Na vzdálenost 40 metrů se mu podařilo bezpečně donést 29 litrových sklenic piva. Oliver Strümpfel tak v německém Mnichově překonal svůj vlastní rekord. Strümpfel už ale nyní avizuje, že příští rok se opět pokusí svůj rekord překonat. V uplynulých měsících pravidelně trénoval jak sílu, tak techniku. Unést 30 plných mázů znamená unést přes 70 kilogramů, zdůraznil před startem.
V Německu přibývá případů, kdy rodiče uvolňují své děti ze školy krátce předtím, než jim začnou prázdniny. Důvody jsou prosté. Letenky do zahraničí jsou levnější a na silnicích je méně dopravních zácp. Jejich snaha o ušetření se jim ale může ve výsledku hodně prodražit. Během pasové kontroly při letech mimo schengenský prostor policie kontroluje, jestli děti mají nějaký vážný důvod proto, aby nebyly ve škole. Pokud žádný nenajdou, rodičům hrozí vysoká pokuta.
Soud v Mnichově v úterý spustil závěrečnou řeč obžaloby s extremistkou Beate Zschäpeovou. Očekává se, že projev státního zástupce se protáhne na zhruba 22 hodin. Zschäpeové, spoluzakladatelce teroristické organizace Národněsocialistické podzemí, hrozí doživotí. Její skupina zavraždila podle vyšetřovatelů deset lidí a usilovala o to, aby Německo bylo zemí bez cizinců.
Na nástupišti stanice Unterföhring na předměstí Mnichova došlo ke střelbě. Pachatel sebral policistovi zbraň a vážně zranil jeho kolegyni. Mladá policistka utrpěla zranění do hlavy a je ve vážném stavu. Střelec zranil ještě nejméně další tři lidi. Podle policie se nejedná o čin spojený s terorismem.
Mnichovský soud poslal ve středu do vězení čtveřici pravicových extremistů za to, že utvořila teroristickou skupinu a plánovala útoky na uprchlíky. Rozdal tresty od tří do pěti let za mřížemi. Tři muži a jedna žena ve věku 24 až 58 let se dali dohromady přes Facebook. Pak se osobně setkali. Hovořili spolu o ozbrojeném boji proti salafistům a násilí proti žadatelům o azyl.
Podle německé kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové mají strany vládní konzervativní unie CDU/CSU mnohem více společného než toho rozdílného. A šéf bavorské CSU k tomu dodává, že cílem sesterských stran by měl být zisk více než 40 procent hlasů v zářijových parlamentních volbách. CDU a CSU se sice shodnou v drtivé většině politických otázek. Rozdělené jsou ale v přístupu k migrační politice. Zatímco CSU tak půjde do voleb s požadavkem stanovení horní hranice pro přijímání běženců na 200 tisíc ročně, CDU si limit nepřeje. I přesto Merkelová věří, že se obě strany na mnichovské schůzce dohodnou na obrysech společného volebního programu.
V Mnichově bylo v úterý otevřeno bavorské centrum pro boj s extremismem a terorismem. Nová instituce má zlepšit vymáhání práva v reakci na rostoucí počet zločinů páchaných radikály, uvedla agentura DPA. Bavorsko bylo v loňském roce dějištěm dvou teroristických útoků, které spáchali migranti. V této jihoněmecké spolkové zemi žije také skoro 2000 neonacistů. Středisko vzniklo při generálním státním zastupitelství. Bude řešit zvlášť exponované případy a pomáhat orgánům činným v trestním řízení a dalším úřadům. "Chceme přispět k tomu, aby Německo nebylo jako cíl útoků atraktivní - a Bavorsko už vůbec ne," prohlásil mnichovský generální prokurátor Manfred Nötzel.
Mnichovská policie v pátek večer vyklidila tábor v centru bavorské metropole, v němž několik týdnů protestovaly desítky migrantů, někteří z nich i hladovkou. Běženci na výzvu policistů prostor opustili, informovala agentura DPA. Policie zásah zdůvodnila tím, že se situace v posledních hodinách výrazně vyhrotila. Do nemocnice už muselo být převezeno 15 uprchlíků, kteří od pondělí pokračovali v protestní hladovce. Účastníci tohoto protestu byli zesláblí a meteorologové pro nadcházející dny a noci předpovídají pokles teplot. "Nebylo už možné vyloučit ohrožení zdraví a života," vysvětlil podle DPA policejní mluvčí.
