Od března příštího roku platí v Rusku nařízení, které provozovatelům taxíků zakazuje přihlásit do provozu auta vyrobená v zahraničí. Seznam akceptovaných aut, který nyní vydalo tamní ministerstvo průmyslu a obchodu, vyvolal mezi taxikáři nevěřícný údiv.
Zákon, podle kterého vozy taxislužby nesmějí používat auta vyrobená mimo území Ruska, začne platit od 1. března příštího roku. Utrpí komfort a jízdné výrazně zdraží, varují ruské noviny.
Zatímco ještě před pár lety Elon Musk tweetoval převážně o vesmíru, v poslední době si oblíbil politická témata. Jeho zdvižená pravice při inauguraci Donalda Trumpa nebo podpora krajně pravicové strany AfD v Německu je ale pro některé fanoušky Tesly příliš. Po vypuknutí války na Ukrajině nejsou ve své kůži ani majitelé ruských aut.
Sotva se premiér Mišustin pozastavil nad čínským znakem na volantu nového modelu ruského auta, místní zpravodajské servery jsou od té doby plné článků, proč znovuzrození tradiční sovětské značky s pomocí aut z říše středu nebyl dobrý nápad. Jenže pak jsou tu političtí komentátoři, kteří situaci vidí jinak.
Ruský automobilový trh hlásí zotavení. V srpnu prodej aut dokonce meziročně vzrostl o 158 procent. V top 5 nejprodávanějších značek jsou čtyři z Číny, jedničkou na ruském trhu je nadále Lada.
Prodeje čínských aut v Rusku stoupají, přibývá ale stížností na jejich kvalitu a cenu. Zákazníci se tak houfně vracejí k domácí Ladě, u té však zase pokulhává výroba. Nově se objevují případy, kdy dealeři auta nabízejí za výrazně vyšší cenu než je ta doporučená. Proti této praxi se AvtoVAZ rozhodl tvrdě zasáhnout.
Poslední rok jsou Moskviče zase plná média. Loni po dvaceti letech vstal z mrtvých a stal se symbolem úpadku moderního ruského autoprůmyslu. Kdysi slavné logo totiž dostala nepříliš kvalitní auta z Číny. Není to přitom poprvé, kdy se moskevská značka stala ztělesněním rozpadu ruského autoprůmyslu. Před dvěma dekádami to ale skončilo totálním krachem a produkcí naprosto bizarních automobilů.
Moskvič zahájil svou novodobou pouť loni svým historicky prvním SUV. To ale pochází kompletně z Číny a v Rusku na něj prakticky jen montují odznáčky. A jiné to pravděpodobně nebude ani s aktuální novinkou a druhou modelovou řadou moskevské automobilky. Moskvič 6 je však alespoň typem karoserie ideovým pokračovatelem původních modelů.
Nová auta jsou v Rusku poslední měsíce nedostatkovým zbožím. Evropské, japonské nebo americké automobilky se z trhu úplně stáhly, AvtoVAZ vyrábí jen omezené množství modelů a ještě se zjednodušenou výbavou a vozy z paralelních importů jsou sice moderní, ale stojí mnohdy nesmyslné peníze. Každé nové auto je tak patřičně oslavováno a nejinak je tomu i v případě Moskviče 3.
V Rusku se začaly vyrábět čínské polotovary se znakem Moskviče. Staví se v bývalé továrně Renaultu, který Francouzi přenechali Rusům za jeden rubl. Řada zahraničních výrobců, včetně automobilek, po vpádu Ruska na Ukrajinu ze země odešla. Moskvič je přeznačkovaným čínským modelem automobilky JAC.
Moderní Moskviče se v bývalé továrně Renaultu začnou vyrábět už letos v prosinci. Na exportním fóru v Moskvě to koncem minulého týdne oznámil starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Automobilka už také začala hledat dealery v celkem 23 městech, kteří ale mimo jiné musí mít nabíjecí infrastrukturu. Z Moskvy a Moskviče se má totiž v blízké budoucnosti stát centrum ruské elektromobility.
Ruský automobilový průmysl se po invazi na Ukrajinu zastavil. Sankce západních dodavatelů zcela ochromily výrobu a automobilky teprve nedávno našly cestu, jak se bez potřebných dílů obejít: prostě budou vyrábět auta bez nich. Týká se to Lady a také modelů UAZ. Jako reakci na odchod zahraničních výrobců z ruského trhu rovněž došlo k obnovení značky Moskvič. Domácí původ ale jeho auta mít nebudou.
