Bez nich to nejde, říkají české firmy o pracovnících z ciziny. Jejich počet v Česku po pandemii opět roste. Podniky náborem mimo EU řeší nedostatek tuzemské pracovní síly. Podle odhadů personální společnosti Grafton by letos měli cizinci tvořit už 17 procent všech pracovních sil v Česku. Zaměstnavatelé přitom musejí některé z nich dle zákona platit lépe než české kolegy a také náklady jsou vyšší.
Průměrná mzda v eurech v Česku činí 1368 eur (34 932 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.
Minimální mzda v Česku je nyní 15 200 korun, měla by však být 17 500 až 18 tisíc. Takové je doporučení evropské směrnice. Cílem je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí, aby byly přiměřeně srovnatelné a zamezilo se tak chudobě. S dosud nejradikálnějším zvýšením nejnižší mzdy proto počítá i současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Pro jsou odbory, proti podnikatelé.
Islandu se podařilo splnit sen mnoha zaměstnaných: snížit počet jejich pracovních hodin, ale mzdu ponechat stejnou. Výsledky dvou studií ukázaly, že omezení počtu hodin nevedlo ke snížení produktivity či úrovně služeb. Zaměstnanci si pochvalovali menší stresovou zátěž a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem.
Druhý největší výrobce piva na světě, nizozemská firma Heineken, si letos v dubnu stanovil ambiciózní klimatický cíl - do roku 2040 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Teď podnik přišel s návrhem, že by se odměny, a dokonce i mzdy manažerů mohly odvíjet od toho, jak se tito pracovníci budou angažovat v boji proti změnám klimatu. Mezi pivovary v Česku zatím takový systém není běžný.
Nejvyšší soud (NS) přišel loni v červenci s poměrně přelomovým rozsudkem. Tehdy dal za pravdu muži, který jako řidič pracoval pro Českou poštu v Olomouckém kraji a dožadoval se dorovnání mzdy, protože pracovník na identické pozici v Praze pobíral více peněz. Česká pošta proti rozsudku podala ústavní stížnost, o té ale zatím soud nerozhodl a státní podnik si dál stojí za tím, že nepochybil.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 2,5 procenta na 29 867 Kč.
Soudní dvůr Evropské unie dal za pravdu bývalým i současným zaměstnancům britského řetězce Tesco ve sporu o platovou rovnost. Ženám, které pracují převážně v obchodě, se nelíbilo, že dostávají méně než zaměstnanci v distribuci, což bývají častěji muži. Čtvrteční rozsudek může podle agentury Reuters ovlivnit situaci i v jiných maloobchodních společnostech. Je konečný a nelze se proti němu odvolat.
Je dobré vědět, kolik berou kolegové? Odborníci se shodují na tom, že odkryté mzdy přinášejí do podniku klid, domněnky totiž kazí náladu i kolegialitu. V Česku je však transparentnost odměňování zatím tabu, v mnohých firmách sdělování výše mzdy dokonce zakazuje pracovní smlouva. To by ale do dvou let měla změnit nová evropská legislativa, upozorňuje týdeník Ekonom.
Sněmovna v pátek schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Obchodní řetězec Kaufland zvýší svým zaměstnancům od června minimální mzdu při plném úvazku na 25 tisíc korun, přidáno dostanou také brigádníci. Specializované pozice obdrží navíc příplatky za odbornost. Uvedla to společnost v pondělním tiskovém prohlášení. Kaufland se tak přidává ke konkurenci, která v řadě případů navyšovala mzdy se začátkem letošního roku.
Obchodní řetězce přistupují k dalšímu odměňování svých zaměstnanců. Za nasazení v době koronakrize jim k výplatě opět jednorázově přidají několik tisíc korun. Právě prodavači třeba spolu s učiteli či řidiči MHD se loni dostali "do první linie" a kvůli vyššímu riziku nákazy se pomyslně zařadili vedle profesí, jako jsou zdravotníci. Podívali jsme se, jak je nyní jejich práce na trhu oceňována.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve zdravotnictvím meziročně vzrostly platy o 31 % vlivem jednorázových odměn, výrazně si polepšili i učitelé.
Polovina lidí v Česku bere měsíčně méně než 29 000 Kč čistého, ukázala data platového rozvrstvení, která on-line deníku Aktuálně.cz poskytla společnost Profesia. Desetina lidí má hrubou mzdu nižší než 21 066 Kč, musejí tak měsíčně vyjít s čistým příjmem pod 17 900 Kč.
Trh práce čeká letos hlavně velká nejistota a polarizace. Některé profese sice zůstanou na výsluní, v mnoha oborech ale klesnou mzdy, smlouvy dostanou časové omezení a bez snahy učit se novým dovednostem si lidé “neškrtnou”. Zlaté časy minimální nezaměstnanosti, zvyšování mezd a nabídek skvělých benefitů, na které si Češi zvykli, jsou pryč.
Mzdy napříč odvětvími v loňském roce stagnovaly. Mírný nárůst o tři až deset procent byl patrný u pozic s vysokou poptávkou, úzkou specializací či urgencí zaměstnavatele. Vyplývá to ze mzdového průzkumu, který v úterý zveřejnila personálně-poradenská společnost Hays. Průzkum vznikl analýzou mzdových dat sesbíraných od více než 20 000 registrovaných uchazečů a 6000 pracovních nabídek.
