Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.
Do konce druhé světové války zbývalo pár dnů a nacisté stupňovali teror. Lidé z Ploštiny, Prlova, Vařákových Pasek či Javoříčka byli mučeni a upalováni. "Neřekli jste, kde jsou partyzáni, tak budete viset. Pak nahnali rodinu Ondráškovu do hospody a zaživa je upálili. Uhořelo tam třiadvacet lidí," popisuje Božena Kršáková vypálení Prlova. Od tragédií v závěru války uplynulo 75 let.
Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Před 75 lety, 15. dubna 1945, Britové osvobodili koncentrační tábor Bergen-Belsen. Tak nějak se to píše. Jak ale rozumět výrazu „osvobodili“? Otevřeli bránu, rozbili řetězy, přeřezali provazy a zajatci, vězňové a rukojmí zase vydechli a vrhli se zachráncům do náruče?
Federace židovských obcí podala trestní oznámení kvůli prodeji knihy Jedovatá houba, kterou lze koupit na internetu. Kniha Ernsta Hiemera z roku 1938 je antisemitskou knihou pro děti, v Česku ji vydalo nakladatelství Guidemedia.
Po kauze rasistických projevů prodavačky sítě knihkupectví Kanzelsberger čelí kontroverzím také další český prodejce. Několik e-shopů do své nabídky zařadilo čítanku Jedovatá houba nacistického autora Ernsta Hiemera, která v dobách hitlerovského Německa sloužila jako nástroj propagandy. Prodejce Megaknihy navíc knihu zařadil do sekce pro děti. Po kritice ji stáhl z prodeje.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Set dekoratérka Nora Sopková (43) se podílela už na několika zahraničních filmech. Nominaci na Oscara jí ale vyneslo až komediální drama z období nacistického Německa Králíček Jojo. Grotesknost filmu, který ukazuje i hajlující děti v nacistických uniformách, výtvarnice podpořila někdy až pohádkovou stylizací barev a vybavení jednotlivých interiérů a exteriérů. O prestižní cenu se utká 10. února.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Ve věku 100 let zemřel ve Spojených státech údajný nacistický zločinec ukrajinského původu Michael Karkoc. V roce 2013 údajného velitele nacistické jednotky SS pomohla vypátrat agentura AP v americkém státě Minnesota. Předběžně vyšetřovat ho poté začalo Německo a polské úřady projevily zájem o jeho vydání.
V Ústí nad Orlicí v noci na středu někdo sprejem nastříkal na budovy nápisy s nacistickými nebo radikálními motivy. Na Roškotově divadle, které je národní kulturní památkou, je hákový kříž. Případem se zabývá policie, která zatím eviduje 14 sprejem poškozených objektů. Škoda je přes 100 tisíc korun.
Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, které stojí na místě někdejšího komplexu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, varuje čtenáře před bestsellerovou knihou irského spisovatele Johna Boynea nazvanou Chlapec v pruhovaném pyžamu. Podle eseje, který instituce doporučila, by se dílu měl vyhnout "každý, kdo studuje nebo učí dějiny holokaustu".
Některé knihy mají být stále na trhu. Sice to nejsou trháky, na jejich novém vydání nakladatelství nic nevydělá, přesto je dobře, že po nich čtenář může kdykoliv sáhnout.
Vídeňská filharmonie se na středečním novoročním koncertě odstřihla od nacistické éry. Jak píše deník Financial Times, na programu byla nová verze Straussova Radeckého pochodu. Dosud jej orchestr hrál v aranžmá od autora spojeného s nacismem.
Zloději, kteří minulý týden vyloupili berlínský hrob Reinharda Heydricha, patrně získali přesně to, co chtěli - čestný kord Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa gestapa. Ten ho jako Heydrichův přímý nadřízený položil podle Řádových zákonů SS při pohřbu na víko rakve.
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.
Když sedlák a malíř Paul Gebauer musel po žních roku 1946 z nařízení prezidentských dekretů nadobro opustit statek, který jeho rodina zvelebovala od začátku 18. století, zanechal v rodné Sosnové i téměř stovku svých obrazů. S dalším zkonfiskovaným uměním sudetských Němců ze Slezska skončily na půdě Slezského zemského muzea v Opavě.
Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Válečný zločinec zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři,
