Přerovský rodák Bohumil Pospíšil patřil v meziválečném období mezi nejznámější československé cestovatele. V roce 1926 vyrazil na pětileté putování kolem světa, nakonec se usadil na Novém Zélandu, kde také dožil. Jeho pozůstalost čítající tisíce unikátních fotek byla považována za ztracenou, objevil ji až jeho vnuk Ashley Berrysmith. Část fotek teď vystavuje nadační fond Moravská krása v Břeclavi.
Pokud by prošel návrh Radka Vondráčka (ANO) a dalších poslanců, dostaly by Čechy, Morava a Slezsko oficiálně svůj znak a vlajku. Už první jednání na půdě sněmovny ve čtvrtek ale ukázalo, že příznivci tohoto návrhu ještě nemají vyhráno. Poslanci si budou muset vyjasnit několik zásadních věcí, třeba to, jaké barvy vybrat pro Moravu, nebo jak vlastně určit hranice mezi Moravou a Slezskem.
V Česku vznikne na soutoku Moravy a Dyje nová chráněná krajinná oblast. Je to území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Ministerstvo životního prostředí ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i krajem. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody desítky let. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, nyní jde o první krok.
Většinou sice nebývala zdrojem impulzů pro vývoj umění, vždy ale dokázala vstřebat vlivy a podněty ze všech světových stran, některé rozvinout a vtisknout jim osobitý výraz. Podobně jako celá střední Evropa byla také Morava křižovatkou stylů, tavicím kotlem, říká historik Michal Konečný. Dva roky pracoval na obsáhlém, ale populárně pojatém výkladu místních dějin umění.
Dechberoucí snímky přírody i poetika industriální krajiny. Takový je obsah galerií Aktuálně.cz, které vám přiblíží Česko z výšky. Na více než 250 fotografiích zhlédnete místa, kde se psala historie dávná i ta moderní. Prohlédněte si unikátní záběry a poznejte naši zem z ptačí perspektivy.
Neobvyklé setkání se v pátek uskutečnilo na půdě Ústavního soudu v Brně. Poslanci a senátoři z různých stran, kteří pocházejí z Moravy, si připomněli 1200 let od první zmínky o Moravanech. Mnozí z nich přišli v krojích. Tvrdili, že si chtěli pouze připomenout historickou událost v místech, kde původně zasedal Moravský zemský sněm.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Jihomoravská oblast Soutok, známá také jako Moravská Amazonie, patří pro své lužní lesy k nejcennějšímu přírodnímu bohatství Česka. Dosud ale byla chráněná jen z velmi malé části. To se letos změní. 1. července na místě vznikne nová chráněná krajinná oblast, schválila ve středu vláda. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz, jaké krásy Soutok skrývá.
Budoucí vláda koalice Spolu a Pirátů se starosty v koaliční smlouvě oznámila plán na vyhlášení dvou nových národních parků. Křivoklátsko je dobře známou pýchou Středočeského kraje plnou lesů, skal a stepí. Jihomoravské oblasti Soutok se zase pro pralesní ráz přezdívá Moravská Amazonie. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz na krásy těchto přírodních klenotů Česka.
Občerstvení na koupališti si většina lidí spojí s přepáleným tukem a smaženými polotovary. Ondřej Brunclík a Šárka Mieglová, kteří v Lulči na Vyškovsku už třetím rokem provozují restauraci u zatopeného lomu, se ale rozhodli zaběhlé pořádky narušit. Kuchyně jejich Panelky voní Asií nebo Jižní Amerikou a vedle gastronomie v obci probouzejí i kulturní dění. Přespolní se radují, starousedlíci už méně.
Letecké snímky pořízené krátce po tornádu, které se koncem června prohnalo přes jižní Moravu, ukazují zničené domy, lesy i vinice. O měsíc později už jsou ze snímků patrné změny - většina domů dostala alespoň provizorní zastřešení, jiné naopak úplně zmizely, místo poničených lesů jsou jen mýtiny. Podívejte se na srovnávací fotky společnosti TopGis z roku 2020, konce letošního června a července.
Baťův kanál ročně navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na loďkách i moderních hausbótech. Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska původně ale nesloužila k rekreačním účelům. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Stavba kanálu začala 16. října 1934.
Uplynul měsíc od ničivého tornáda na jihu Moravy a lidé v tamních obcích nepřestávají pracovat na svých domech. A také na tom, aby se život alespoň trochu vrátil do zdánlivě běžných kolejí. Proto na svátek Jakuba uspořádali tradiční hody, byť ve skromné variantě. Tančilo se mezi poničenými domy, i přesto je to "aspoň malý návrat k normálu", říkají místní.
Ve čtvrtek teploty na Moravě překročí 34 stupňů Celsia, ojediněle může teploměr na jihovýchodě země ukázat až 37 stupňů. Naopak na západě země budou maxima jen něco přes 20 stupňů Celsia. Ve čtyřech moravských krajích platí varování před vznikem požárů. V celé republice se mohou od čtvrtečního odpoledne do pátečního rána vyskytnout bouřky s přívalovým deštěm, nárazovým větrem a krupobitím.
