Lidi, kteří jsou neustále ve stresu, postihnou poruchy paměti dřív než ty klidnější. Zjistili to neurologové na univerzitě v texaském San Antoniu, podle kterých se navíc s nekonečným stresem může zmenšovat objem mozkových hemisfér, a to zejména u žen. Může za to vysoká míra hormonu kortizol, který ve vypjatých situacích přepíná některé tělesné funkce do úsporného režimu.
Badatelé z Psychologického ústavu Akademie věd zkoumají, co všechno člověk vnímá okem a co si dokáže zapamatovat. Jak vizuální paměť funguje a jak se z obrazu vytvoří vzpomínka, se dozvíte ve videu.
Můžeme nahlédnout do budoucnosti, je to šance komunikovat úplně novým způsobem, tvrdí britský vědec Kevin Warwick. Díky implantátu ovládal na dálku robotickou ruku a také si propojil nervovou soustavu s manželkou. Byla to intimní záležitost, velmi nás to sblížilo, líčí. Už několik let odkládá plán propojit mozky dvou lidí. Nikdo to ještě nikdy nezkusil, mohl by nastat nějaký vážný problém, toho už se žena účastnit nechce, tuší, že to může být nebezpečné, říká Warwick.
Čeští výzkumníci zjistili, že skupině dobrovolníků, která používala chytré brýle s GPS navigací, se již po třech měsících významně zhoršila prostorová paměť.
Nově objevenou nervovou buňku výzkumníci dosud neznali ani z myšího mozku.
Následky se mohou projevit až za mnoho let, je to ale stejná demence jako u Alzheimerovy choroby, tvrdí neurochirurg Vladimír Beneš. Spolu s několika dalšími lékaři podepsal petici, která na problém upozorňuje a požaduje zákaz hry hlavou u dětí mladších třinácti let. Není to pro ně nic blahodárného, nejde o jeden úder, ale o to, že se ty údery opakují, upozorňuje Beneš. Nějaká helma, která by nevadila a ztlumila by ty základní údery, by svou službu udělala, myslí si neurochirurg.
Čtyřiaosmdesátiletý monarcha 30. dubna příštího roku abdikuje.
Počin vědců z Yaleu nicméně otevírá nové možnosti pro velice detailní laboratorní studium nedotčených mozků. Tým experimentoval se 100 až 200 mozky, které dostal z jatek, a "oživit" je dokázal až na 36 hodin.
Lékaři by v budoucnu mohli nevyléčitelnou nemoc diagnostikovat pomocí speciálního krevního testu.
Společnost Nissan přišla s inovativní technologií, která propojuje mozkovou činnost s řízením vozu. Systém dekóduje aktivitu mozkové kůry a můžeme tak předpovídat načasování pohybů řidiče. „Představujeme si budoucnost, kde taková zařízení propojená s mozkem mohou být součástí našeho každodenního života,“ komentuje tento vývoj pracovník v oblasti inovací Lucian Gheorghe.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Kevin Warwick (63) je britský profesor kybernetiky. Říká se mu Kapitán Kyborg. V roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je mít kyberneticky ovládaný organismus. Do ruky si nechal implantovat čip a ovládal tak přístroje na dálku. Implantát vložil i do své české manželky a propojil si s ní nervovou soustavu. "Chci být kyborgem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Skupina výzkumníku z Univerzity v Nottinghamu se pustila do studie nakažlivosti zívání. Přišli na to, že zřejmě nesouvisí s empatií, ale motorickými funkcemi mozku. Zjištění by jim mohla pomoci v hlubším studiu Touretteova syndromu.
Kanadští vědci z Univerzity v Ottawě potvrdili, že hodina až dvě aerobního cvičení přispívá k obnově a vytváření nových neuronů. Může za to údajně chemická látka VGF. Studii prováděli výzkumníci na myších s mozkovými dysfunkcemi.
Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.
Výzkumníci z Oxfordské a Coventryské univerzity zjistili, že sexuální aktivita po padesátce přispívá k lepší funkci mozku. Pokud se účastníci výzkumu, kterým bylo mezi 50 a 83 lety, pravidelně milovali, byli schopni lépe obstát v mluvených cvičeních nebo v překreslování objektů zpaměti.
Lidské myšlení je extrémně složité pro výzkum, nemáme dostatečné metody, nevíme, jak je informace uložena v paměti, říká neurofyziolog a vědec Josef Syka. Dodává, že mozek poškozuje hlavně stres a nedostatek fyzické aktivity. Dodává, že se rodíme s určitou kvalitou mozku, ale tu můžeme výrazně zlepšovat a výrazně rozvíjet, to je prý hlavně otázka vzdělávání, tím totiž vytváříme kvalitu nervových spojů.
Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.
Přestože GPS navigace je běžnou součástí každodenního života většiny lidí, výzkumníci ve své aktuální studii tvrdí, že šidíme svůj mozek. Připravujeme se totiž o rozšiřování jeho kapacity tím, že potlačujeme funkce krátkodobé paměti, orientace a rozhodování pro určitou variantu. Londýnský experiment s dobrovolníky poukazuje i na problematiku budování měst.
