vůdkyně Su Ťij již v dopisech požádala o setkání s šéfem armády, prezidentem a předsedou parlamentu. Hlava státu již slíbila, že moc předá mírovou cestou.
Aun Schan je už více než 60 let po smrti, přesto lze jeho fotografii potkat na každém kroku. Je považován za otce barmské nezávislosti, byť se jí sám nedožil. Generálův odkaz pomáhá i jeho dceři Su Ťij, hlavní favoritce nadcházejících voleb v Barmě. Místním totiž dávají zapomenout na vládu despotických generálů.
