Ještě předtím, než se Petr Pavel stal v NATO šéfem vojenského výboru, byl nejvýše postaveným Čechem v alianci. Jan Vylita jako jeden z šesti hlavních auditorů kontroloval hospodaření armádního paktu. Přesně před deseti roky ale přišel nečekaný a strmý pád. Vzali mu bezpečnostní prověrku a v Bruselu musel skončit. Vylita pak u soudů vyhrál a stát mu nedávno musel zaplatit několik milionů.
Vlivný generál vyzradil zbrojařům citlivé poznatky, z nichž mohli získat obchodní prospěch. Plyne to z neveřejného rozsudku, jejž minulý týden vynesl Městský soud v Praze. Aktuálně.cz ho získalo. Generál kvůli svému jednání přišel o bezpečnostní prověrku, armádu následně opustil. Žalobou chtěl přitom získat osvědčení zpět. S verdiktem nesouhlasí. Trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil.
Národní bezpečnostní úřad zpřísní podmínky pro udělení bezpečnostní prověrky pro podnikatele a firmy. Plyne to z návrhu vyhlášky, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Uchazeči o osvědčení budou muset více odhalit vlastnickou strukturu. Nová vyhláška reaguje na měnící se podmínky podnikatelského prostředí. K návrhu se nyní vyjadřují jednotlivá ministerstva a další dotčené úřady.
Někdejší podřízení bývalého prezidenta Miloše Zemana nedokázali říct, proč byly žádosti o abolice pro jeho spolupracovníky utajené. Vyplývá to z dokumentů Národního bezpečnostního úřadu, jež Aktuálně.cz získalo. Hrad přitom návrhy abolic převedl do utajovaného režimu nezákonně. Prezidentská kancelář za to dostala tento měsíc pravomocnou pokutu ve výši 30 tisíc korun.
Kancelář prezidenta republiky ve funkčním období Miloše Zemana opakovaně porušila zákon o ochraně utajovaných informací. Nelegálním způsobem zacházela s dokumenty, kterými Zeman žádal vládu Petra Fialy o abolici ve třech kauzách týkajících se kancléře Vratislava Mynáře a úniků informací z BIS. Aktuálně.cz to potvrdil náměstek Národního bezpečnostního úřadu.
Zastupitel v Praze 5 Josef Endal (ANO) se profesně pohyboval v bezpečnostní komunitě a působil v manažerské pozici v Národním bezpečnostním úřadu. V průběhu služby ale přišel o bezpečnostní prověrku. Důvodem byly jeho úzké styky s člověkem, který byl přítelem někdejší výrazné postavy českého podsvětí Františka Mrázka. Spor o prověrku Endal nakonec prohrál. Aktuálně.cz popisuje detaily příběhu.
Ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Michal Stiborek má podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu. Informace serveru Seznam Zprávy o jeho úvěrovém byznysu ministerstvo prověřuje. V etické a morální rovině situace Válka nesmírně mrzí, ale nevidí důvod, proč by se o tom měl přímo se Stiborkem bavit.
Spolumajitel významné dodavatelské firmy ministerstva obrany v oblasti strojírenství, robotiky a technologií podle zjištění Aktuálně.cz přišel o bezpečnostní prověrku. Muž se pravidelně stýkal s člověkem, který podle tajných služeb působil proti zájmům Česka. Dotyčný paradoxně pracoval přímo v resortu obrany.
Národní bezpečnostní úřad podle zjištění Aktuálně.cz zasáhl v případě vysokého důstojníka, který ve Vojenské policii vedl jeden z klíčových odborů. Své pozice zneužíval ve vlastní prospěch. Díky informacím získaným ve službě si například budoval síť kontaktů mezi vlivnými lidmi. Úřad mu proto odebral bezpečnostní prověrku, jeho verdikt potvrdily soudy. Muž u Vojenské policie už nepůsobí.
Armádní lékařka se zkušeností ze zahraničních vojenských misí přišla o důvěru státu v bezpečnostní oblasti. Už nemá právo se seznamovat s citlivými informacemi, jež se týkají státních strategických zájmů. S konečnou platností ztratila druhou nejpřísnější prověrku. Nevěří jí už ani NATO. Důvodem je, že pod vlivem alkoholu způsobila dopravní nehodu.
