Exploduje ještě ve vzduchu a rozpadne se na desítky menších náloží. Ruská armáda od začátku války na Ukrajině opakovaně využila smrticí kazetovou munici, podle nových dat lidskoprávní organizace Human Rights Watch jimi zabila stovky civilistů. Konvenci o jejím zákazu z roku 2008, kterou přijala víc než stovka států světa, Kreml nepodepsal.
Ruská letecká základna Saky na anektovaném Krymu, v níž v úterý odpoledne došlo k výbuchu, leží nedaleko tamních oblíbených pláží u Novofedorivky. Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazují, jak ve chvíli exploze mezi návštěvníky propukla panika a někteří z nich začali z místa nevěřícně prchat. Za obzorem mezitím stoupaly z několika míst obrovské plameny a dým, které doprovázelo hlasité dunění.
Kyjev před pár týdny uvedl, že Ukrajina by k ukončení války potřebovala od Západu na tisíce obrněných vozidel či houfnic a stovky tanků. Problém dalších dodávek ale podle analytika Jana Ludvíka tkví v tom, že západním státům začínají docházet ve skladech zásoby a výroba nových zbraní by znamenala velké finanční výdaje. "A k tomu bychom museli být připraveni se uskromnit," uvádí pro Aktuálně.cz.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Rusko již nasadilo podle odhadů přibližně 70 až 80 procent vojenské techniky z původního soustředění pro válku na Ukrajině. Ruská armáda má ale stále ještě k dispozici značné množství zbraní ve skladech, které může po tisících použít, upozorňuje generál Jiří Šedivý. "Jde pak o to, jak kvalitní jsou to zbraně a do jaké míry mohou ovlivnit obnovení ofenzivních operací," uvádí pro Aktuálně.cz.
Ves Horenka leží nedaleko Kyjeva a během ruského útoku na Kyjev v počátečních fázích invaze se i ona stala dějištěm bojů a ostřelování. Ty se podle ukrajinských úřadů nevyhnuly ani tamnímu jezeru, kam rádi jezdí odpočívat místní obyvatelé. Zůstala v něm nevybuchlá munice, kterou je nyní třeba odstranit, než přijde léto a lidé se budou chtít ve vodě koupat. V pátek proto bylo na místě rušno.
Dronové záběry, které v neděli na sociálních sítích zveřejnil velitel proruské samozvané Doněcké lidové republiky, ukazují, jak ruské jednotky masivně ostřelovaly ocelárnu Azovstal ničivými salvovými raketomety. Na videu je patrné, jak se na hutnický komplex v Mariupolu snáší "déšť" hořící munice, která při kontaktu se zemí exploduje.
Dříve tu stály domy a na chodnících se povalovaly leda odpadky. Nyní lidé, kteří se procházejí Mariupolem na jihu Ukrajiny, narazí na část ruské střely. Fotografové agentury Reuters zachytili i menší města v okolí Kyjeva nebo vesnici nedaleko Černihivu. Na všech těchto místech zůstala nevybuchlá munice či úlomky raket.
Voják, který byl v červenci zraněn při výbuchu munice v Chráněné krajinné oblasti Brdy, v úterý zemřel. Druhý zraněný byl propuštěn do domácího ošetřování. Vojáci byli zraněni při asanačních pracích na dopadové ploše Kolvín, kde dělali hloubkový pyrotechnický průzkum. Případ vyšetřuje Vojenská policie.
Dělostřelecké granáty, které byly uloženy ve vrbětických skladech, jsou vždy zajištěny tak, aby nemohly samovolně vybuchnout. Pokud je ale někdo chce uvést do chodu, stačí mu použít malé zařízení, které by se vešlo i do batohu. "Tam pravděpodobně došlo k tomu, že někdo použil náložku. To může být krabička o velikosti 10 x 10 centimetrů," komentuje kauzu Vrbětice armádní generál Jiří Šedivý.
V modernizovaném úseku dálnice D1 mezi Velkým Beranovem na Jihlavsku a Měřínem na Žďársku našli dělníci dnes dopoledne při výkopových pracích nevybuchlou trhavinu. Byla na 128. kilometru ve směru na Prahu. Policejní pyrotechnik ji zneškodnil před 15:30
Ve Vrběticích útočili agenti ruské rozvědky GRU z jednotky 29155. Odkrývání jejich identit a činů se dlouhodobě věnuje investigativní server Bellingcat v čele s bulharským novinářem Christo Grozevem. Ten v minulosti odhalil totožnost útočníků na Sergeje Skripala a pracoval i na vrbětickém případu. Grozev v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje dosud nezveřejněné okolnosti výbuchu muničního skladu.
Když v říjnu roku 2014 dostali hasiči informaci o požáru v muničních skladech ve Vrběticích, patřil starosta místního sboru Jaroslav Číž k prvním dobrovolným hasičům, kteří přijeli na místo ještě před výbuchem. "Netušili jsme, jaké nebezpečí hrozí," přiznává. Život jemu a mnoha dalším lidem patrně zachránil velitel zásahu, který krátce před výbuchem rozhodl o stažení jednotek.
Moravské Vrbětice jsou vesnicí, která je kvůli novým okolnostem výbuchu muničního skladu z roku 2014 v posledních dnech v centru dění. Když reportér Aktuálně.cz tuto obec na Zlínsku navštívil, slyšel od místních velké překvapení z nových informací i zklamání z toho, že je stát před výbuchy neochránil a za vzniklé škody je dostatečně neodškodnil.
Stovky granátů, desítky kilogramů nábojů i několik leteckých pum našli v pondělí policisté v chatě v Ostopovicích na Brněnsku. K chatě vyjížděli kvůli úmrtí jejího majitele. Šestačtyřicetiletý muž zemřel bez cizího zavinění, zřejmě kvůli svým zdravotním problémům, byl vášnivým sběratelem předmětů s válečnou tematikou.
