Ruský prezident Vladimir Putin se obává následků smrti Alexeje Navalného. A to hned ze dvou důvodů, tvrdí jeho dlouholetý rival, kdysi nejbohatší Rus, Michail Chodorkovskij v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Tím prvním je, že se nějak podaří prokázat cizí zavinění (jako třeba otrava) skonu opozičního předáka. Tím druhým, a podle Chodorkovského pro Putina mnohem děsivějším, je Navalného pohřeb.
Ruského opozičníka Alexeje Navalného zavraždil kremelský režim, je přesvědčený bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. V rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje prezidenta Vladimira Putina za hlavu barbarské mocnosti, zvyklou na likvidaci svých oponentů. A vzpomíná také na svou návštěvu nejbližšího většího města od trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde Navalnyj zemřel.
Zatímco se blíží druhé výročí invaze na Ukrajinu, režim Vladimira Putina pevně drží. Země přešla na válečnou ekonomiku a snaží se válku na Ukrajině po počáteční blamáži za každou cenu zvrátit na svou stranu. Co se může stát s jeho vládou v příštích letech, odhaduje odborník z předního amerického think-tanku Atlantic Council. A nabízí pět scénářů Ruska v roce 2030 seřazených podle pravděpodobnosti.
Režim prezidenta Vladimira Putina i dva roky po začátku invaze na Ukrajinu dál drží Rusko v pevném sevření. Kreml podle českého novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa uplácí lidi vyššími důchody i sociálními dávkami, a ti tak mají pocit, jako by žádná válka nebyla.
Poezii nepsal do knih, ale na kartotéční lístky. Ve věku 76 let tuto neděli zemřel významný ruský básník Lev Rubinštejn, jeden ze zakladatelů postmoderního proudu poezie zvaného moskevský konceptualismus a obecně klíčová postava někdejšího sovětského undergroundu. V posledních letech tvrdě kritizoval prezidenta Vladimira Putina.
Ruský plynárenský gigant Gazprom předloni zveřejnil video, v němž prorokoval obyvatelům evropských zemí, že bez dodávek ruského plynu budou v zimě mrznout. Kremelská média také stále přinášejí zprávy o tom, jak jsou bez tepla, vody či elektřiny Ukrajinci, ovšem bez informace, že se tak děje kvůli ruským útokům na tamní infrastrukturu. Letos v lednu se ale bez dodávek tepla octli i Rusové.
Ruský soud tento čtvrtek uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let a pěti a půl roku dvěma básníkům. Provinili se tím, že loni na podzim v Moskvě veřejně četli protiválečné texty. Oba vinu odmítají. O rozsudku informoval portál Meduza.
Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů, tedy asi 45 miliard korun, nasedl její rakouský manažer s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem, píše list The Wall Street Journal.
Propuštěná ukrajinská válečná zajatkyně a armádní kuchařka Taťána El Diabová poskytla svědectví o místě, kde se odehrál jeden z nejkrvavějších ruských útoků. Loni na jaře ji okupanti zajali a odvezli do věznice nedaleko Doněcku, v níž loni v červenci výbuch zabil 53 ukrajinských zajatců. "Když vstoupíte do Olenivky, všechno se změní. Najednou nejste lidé a nejste hodni žít," říká.
Ruský premiér Michail Mišustin v pátek jmenoval dirigenta Valerije Gergijeva ředitelem moskevského Velkého divadla. Oznámila to tamní média. Sedmdesátiletý umělec začátkem tisíciletí patřil k nejžádanějším dirigentům na Západě, kde pak jeho kariéru utnula ruská invaze na Ukrajinu. Gergijev ji odmítl odsoudit a zůstal loajální prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterého podporuje dlouhodobě.
Někdejší hvězda sovětské pop-music Alla Pugačovová, která kritizovala ruskou válku na Ukrajině, se vrátila do vlasti. O ostře sledované události informovala ruská státní agentura RIA Novosti. Tamní pravoslavná církev již uvedla, že čtyřiasedmdesátiletá pěvkyně by se za svou kritiku války na Ukrajině měla omluvit.
Ředitel slavného moskevského Velkého divadla Vladimir Urin přiznal, že repertoár je z politických důvodů cenzurovaný. Uvedl například, že když se tvůrci představení jednoznačně vyslovili proti speciální vojenské operaci, jak v Rusku oficiálně nazývají válku proti Ukrajině, Bolšoj těatr odstranil jejich jména z plakátů.
Válka na Ukrajině se podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka dostává do fáze, v níž se nepřátelské akce postupně přesouvají na ruské území. V rozhovoru pro agenturu Reuters také varoval před tím, že Ukrajina zvýší počet útoků na okupované části země. Od dronových úderů na území Ruské federace se ale distancoval.
Často zaznívá otázka, jaké je dnešní Rusko. Mnoho možností, jak se dostat za hradbu propagandy a promluvit s obyčejnými lidmi, však za války neexistuje. I proto je dobře, že se k českým čtenářům dostává útlý román Rána od čtyřiatřicetileté ruské spisovatelky Oksany Vasjakinové.
Další výbuch dronu nad Moskevskou oblastí poškodil ve městě Krasnogorsk automobily a bytový dům. Někteří z tamních obyvatel zůstávají podle agentury Reuters i navzdory častějším dronovým útokům v klidu, jiní se už obávají o bezpečí svých rodin. "My na tohle nejsme zvyklí. Byli jsme v šoku," uvedl v anketě obyvatel bytu Igor.
Ruští vojáci si stěžovali na to, že se od nich obyvatelé hlavního města distancují. Pokud se na veřejnosti ocitnou v uniformě, Moskvané si na ně prý ukazují prstem. "Lidé uhýbají a říkají: Fuj, vrah," tvrdili v rozhovoru se známým ruským blogerem Semjonem Pegovovem.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová přirovnala nedávné dronové údery na Moskvu k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum z 11. září 2001. Při něm na rozdíl od incidentů v ruské metropoli, které si nevyžádaly žádnou oběť, zahynuly téměř tři tisíce lidí. Od takového přirovnání se distancoval i samotný Kreml.
Moskva v pondělí zažila další noční útoky bezpilotními letouny, které zasáhly výškové budovy ve finanční čtvrti ruské metropole. Ačkoliv tamní političtí představitelé údery více nekomentují, mezi ruskými blogery a Moskvany vypukla panika. Obávají se zranitelnosti hlavního města a silnějších útoků, které očekávají ze strany Ukrajiny.