Ředitel rozvědky Petr Mlejnek zatím přečkal úterní jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o své pozici. Média v minulých týdnech upozornila na jeho podezřelé kontakty. Rakušan se za šéfa rozvědky postavil a argumentoval, že je z hlediska bezpečnostních rizik prověřený. Podle zjištění Aktuálně.cz však Mlejnek aktuální šetření ze strany tajných služeb nepodstoupil.
Novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost jmenovala ve středu vláda dosavadního náměstka Lukáše Kintra. Do funkce nastoupí od července, informovaly úřad vlády a NÚKIB. Ministři po zasedání kabinetu původně informovali, že rozhodnutí odložili na některé z příštích zasedání. Kintr nahradí v čele úřadu Karla Řehku, který bude od července náčelníkem generálního štábu.
Podle zjištění Aktuálně.cz a Radiožurnálu se odpovědné instituce zabývají tím, zda prezidentská kancelář zničením tajné zprávy o ruském útoku ve Vrběticích porušila zákon. Hrad může dostat pokutu až dvě stě tisíc korun. Národní bezpečnostní úřad už navíc rozhoduje o tom, zda za jiný možný prohřešek potrestá prezidentskou kancelář sankcí až půl milionu. Jde o zápis ze schůzky s čínskou diplomatkou.
Generálmajor Štefan Muránský podle zjištění Aktuálně.cz s konečnou platností přišel o bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Neuspěl s odvoláním, které podal proti původnímu rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu. Jeho podnět zamítl přímo ředitel úřadu. Muránský kvůli tomu definitivně ztratil své místo na generálním štábu. Příští měsíc skončí v armádě úplně.
Stanislav Hájek byl jedním z nejvyšších důstojníků Útvaru zvláštních činností. Jde o klíčovou jednotku, která pro policii zajišťuje odposlechy při trestním řízení. Hájkovi v minulosti Národní bezpečnostní úřad odebral prověrku. Důvody dosud oficiálně nezazněly. Aktuálně.cz získalo čerstvé soudní dokumenty, které je objasňují. Hájek se stýkal s člověkem jednajícím proti zájmům Česka.
Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty třeba o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace NATO k bezpečnostní situaci v Iráku. Vyplývá to z jednacích protokolů Pražského hradu, které získal Český rozhlas. Dle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Hrad rozpor nevysvětlil. Skartací se zabývá Národní bezpečnostní úřad.
Generál ve výslužbě Rostislav Pilc neuspěl ve snaze získat více než tři sta tisíc korun od Národního bezpečnostního úřadu. Ze svého pohledu o ně přišel kvůli tomu, že skončil ve funkci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Pozici opustil poté, co přišel o bezpečnostní prověrku. Později vyšlo najevo, že odejmutí osvědčení bylo nezákonné. Nejvyšší soud mu však ani tak peníze nepřiznal.
Co se děje na Hradě? Opravdu Miloš Zeman otočil o sto osmdesát stupňů a stojí proti Rusům, kteří rozpoutali válku? Opravdu se změnil?
Národní bezpečnostní úřad podle zjištění Aktuálně.cz zahájí správní řízení se dvěma zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky kvůli porušení zákona o utajovaných informacích. Podle úřadu se dopustili pochybení při zacházení s tajnými dokumenty. Kontrolu spustilo zjištění médií, že na Hradě někdo zničil zprávu o útoku ruské tajné služby ve Vrběticích. Podle NBÚ k její skartaci došlo omylem.
Generálmajor Štefan Muránský chce získat zpět bezpečnostní prověrku, o kterou přišel. Odebral mu ji Národní bezpečnostní úřad. Podle zjištění Aktuálně.cz zasáhl po opakovaném podnětu od tajné služby. Muránský se proti závěru úřadu odvolal, v krajním případě je připravený bránit se žalobou. Kvůli ztrátě osvědčení musel vyklidit svou pozici v armádě. Úřad říká, že jedná podle zákona.
Bezpečnostní výbor sněmovny doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra provést kontrolu, jak se na Hradě dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací v období od začátku loňského roku do dnešního data. Poslanci k tomu dospěli po projednání případu skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích.
Z rozhodnutí dnes již bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mají všichni ředitelé státních nemocnic povinnost mít bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Bývalý ředitel nemocnice Královské Vinohrady a stávající ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) o ni ale dosud ani nepožádal. Upozornil na to Deník N.
