Na nesčetných vyobrazeních je svatá Ludmila znázorněna jako drobná, křehká žena. Ve skutečnosti byla robustní postavy, trpěla kolísáním hmotnosti a na svou dobu měřila úctyhodných 168 centimetrů. Experti jí po 1100 letech vrátili tvář a stanovili její anamnézu. Našli také výrazný společný rys, který ji spojuje s nejstaršími Přemyslovci z Pražského hradu. Stejně jako oni měla předkus horní čelisti.
Gallimard chce vydat texty Louise-Ferdinanda Célinea, o jejichž existenci se svět dozvěděl začátkem měsíce. Šéf prestižního francouzského nakladatelství Antoine Gallimard řekl agentuře AFP, že je připraven rukopisy zveřejnit.
Významné archeologické naleziště Býčí skála na Blanensku naposledy vědci zkoumali před bezmála 150 lety. Nyní dokončený výzkum odhalil mimo jiné unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem. Mrtvé tam ukládali do povodňového koryta.
Fares Abdulhakeem a dalších 35 rybářů se vydali jako každý den na moře za svou obživou, když asi 26 kilometrů od pobřeží spatřili plovoucího vorvaně obrovského. Rybáři zvíře dopravili na souš, rozřízli jej a uvnitř našli poklad v hodnotě půl druhého milionu dolarů - ambru.
Neobyčejná náhoda potkala Kanaďana, který si přeje zůstat v anonymitě. Ten našel na skládce v Ontariu zajímavou malbu a koupil ji v dárcovském centru za pět kanadských dolarů. Jakmile obraz otočil, zjistil, že našel velmi cenné dílo. S pomocí aukční společnosti jej nyní prodá za tisíce dolarů.
U popelnic v Paříži byl nalezen přes 200 let starý zápisník skladatele Antonína Rejchy. K jeho identifikaci přispěla virtuální výstava o Rejchovi, kterou připravily Moravská zemská knihovna a Francouzská národní knihovna. Zápisník nyní mohou prostudovat badatelé ve Francii.
Přesně před čtyřiceti lety, v noci z 19. na 20. prosince 1983, zmizela ze sídla brazilského svazu nejcennější fotbalová trofej. Původní pohár pro mistry světa už se nikdy nenašel a o jejím osudu koluje spousta teorií. Připomeňte si příběh slavné trofeje nazývané Zlatá Niké.
Policie prověřuje nález lidských ostatků na Písecku. Jedná se o tři pytle s kostmi, které byly nalezeny v opuštěné budově. Kromě toho se policisté už předtím začali zabývat nálezem 11 lidských lebek zahrabaných v zemi taktéž nedaleko Písku.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Necelý rok předtím, než uplyne 100 let od smrti proslulého francouzského romanopisce Marcela Prousta, vyjde jeho dosud neznámé dílo nazvané Les Soixante-quinze feuillets (Pětasedmdesát listů). Vydá jej 18. března nakladatelství Gallimard, které text označuje za "proustovský svatý grál". Zprávu přinesla agentura AFP.
Archeologové našli v mexické metropoli dalších 119 lebek, které byly součástí obřadní věže vystavěné Aztéky před více než 500 lety. Informovalo o tom v pátek mexické ministerstvo kultury. Místo nálezu, kde byly v předchozích pěti letech objeveny stovky lebek, včetně dětských, leží v centru Mexika nedaleko katedrály. Podle místních médií bylo na území hlavního města takových věží několik.
Policie v Rumunsku našla ukradené vzácné knihy včetně prvních vydání prací Galilea Galileiho a Isaaca Newtona. Oznámila to stanice BBC s tím, že na 200 vzácných a cenných výtisků má hodnotu více než 2,5 milionu liber, což je v přepočtu přes 73 milionů korun.
Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je naprosto unikátní.
Amatérský archeolog objevil na východě Čech lokalitu starou 20 tisíc let z období paleolitu. Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel dva artefakty z pazourku, které svědčí o tábořišti z doby tzv. lovců mamutů. Nálezce objevil pazourky při povrchovém sběru na poli již před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.
Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky budou v laboratořích zkoumat antropologové, řekli vedoucí průzkumu Petr Dresler a archeoložka Renáta Přichystalová.
Švýcarské úřady pátrají po neznámém člověku, který loni v říjnu zapomněl ve vlaku z města St. Gallen do Lucernu balíček se zlatými cihlami v hodnotě téměř 4,5 milionu korun. I přes rozsáhlé vyšetřování se majitele stále nepodařilo vypátrat a úřady se nyní rozhodly případ zveřejnit.
Ještě donedávna se paleontologové domnívali, že dinosauři byli výhradně suchozemští tvorové. Archeologický průzkum v Maroku ale přinesl nezpochybnitelný důkaz o tom, že někteří prehistoričtí plazi byli schopnými plavci a žili výhradně ve vodě. V oblasti zaniklého říčního koryta v saharské poušti našli fosilii šestitunového dinosaura a vše nasvědčuje tomu, že predátor žil a lovil ve vodě.
Náhodný nálezce objevil kdesi na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, informovala archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný. Pravěký meč byl na Rychnovsku naposledy objeven před 130 lety.
Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na jednu z vědkyň, která se na nálezu spolupodílela. Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká. Zachovalá lebka pomohla vědcům lépe určit ostatní nalezené fosílie a díky tomu ukázat, že evoluční cesta člověka byla podstatně složitější, než jsme si původně mysleli, píše odborný časopis Nature.
Začátkem roku zkoumali vědci švédské pobřeží kvůli stavbě plynovodu Nord Stream 2. Na dně Baltského moře na ně čekalo překvapení. Mezi Švédskem a Estonskem nalezli zachovalý vrak 500 let staré lodi.