"Moskvič je značka, která vystihuje Rusko. Vzkříšení hraje na nostalgickou notu. Dřív to byla velmi úspěšná automobilka, ale měla také spoustu nápadů, které ztroskotaly. Teď možná narazí na chybějící díly, které nevyrobí," říká člen Moskvič klubu Josef Hořák. "Rád bych se v novém modelu projel. Pochybuju ale, že to evropské normy dovolí, v Rusku mají svoje pravidla," dodává.
Ruské automobilce trvalo tři měsíce, než přišla na způsob, jak vyrábět auta bez dílů ze Západu. Recept je to geniálně jednoduchý: Když díly nemáme, tak je tam nedáme.
Renault definitivně odchází z Ruska. Francouzský výrobce dnes potvrdil dřívější slova ruského ministra průmyslu a obchodu. Podíl v automobilce AvtoVAZ, která vyrábí modely Lada, přejde do vlastnictví státního výzkumného institutu NAMI, Renault jej ale může odkoupit zpět. Moskevská továrna pak bude opět ve vlastnictví ruské metropole a v dohledné době se tam mají opět začít vyrábět Moskviče.
Když se ve druhé polovině 60. let rozběhla výroba moderně pojatého žigulíku, ne všichni to přijali s nadšením. Vrásky na čele přidělal licenční Fiat především moskevské továrně AZLK, chrlící auta pod značkou Moskvič. Její modely totiž postupně začaly ztrácet dech a jejich obliba klesala. V polovině 70. let se tak k slovu dostala poslední modernizace hranatých "Leninových saní".
Jestli předválečnému autoparku v Sovětském svazu něco chybělo, byla to lidová auta pro masy. Automobilky totiž pod komunistickým vedením produkovaly modely určené pro nejvyšší představitele státu, případně armádu nebo průmyslové podniky. Až v prosinci 1946 přišel první Moskvič, který odstartoval éru sovětských lidových automobilů.
S rozpadem východního bloku přišla většina tamních automobilek o jisté odbytové trhy. Ve volné konkurenci moderních vozů totiž zastaralé dacie, žigulíky nebo volhy najednou nestačily. Některé značky se s novou výzvou vyrovnaly, jiné ale kompletně zkrachovaly. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik aut socialistických značek, která měla po roce 1989 konkurovat západním modelům.
Éra do jisté míry izolovaného východního bloku automobilům moc neprospívala. Socialistické vlády neměly peníze na jejich modernizaci, a i když šikovných konstruktérů nebylo málo, prostor pro invenci měli značně omezený. To se ukázalo i na relativně malém množství prototypů, které socialistické značky vyprodukovaly. Nakonec jsme z nich vybrali deset zajímavých a trochu zapomenutých.
Léto přichází a s ním i ideální čas na automobily bez střechy. Kdy jindy si užít jízdu s otevřeným nebem nad hlavou, než právě za slunečného počasí v kombinaci s vysokými teplotami. Je pravda, že nabídka kabrioletů se v posledních letech zmenšila. Socialistický autopark na tom ale byl ještě mnohem hůř. Kabrioletů bylo málo, většina jen pro vyvolené. Podívejte se, jaká auta se nabízela bez střechy.
První generace automobilů Moskvič vycházela ještě z předválečného Opelu Kadett a na počátku 50. let tak už nešlo o kdovíjak moderní konstrukci. Moskevská automobilka MZMA tak začala pracovat na nástupci, automobilu vlastní konstrukce. V dubnu 1956 pak vyjel první Moskvič druhé generace, který dostal označení 402 a v lecčem znamenal pro sovětský automobilový průmysl důležitý zlom.
Neschopné vedení, rigidní plánování, zákaz konkurence, ale i masové spoléhání na špionáž a zanedbání vlastního vývoje vedly sovětský průmysl v 60. a 70. letech do stále větší zaostalosti. Když se strana rozhodla motorizovat masy, musela koupit licenci od Fiatu. O patnáct let později už pohlaváři sáhli po západním autě přesto, že ruští konstruktéři měli hotový projekt. Tak vznikl Moskvič Aleko.
Tvary Moskviče 407 i následného přechodného typu 403 v 60. letech postupně zastaraly, a moskevská automobilka MZMA proto potřebovala svůj výrobní program oživit. Ke slovu tak přišly designérské i technické práce, které vyústily v Moskvič 408.
