Pavel Janšta na počátku nevybočoval z řady. Stejně jako tisíce jiných vysokoškoláků se na víkendy vracíval do rodného města, v jeho případě do Vodňan. Asi před deseti lety se však student politologie rozhodl, že město oživí. Nejprve kulturně, ale poté i politicky. Sám se však přesvědčil, že stejně rychle jako se člověk může díky nadšení dostat až na vrchol, může z něj také rychle spadnout.
Ondřej Šimetka absolvoval řadu misí v zemích zničených válkou a zachránil tam tisíce lidí. Pomáhá jim i extrémními výzvami, které vynáší statisíce korun. Nechápe, proč jsou v Česku někteří lidé tak alergičtí na humanitární pomoc v zemích zdevastovaných válkou, přírodní katastrofou či epidemií. "Jestli si někdo myslí, že naší budoucností je izolace a uzavírání se před světem, pak je tedy hodně mimo," říká. Za svou dobročinnost získal letos v květnu Cenu Via Bona pro filantropy a dobrovolníky.
Nadace Via letos už podvaadvacáté udělila Cenu Via Bona těm, kteří pomáhají druhým. Mezi pěti oceněnými jsou čtyři jednotlivci a jedna firma, o výsledcích rozhodovala veřejnost svými hlasy v online hlasování. Ceny udělila nadace během slavnostního večera v pražském kině Bio Oko v kategoriích Dárcovská výzva, Dobrá firma, Srdcař a Mladý srdcař. Novinkami pro letošní rok bylo udělení zvláštní Ceny za dobré sousedství, a také vyhlášení prvního ročníku tzv. Sousedského týdne, v jehož rámci byly ceny uděleny.
Obnova zchátralého hradu, kapr se salátem pro maminky v nouzi, benefiční tetování i pomoc od tří kluků, kteří málem uhořeli. Projděte si dvanáct příběhů dobra, které se umístily ve finále na Cenu Via Bona 2019. Nadace Via odstartovala hlasování veřejnosti, která rozhodne o tom, jaké příběhy nakonec ocenění získají. Na stránce www.cenaviabona.cz je možné až do konce dubna dát hlasy svým favoritům ve čtyřech kategoriích - Srdcař, Mladý srdcař (do 26 let), Dárcovská výzva a Dobrá firma.
Rodina z Mělníka chovala slepice, pro jejich domácí vajíčka si chodili i sousedi. Jenže pak přestali stíhat každodenní péči o drůbež, a přišli proto s projektem Sdílené slepice.
Tihle lidé se většinou mají dobře a nic jim neschází, dost možná by už v životě nemuseli nic řešit a jen si užívat. Jenže skutečnost, že se mají dobře, je pro ně impulsem, aby zlepšili život i druhým, kteří takové štěstí neměli. Starají se o lidi nemocné, opuštěné či bez domova, probouzejí svůj region. Pomáhat jim přijde samozřejmé a nedělají to nárazově, ale zkrátka pořád. Většina těchto osobností získala prestižní ocenění Via Bona pro mimořádné filantropy. Podívejte se na 10 nejzajímavějších příběhů pomoci.
Nahlédněte do ostravské osady Bedřiška, kde bok po boku žijí Romové s ostatními a bojují s radnicí i s nepřizpůsobivými rodinami.
Tomáš Slavata v dětství žebral na ulici o jídlo, zažil zanedbávání péče, násilí i šikanu. Od té doby zadrhává a má noční můry. Aby se mohl stát filantropem, prodal byt. Teď pomáhá tisícům dětí s podobně těžkým osudem a své peníze investuje právě do nich. Nutně potřebuje každý den vědět, že byl něčím užitečný. Prý za to může věta "Ty ses neměl nikdy narodit!", kterou slýchal v dětství. Dodnes je jeho život jedno velké dobrodružství, které nyní bez obalu vylíčil v knize Trojboj s draky. "Pokud si člověk umí sáhnout až na dno, dokáže bojovat o své sny s mnohem větší vervou," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Filantrop a triatlonista Tomáš Slavata otevřeně popisuje svůj životní příběh v právě vycházející knížce Trojboj s draky. Jako malý zažil zanedbávání péče, násilí i šikanu, od té doby zadrhává a má noční můry. Proto dře na druhé, pomáhá tisícům dětí s podobně těžkým osudem a své peníze investuje právě do nich. Jeho mottem je "Když spadneš na zadek, postav se na nohy. A podej někomu ruku".
Police nad Metují je městečko o čtyřech tisících obyvatelích, známé hlavně jako výchozí bod pro výlet do Broumovských skal. Ale zakládat zde symfonický orchestr? Tehdy čtrnáctileté Petře to přišlo jako skvělý nápad. Dnes je jí 23 let a nedávno se stala dvojnásobnou laureátkou prestižní Ceny Via Bona pro nadšené srdcaře a filantropy. Její těleso Police Symphony Orchestra (PSO) má tisíce věrných fanoušků. PSO vybírá statisíce na charitu, dává je hlavně do oddělení následné péče v broumovské nemocnici. Nyní Petra odmítla možnost zahrát si v Obecním domě, místo toho chystá koncert v údolí u Police - i s baletkami z Národního divadla, artisty a letadly.
Když byl v polovině 90. let český internet ještě v plenkách, vymyslel podnikatel Libor Malý způsob, jak na něj převést trh práce, a založil firmu a webové stránky Jobs.cz. O 16 let později je prodal a ze dne na den se stal miliardářem. Nyní je známý jako štědrý mecenáš, jenž například financuje mnohé aktivity Člověka v tísni, třeba jeho boj s dluhovým byznysem. Za svou filantropii dostal Cenu Via Bona 2018. "Mohu předat zprávu, že bohatství a štěstí jsou dvě zcela se míjející kategorie a nijak spolu nesouvisí," říká. Recept na štěstí zná: "Buďte k lidem štědří a laskaví a ono se vám to brzy vrátí."
