Smýšlí feministicky a hlásí se ke křesťanství. Nadějná česká vědkyně momentálně studuje doktorát v Brně, kde se ve výzkumném centru CEITEC zabývá nanotechnologiemi a genovým inženýrstvím. Alžběta Ressnerová navíc zanedlouho odjede svou expertizu prohlubovat do USA v rámci prestižního Fulbrightova stipendia.
„Pokud je v potravině nějaký vir, nebo bakterie, kterým se snažíme vyhnout, biočipy v kufříku pro bodyguardy to do pár minut zjistí i v terénu,” říká vědkyně Hana Lísalová o testovacím zařízení, které v laboratoři vyvinuli pro policii české republiky. „Mám zbytky zraku v zorném poli jen jednoho oka. Na nanotechnologie ale nevidí nikdo, takže jsem si vlastně vybrala ideální povolání,” dodává.
Svět se potýká s kritickým nedostatkem polovodičových čipů, které jsou dnes potřeba do nejrůznějších výrobků od mobilů po auta. Fakulta elektrotechnická ČVUT vychovává generaci žádaných odborníků na vývoj mikročipů a dalších elektronických součástek. Pomoci jim v tom má právě otevřený Nanolab, moderní laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
„Když jsme oblečení rozhodili mezi lidi, byli nadšení a říkali, že to v tom chodí na ples, spí i lyžují. Materiály obsahují nanočástice stříbra, odvádí pot a starají se o pokožku,” říká designérka Lada Vyvialová Tomečková, která s nanotechnologiemi před lety začala pracovat. „Oděvní průmysl je velkým znečišťovatelem. Pro mě byla cesta nedělat oblečení vůbec, nebo ho dělat smysluplně,” dodává.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.
Nejstrašlivější bylo, když se prodávala nanorouška, ve které nebylo nanovlákno. Některé lékárny na webu je stále ještě nabízejí. Pokud doma nemáte elektronový mikroskop, tak to nemáte šanci poznat, upozorňuje provozní ředitelka nanoSPACE Lucie Konečná. Stát poptává roušky, které nefungují. Vůbec nebere v potaz pokrok vědy a místo toho, aby chtěl auta, poptává kočáry z 19. století, kritizuje.
Zdejší výroba patří ke špičce v Česku, přesto byste to na první pohled nepoznali. Běžný písecký činžovní dům skrývá byt, který se stal domovem pro šicí dílnu z nanomateriálů. "Dostáváme takových mailů… Od domovů seniorů po velké pražské nemocnice," vypráví Jiří Kůs, ředitel firmy Nanospace a zároveň předseda Asociace nanotechnologického průmyslu České republiky. Nahlédněte.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá kritiku českých výrobních firem a vědců, že je vláda premiéra Babiše málo podporuje. "Když někdo prokáže, že má něco ve vývoji, dostane peníze na vývoj. Když řekne, že bude něco vyrábět, dostane peníze na výrobu," říká Havlíček v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zmiňuje výrobu plicních ventilátorů, nanotechnologie, výrobu roušek i respirátorů.
Nanotechnologické firmy se rozhodly bojovat s nedostatkem ochranného zdravotnického materiálu v Česku. Od zítřka začnou společnosti Scimed Biotechnologies a InoCure vyrábět roušky s přidanými nanovlákny. Díky nim se sníží jejich propustnost pro vniknutí virů. Firmy plánují vyrobit až 150 kusů za hodinu. Vylepšené roušky budou dodávat primárně pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Lékaři a zdravotníci čekají, až jim stát začne roušky a respirátory dodávat. Všem výrobcům a distributorům se v pondělí ohlásili kontroly z finančních úřadů. Překvapilo mě, že stát má teď na tohle čas. Měli jsme poptávku i od armády, vše probíhalo ve strachu, úzkosti a chaosu. Kapacity výroby v Česku nejsou obrovské, říká předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Roušky s nanovlákny jsou beznadějně vyprodané. Objednávky chodily co minutu, návštěvnost nám stoupla ze 150 lidí na 15 tisíc denně, líčí předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. Panika vyvolaná šířením koronaviru má podle něj i pozitivní stránku. Až opadne, lidé se možná budou více chránit. Zároveň to ukázalo možnosti nanoprůmyslu. Nejlepší ochranou je respirátor, ne rouška, říká.
