Meda Mládková se pro moderní umění nadchla díky obrazu Františka Kupky. Vlastně dvou, první byla secesně vyvedená Kabaretní tanečnice z roku 1900. Tu Mládkové a jejímu nastávajícímu kdosi daroval s doporučením, ať v Paříži za tím starým, původem českým malířem zajde, že by ji mohl zaujmout.
Skupina Rafani proměnila pražskou galerii na byt, který vybavila nábytkem a vlastními uměleckými díly. Za 1200 korun na noc ho pronajímá přes Airbnb. Projekt potrvá ještě tři týdny. Paralelně s tím nyní Rafani zahájili druhou výstavu svých děl v pražském Museu Kampa.
Říman se sicilskými kořeny Angelo Maria Ripellino v minulém století patřil k nejvášnivějším milovníkům Prahy. Napsal o ní románový esej Magická Praha, který se stal italskou knihou roku a inspiroval například Umberta Eca při psaní románu Jméno růže.
Smutné výročí 50 let od sebeupálení Jana Palacha připomíná také nová výstava v pražském Museu Kampa. I když v podtitulu rovněž zmiňuje Jana Zajíce, druhého studenta, který se obětoval jen měsíc po Palachovi, uměleckých děl věnovaných mladšímu z Janů je zde výrazně méně.
Malíř František Kupka byl kvůli omrzlinám stažen z fronty, proto začal podporovat československé bojovníky ze zázemí. Výstava v pražském Museu Kampa připomíná také jeho spolupráci s Masarykem či Benešem.
Museum Kampa vystavuje díla Františka Kyncla, proslulého svými pracemi v prostoru. "Začnu v ateliéru, otevřeným oknem mohu pokračovat zahradou, přes plot po rýnských loukách a lužních lesích, skrze Belgii a Francii až třeba na břeh Atlantiku," říkal o nich.
Erotické a umělecké posedlosti i stále temnější politickou situaci v Evropě odráží grafický cyklus Pabla Picassa, který je ode dneška k vidění v Museu Kampa. Do Prahy přicestoval z Madridu.
Portréty královen od Cecila Beatona září výjimečností, přepychem a noblesní elegancí. A také jistou dávkou přívětivosti.
Jan Zrzavý rád maloval v noci, jeho vidění světa totiž světlo nepotřebovalo. Nápady si často načrtával, některého obrazy dělal dokonce dvakrát, protože měl strach, že se mu za války ztratí. Jeho první byt v Praze na Novém Světě byl vymalovaný růžově se zelenými a bílými pruhy, ve stáří nosil bambusovou hůl zdobenou slonovinou, která pocházela z pozůstalosti jeho oblíbence Julia Zeyera. Zkrátka hipster, řeklo by se dnes. Pražské Museum Kampa nyní vystavuje Zrzavého práce ze soukromých sbírek. Ukázat mají autorův talent a schopnost reagovat na společenské i soukromé změny.
Velká retrospektivní výstava malíře českého původu Františka Kupky, který patří k průkopníkům abstraktního malířství, začne 21. března v Paříži. Kupka (1871 až 1957) většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, pochovaný je na hřbitově Père-Lachaise. Výstavu připravuje ve spolupráci s francouzskými a finskými partnery Národní galerie v Praze.
Velkou výstavu v České republice nepříliš známého grafika Pravoslava Sováka (91), jenž v roce 1968 na protest proti okupaci odešel z Československa, připravilo pražské Museum Kampa. Retrospektiva je pozoruhodná nejen rozsahem Sovákova díla, ale také množstvím výtvarných technik a způsobů, kterými se autor vyrovnává s plynutím času a s tématem ztraceného domova. Výstava potrvá do 27. května.
Jeho boty si oblíbila princezna Diana, zpěvačky Kylie Minogue, Madonna i herečka Sarah Jessica Parkerová. Manolo Blahnik a jeho pohádkové páry bot se staly symbolem kreativity a ženskosti. Ačkoliv jeho španělská matka a český otec chtěli, aby se stal diplomatem, vrhl se nakonec na kariéru umělce. A svého rozhodnutí litovat nemusí. V rodišti jeho otce - na pražské Kampě, začíná v pátek retrospektivní výstava jeho pětačtyřicetileté tvorby.
V Muzeu Kampa je vystavena v pátek a v sobotu sbírka děl českých surrealistů Roye a Mary Cullenových. Nejvýraznějším obrazem je Poselství lesa od Toyen.
Výtvarník a filmař Jan Švankmajer vystavil v Muzeu Kampa svá díla, filmy i surrealisticky obskurní artefakty z vlastní sbírky.
Muzeum Kampa připravilo retrospektivu především z Guggenheim muzea v New Yorku, kde Jiří Kolář samostatně vystavoval jako první čech už v roce 1976.
Extravagantní umělkyně byla přítelkyní slavných malířů i filmařů. Patřil mezi ně Andy Warhol, Salvador Dalí, ale i Miloš Forman.
Pražské Museum Kampa vystavuje obrazy originálního výtvarníka, topiče, soustružníka i zedníka Rudolfa Dzurka pod titulem Století pohrom – století zázraků.
Dílo Adrieny Šimotové je protkané osobními i veřejnými tragédiemi. Přesto z něj dýchá až meditativní klid.
Připomeňte si dílo jedné z nejvýznamnějších českých výtvarnic. Adriena Šimotová zemřela ve věku 87 let.
