Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
Irsko má nejvíce stád skotu a ovcí v Evropě a zároveň tu vzniká nejvíce emisí metanu na počet obyvatel. Tento skleníkový plyn přitom přispívá ke změně klimatu. Skupina vědců se to snaží změnit zdánlivě snadným krokem - obohacením jídelníčku zvířat o mořské řasy. Podívejte se, jak to dělají.
Čínské pobřežní město Čching-tao každoročně bojuje s přemnoženými řasami. Letos je situace podle expertů dosud nejhorší. Úřady povolaly do akce tisíce lodí, které z oceánu vylovily přes 240 tisíc tun řas. Místní si už na zeleň za ty roky zvykli a berou ji jako každoroční atrakci. Biologové ale varují, že přemnožené řasy mají negativní vliv na ostatní živočichy ve vodě.
Letošní ničivé lesní požáry ve Spojených státech mohou podle odborníků ohrozit živočichy nejen na souši, ale i v mořích. Delfíni stejně jako velryby a další kytovci mohou po vdechnutí velkého množství kouře a popela trpět dýchacími problémy a negativně se to může projevit i na životech jejich potomků.
Vědci z Kalifornské univerzity přišli s překvapivým objevem, jak mírnit dopady klimatických změn. Ve své studii tvrdí, že ke snížení emisí oxidu uhličitého, který prohlubuje globální oteplování, by mohly výrazně přispět mořské řasy.
Velký bariérový útes je domovem stovek druhů ryb. Vědci se ale už delší dobu obávají o jeho osud, vlivem klimatických změn totiž postupně umírá. Letos spustili dosud největší projekt na záchranu až 20 milionů let starého útesu na severovýchodním pobřeží Austrálie. Řešení vidí v "řízeném" rozmnožování korálů.
Biologické centrum v Českých Budějovicích nyní zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Zjistili, že produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent.
Zhruba jeden z pěti Řeků je nezaměstnaný. Obyvatelům nezbývá než přemýšlet o vlastním podnikání, aby zaplatili účty nebo aby měli šanci přestěhovat se do bohatšího státu. 25letý Stavros Tsompanidis objevil svůj byznys v recyklaci mořských řas.
Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.
Lidé si chtěli pročistit organismus a posílit jeho imunitu. Tablety se sladkovodní řasou chlorela a vláknitou sinicí spirulina, které jim v tom měly pomoci, jim ale místo toho způsobily zdravotní problémy, zejména zažívací potíže. Podle Státního zdravotního ústavu nebyl výrobce schopen doložit úplné složení tablety a původ suroviny. Lidé by si měli na takové potravinové doplňky dávat pozor.
Sirovodík unikající z řas už zabil desítky divokých prasat. Ohrozit může i člověka
Genetický mág Venter hledá obnovitelná fosilní paliva
V oceánu hyne u dna všechno živé
Závody plachetnic by nemělo nic ohrozit
V kilometrech zeleného koberce se má za měsíc plachtit
