


Bitva o Mosul: Nejdůležitější bude, co si vítězové počnou s vítězstvím. Jako obvykle
Politolog Emil Aslan v analýze rozebírá protichůdné zájmy dobyvatelů druhého největšího iráckého města, zatím ovládaného Islámským státem.



Politolog Emil Aslan v analýze rozebírá protichůdné zájmy dobyvatelů druhého největšího iráckého města, zatím ovládaného Islámským státem.



Přichází apokalypsa, ovšem ne taková, jakou si hrdlořezové z Islámského státu představovali, tedy taková, po které by na světě zůstali jen oni, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.



Turecké letectvo se účastní ofenzivy v iráckém městě Mosul, a to v rámci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, oznámil premiér Binali Yildirim. Proti zapojení tureckých sil do bojů v Iráku již déle protestuje tamní vláda. Už při přípravě ofenzivy za znovudobytí města Mosul z rukou teroristické organizace Islámský stát se Turecko a Irák dostaly do sporu kvůli případné účasti Ankary. Ta chce, aby se na osvobozování města podílela i její armáda a zhruba 3000 iráckých sunnitů, které vycvičila. Irácký premiér Hajdar Abádí to ale odmítá. Jeho šíity ovládané vládě záleží na tom, aby se na osvobozovací akci převážně sunnitského Mosulu podílely v první řadě její milice.



Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.



Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o Mosul. Ta začala v pondělí. Iráčané s Kurdy se za pomoci amerických náletů budou snažit město vyrvat z rukou Islámského státu.



Hovoří se o ní poslední rok, ale začátek přišel později, než se původně předpokládalo. Irácká armáda – společně s kurdskými bojovníky pešmergy – spustila ofenzivu proti dvoumilionovému Mosulu, největšímu městu, které je v područí teroristické organizace Islámský stát. Podle agentur má být osvobozovací operace nejvýznamnější bitvou v Iráku od roku 2003, kdy byla zahájena invaze, jež svrhla bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Proto se jí ostatně přezdívá "matka všech bitev". Podívejte se na fotografie agentury Reuters.



Začala dlouho plánovaná bitva o baštu Islámského státu v Iráku, město Mosul na severu země. Oznámil to irácký premiér Hajdar Abádí. Přípravy trvaly několik měsíců. Na frontovou linii již dorazilo několik stovek příslušníků speciálních jednotek. Americký ministr obrany Ash Carter oznámil, že bitva bude rozhodující a zasadí poslední úder v porážce islamistů. Dvoumilionové město Mosul, kde žijí převážně sunnité, obsadili radikálové z IS bez boje v roce 2014.



Mosul je největším městem ovládaným Islámským státem a očekává se, že alespoň část džihádistů bude v ulicích klást iráckých vojákům a Kurdům tuhý odpor. Ofenzíva má začít ještě na podzim, teď přichází zpráva o odhalení "zrádců" ve vlastních řadách.



Pokud by se přepravní technologie chemických zbraní dostala do rukou islamistů, mohlo by to do budoucna znamenat obrovskou hrozbu. Tvrdí to přední český expert Vratislav Osvald. "Vývoj přepravní technologie či munice je totiž možná ještě obtížnější než vývoj bojových otravných látek," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz plukovník Osvald. Reaguje tak na informaci, že islamisté použili při ostřelování irácké letecké základny Karája smrtící yperit. Vratislav Osvald je ředitelem odboru výcviku protichemických expertů NATO ve vyškovském aliančním středisku proti zbraním hromadného ničení.



Letecké údery mezinárodní koalice pod vedením Spojených států za posledních 30 dní usmrtily 18 velitelů Islámského státu, který působí v Iráku a v Sýrii. Třináct z nich bylo zabito v Mosulu, druhém největším iráckém městě, které drží islamisté již od roku 2014. Uvedl to mluvčí amerických sil v Iráku a v Sýrii John Dorrian. Dodal, že cílem náletů byly pozice vojenských velitelů, těch, kteří mají na starosti zahraniční bojovníky i komunikaci mezi jednotkami radikálů. Koalice v čele se Spojenými státy podniká v Sýrii a Iráku letecké údery od léta 2014. Rusko vyslalo vojenský kontingent do Sýrie loni v září.