Perioda, menzes nebo měsíčky. Menstruačnímu krvácení se přezdívá různě a dodnes je v některých částech světa tabuizováno. S rozvojem pokročilých technologií a myšlení se však menstruační problémy dostávají do celospolečenské diskuze a objevují se řešení, která ženám během jejich cyklu pomáhají.
Nanoroboti nás začnou léčit do 10 nebo 20 let, precizně umožní odstranit nádor v břiše, mikrorobot zase může fungovat jako velmi přesný skalpel v oku, má průměr červené krvinky a můžete ho navigovat až k sítnici, popisuje Martin Pumera, který v Praze vede Centrum pro pokročilé funkční nanoroboty. Vědci se předhánějí, kdo to dokáže první, říká jeden z nejcitovanějších chemiků světa. Využití už teď nacházejí při likvidaci ekologických škod, protože dokážou vyčistit půdu od chemického znečištění.
Ve virtuální realitě si lékaři zkouší operace mozku, technologie vyřeší i nedostatek vody, umělá inteligence začíná pomáhat v diagnostice i prevenci nemocí, říká Martin Holečko, zakladatel vizionářského a futuristického festivalu Future Port Prague. Dodává, že tři čtvrtiny Čechů se o nové technologie zajímají a rozvoj vnímají pozitivně, ale je podle něj dobře, že polovina vidí i rizika.
Anna Fučíková se stala jednou z 50 vědkyň z celého světa, které americká diplomacie vybrala na mezinárodní výměnný program International Visitor Leadership Program. Anna Fučíková vystudovala biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde dodnes učí. Na odborné stáži ve Švédsku se jí podařilo vyvinout křemíkové nanokrystaly. Ty mohou mít díky svým unikátním fyzikálním vlastnostem využití jak v technice, tak i v medicíně. "Mohou se použít třeba jako nanolampičky, můžeme tak například sledovat cestu léčiva v buňce," vysvětlila mladá vědkyně, která získala kromě jiných ocenění i cenu od nadačního fondu Neuron.
V České republice probíhá největší vědecký festival Týden vědy a techniky. První den se v Praze věnoval hlavně novým nanotechnologiím. Na videu můžete vidět například nátěry od firmy Advanced Materials JTJ, které dokážou odpuzovat nečistoty a navíc čistí vzduch kolem fasády domu. "Máme vyzkoušené, že to z fasád odpuzuje i menší pavouky," říká obchodní ředitelka firmy Blanka Zajíčková. Cluster Nanoprogress při Technické univerzitě v Liberci zase ukázal výrobu nanovláken za pomoci střídavého proudu o napětí až 30 tisíc voltů. Oproti výrobě stejnosměrným proudem takto vznikne až o 40 procent více materiálu. Týden vědy a techniky potrvá do 12. listopadu 2017.
Česká armáda by teoreticky mohla být v budoucnu vybavena jedním z nejpokročilejších radarů protivzdušné obrany. Česká firma Retia a izraelský státní podnik ELTA totiž ve středu podepsaly dohodu o spolupráci. Zmiňovaný radar je součástí protiraketového deštníku Iron Dome, který chrání hranice Izraele zejména s pásmem Gazy a Libanonem před raketovými a minometnými útoky. Radar je schopný odhalit a sledovat až několik stovek hrozeb najednou.
Lidstvo zažilo dvě průmyslové revoluce a teď přichází třetí, spojená s úžasnými technologiemi, které nejsou vidět a dokážou věci dosud známé pouze ze sci-fi, míní propagátor nanotechnologií Jiří Kůs.
Slovensko-česká firma chce prorazit s impregnací na bázi nanotechnologií.