Ve volném čase dělají něco pro druhé, zkrátka proto, že by to tak mělo být. A že když mohou, tak rádi pomohou.
Středoafrická republika je čtvrtou nejméně rozvinutou zemí na světě. Právě zde se proto rozhodla pomáhat občanská společnost Siriri. "Středoafrická republika je úplně zapomenutá země, dokonce má přízvisko 'sirotci rozvojové pomoci'. Pokud tam nehrozí genocida či občanská válka, tak si krize v zemi nikdo nevšímá," říká spoluzakladatelka Siriri Ludmila Böhmová (63). Účast na projektu pro ni znamenala zcela zásadní životní zlom. Odešla do předčasného důchodu, aby mohla jezdit pomáhat, kdy bude třeba. Spolu s kolegy se v zemi zasloužila o zásadní vymýcení negramotnosti. Za své úsilí, které čítá i dvanáct dlouhých misí, je nyní nominována na Cenu Via Bona pro filantropy v kategorii Srdcař.
Ze svého majetku pravidelně rozdávají miliony korun na dobrou věc nebo odkazují své jmění v závětích. Když nemají peněz na rozdávání, pomáhají hlavou, rukama a hlavně srdcem a neobyčejným nadšením.
S milionem dokumentů, včetně vzácných rukopisů a starých tisků, patřila mosulská knihovna k nejvýznamnějším na Blízkém východě. Islámský stát ji však systematicky zlikvidoval. S obnovou pomáhá také iniciativa jedné české knihovnice. Díky ní budou mít Iráčané již koncem března nové vybavení provizorní knihovny. "Vím, že to není životně důležitá součást města, jako třeba nemocnice, ale také vím, že bez vzdělanosti se žádná civilizace neobejde, říká Klára Rösslerová.
Nadace Via v těchto týdnech sbírá od veřejnosti nominace pro 21. ročník Ceny Via Bona za filantropii. Filantropické počiny může nominovat kdokoli - firmy, neziskové organizace, školy i jednotlivci. "Zaslanou nominací je možné poděkovat těm, kteří svým příběhem dobročinnosti inspirují druhé. Zároveň je cena také příležitostí ukázat, že filantropem může být každý z nás," říká Monika Skopalová z Nadace Via.
Dvaadvacetiletý filantrop Milan Dzuriak trpí nevyléčitelnou Bechtěrevovou nemocí, při níž dochází k postupnému tuhnutí páteře. Přesto se vydává na charitativní Cesty proti bolesti a vybírá peníze na děti, které jsou na tom ještě hůře než on. V roce 2016 se stal Filantropem roku, o rok později Filantropem dvacetiletí. Nyní zdolává na kole Alpy a rozjíždí další sbírku, ačkoliv ho doktoři varovali. "Bylo mi oznámeno, že za poslední rok se můj stav velice zhoršil a že nálezy na kyčlích a páteři jsou již hraniční a stále se zhoršují," říká Milan.
Jan Školník se před pár týdny stal Filantropem dvacetiletí v anketě Nadace Via. Ta ocenila jeho smělý cíl "vrátit v myslích lidí Broumovsko na mapu ČR" a zbavit ho cejchu periferie, kvůli čemuž se Školník z podnikatelské jistoty v Praze vydal do broumovské nejistoty. Rekonstruoval a oživil místní klášter a okolí, snaží se bojovat proti zdomácnělému Jiráskovu výroku o "krajině děsné v širé pustině". A taky chce turisty z "profláklé" rezervace Broumovských stěn nasměrovat i k barokním klenotům oblasti. "Nikdy jsem tohoto radikálního kroku nelitoval. Člověk může žít naplno kdekoliv, záleží jen na něm. Navíc v Praze bych se k ničemu takovému nedostal," říká Jan Školník.
Za posledních dvacet let Nadace Via ocenila za filantropii 122 jednotlivců a firem. Z nich odborná komise vybrala dvacet nejsilnějších příběhů ve čtyřech kategoriích. Z těchto příběhů vybrala veřejnost v online hlasování čtyři filantropy dvacetiletí – seniorku Zdenu Wasserbauerovou, která již získala pro registr dárců kostní dřeně 10 tisíc mladých lidí, mladíka Milana Dzuriaka, jenž si extrémní pomocí druhým ničí své vlastní zdraví, Jana Školníka a jeho firmu Hobra-Školník, s níž se podílí na oživení Broumovska. Cenu pro dobrou firmu pak získala ČSOB za šíři svých filantropických aktivit. Nejdůležitější zprávou večera však je: za těch 20 let už Češi umí pomáhat a přijde jim to normální.
Je jí 21 let a už má vlastní neziskovou organizaci Everyday Saturday. Kateřina Vaňáková začínala pomocí své sestře, která trpí vzácným postižením a pojišťovny na ni nemají "škatulku". Postupně pomohla stovkám klientů ve dvacítce projektů. Jedním z nejznámějších je akce Vlkodav a hudba léčí. Svou neziskovku chce vést jinak. Vadí jí neadresné přispívání na konto i zoufalé prodeje plyšových zvířátek před metrem, nesnáší kupování certifikátu kvality, kterým si neziskovky zajišťují důvěryhodnost. "My si renomé chceme vybudovat, ne si ho koupit," říká. Snaží se vychovávat nové mladé filantropy. "Ti starší spíše jen přesouvají finanční obnosy a napravují si tím karmu," usmívá se Katka.