Ruská média dnes informovala o zabití Čamsulvara Čamsulvarajeva. Mistra Evropy v zápase ve volném stylu připravil o život nedaleko Mosulu americký dron. Dvaatřicetiletý bývalý reprezentant Ázerbájdžánu se v roce 2014 po ukončení sportovní kariéry přidal k bojovníkům Islámského státu. Podle tajných služeb se podílel na verbování a výcviku sebevražedných atentátnic.



Další američtí vojáci mají pomoci irácké vládě dobýt strategické město Mosul držené radikály z organizace Islámský stát. V Mosulu žily dva miliony Iráčanů, než ho bojovníci Islámského státu v roce 2014 bez boje ovládli.



Bojovníci z džihádistické organizace Islámský stát (IS) použili látku při útoku na vojenskou základnu Kajára na severu Iráku yperit. Raketa, která mohla podle Američanů obsahovat bojový plyn, dopadla na základnu – kde se nacházejí také stovky amerických vojáků – v úterý. Kajára se má stát nástupištěm pro útok na Mosul.



Severoirácké město Mosul, které ovládají radikálové z organizace Islámský stát (IS), by se mohlo podařit dobýt poměrně rychle. Po setkání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím to v pondělí v New Yorku řekl americký prezident Barack Obama. Dobytí druhého největšího iráckého města podle něj ale i tak bude výzvou. Pokrok ve snaze osvobodit Mosul, který islamisté dobyli při bleskové ofenzivě v červnu 2014, by podle Obamy mohl nastat ještě do konce letošního roku. "Bude to náročná bitva. Mosul je velké město a IS je v něm hluboce zakořeněný," uvedl americký prezident. "Věříme ale, že se budeme moci pohybovat vpřed docela rychle," dodal. Ofenziva by mohla začít již koncem října.



Irácké síly podporované koalicí v čele s Američany již získaly kontrolu nad polovinou území, které v zemi ovládali ozbrojenci z Islámského státu. Během své návštěvy Bagdádu to uvedl náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Zástupce Johna Kerryho rovněž oznámil, že Washington poskytne Bagdádu pomoc v hodnotě 181 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč) na řešení humanitární krize, se kterou se Irák potýká navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo na bojišti. I přes několik velkých porážek v uplynulých měsících však Islámský stát stále kontroluje Mosul, druhé největší irácké město. Irácká armáda chce dobýt město do konce roku.



Kajjára leží u velké letecké základny asi 70 kilometrů jižně od Mosulu, který stále ovládá Islámský stát (IS). Hlavním městem Bagdádem ve čtvrtek otřásla série pumových atentátů a střelba. Vyžádaly si třináct mrtvých a 24 zraněných. Irácký parlament ve čtvrtek vyslovil nedůvěru ministru obrany Chálidu Ubajdímu kvůli obviněním z korupce.



Kurdské oddíly Pešmergů dobyly zpět vesnice na jihovýchod od Mosulu. Smyčka kolem města, které ovládá Islámský stát, se stahuje.



"Největší strach jsem měl z toho, že můj osmiletý syn bude indoktrinován extremismem Islámského státu,“ uvedl učitel Júnis, který se rozhodl riskovat a s rodinou tajně opustil Mosul.



Říká se jim "Zlatá divize" a stojí v první linii většiny velkých bitev Bagdádu proti islamistům. Muži z irácké první brigády pro zvláštní operace představují jeden z mála úspěšných bodů amerického tréninkového programu, kterým si prošli po svržení režimu Saddáma Husajna. Iráčané ale tyto vojáky z elitního útvaru ještě před několika lety nesnášeli, považovali je za prodlouženou ruku premiéra. Dnes je Američané označují za "nejspolehlivějšího partnera" na irácké půdě.



Teroristická organizace Islámský stát sice ztrácí v Iráku rozsáhlá území, o to ničivěji ale jeho bojovníci vraždí civilisty. Američtí diplomaté v souvislosti s takřka každodenními bombovými útoky hovoří o tom, že džihádisté mění taktiku. Místo kontroly nad dosud dobytým územím začal do měst vysílat spící atentátníky.