V Mnichově začal soud s jednapadesátiletým mužem z Černé Hory podezřelým z toho, že vezl velké množství zbraní pro atentátníky, kteří loni 13. listopadu zaútočili v Paříži. Informovala o tom agentura DPA, podle níž by rozsudek mohl padnout už příští týden. Policie muže zadržela loni 5. listopadu a v jeho voze objevila ruční granáty, kalašnikovy, pistole, munici i výbušniny a rozbušky. V navigaci jeho auta byla jako cíl cesty zadána Paříž. Podle DPA se ale nepodařilo jednoznačně prokázat, že by zadržený řidič udržoval s atentátníky kontakt. Listopadový teroristický útok v Paříží si vyžádal 130 obětí a více než 350 zraněných.
Oktoberfest je letos o jeden den delší než obvykle, protože se rozšíří o státní svátek připomínající sjednocení Německa. Návštěvníci tak mohou na Tereziánskou louku přicházet až do pondělí 3. října. Litrový máz speciálního festivalového piva si mohou koupit za nejméně 10,40 eura (281 Kč).
Obchodník s nelegálními zbraněmi, který prodal zbraň a munici i mnichovskému střelci Sonbolymu, jenž s nimi zabil devět lidí, zadržela v Hesensku německá policie. Jednatřicetiletý muž prodával zbraně přes tzv. Darknet. Obchodním prý prodal zbraň Sonbolymu v květnu za 118 tisíc korun. Munici pak až čtyři dny před útokem. Zbraň pocházela ze Slovenska.
Malý bezpilotní letoun, takzvaný dron, se v Německu málem srazil s letadlem, na jehož palubě bylo 114 lidí. Dron se ve výšce 1700 metrů ocitl jen asi deset metrů od Airbusu A321, který se právě chystal na přistání v bavorské metropoli Mnichově. Pokud by se s letounem dron střetl, byla by podle policie vážně ohrožena bezpečnost lidí na palubě airbusu.
Největší videoherní festival na světě, kolínský Gamescom, letos zpřísnil v reakci na nedávné útoky v Evropě bezpečnostní opatření. Návštěvníkům, kteří na akci přijdou v kostýmech svých oblíbených postav z počítačových her, zakázal vstup s imitacemi zbraní.
Kdysi vysoce postavení členové jugoslávské tajné služby si v Německu odsedí doživotí. Oba muži jsou starší než sedmdesát let a soudní proces za jejich přičinění na vraždě chorvatského disidenta trval 33 let. Jejich hlavním motivem byly údajně informace o ilegální činnosti syna jednoho z vůdčích jugoslávských politiků.
Německá armáda se bude připravovat na akci v případě teroristických útoků, a to i ve vnitrozemí. Podle ministryně obrany je nutné mít v případě vážné hrozby dostatek lidí a zavedený systém. Německo v posledních několika týdnech zažilo celkem čtyři útoky.
K uctění památky devíti obětí střelby z 22. července se v mnichovském kostele Panny Marie konala ekumenická bohoslužba. Dorazili na ni mimo jiné i německý prezident Joachim Gauck, kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer. Církevní obřad, kterého se zúčastnili zástupci různých církví včetně muslimů, byl první ze dvou nedělních pietních akcí v Mnichově. Šéf německého státu Gauck později promluvil k této tragické události z minulého týdne také v bavorském zemském sněmu. I této akce se zúčastnila šéfka německé vlády.
Bavorská metropole na řece Isar je v České republice vnímána v naprosté většině případů skrze stereotypy. Tedy jako město Oktoberfestu, domov Bayernu Mnichov a pochopitelně coby synonymum zrady a fráze „o nás bez nás“. Kniha amerického historika Davida Claye Large, odborníka na německé a rakouské dějiny 20. století, má potenciál tyto stereotypy když ne zcela vyvrátit, tak určitě zpochybnit a nabídnout mnohem plastičtější obraz města, v jehož ulicích se zrodil nacismus. Více v recenzi Borise Hokra.
Němci reagují na terorismus s překvapivým klidem. I přes počáteční paniku, kterou vyvolalo hned několik útoků během jediného týdne, se situaci podařilo uklidnit. Zásluhu na tom měl i mnichovský policejní mluvčí Marcus da Gloria Martins, který se neúnavně snažil oddělovat fakta od smyšlenek. Stejným způsobem fungují i veřejné debaty, píše britský list The Economist.
Německá ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová nebude usilovat o zákaz akčních počítačových her, v nichž hráči zastávají roli střelce. Podle vyšetřovatelů zřejmě tento typ her inspiroval střelce z Mnichova k tomu, jak postupovat při svém pátečním řádění, kdy zastřelil devět lidí.
Západní veřejnost i úřady dnes za terorismus označují i akce, které do tradičního pojetí tohoto označení spadají jen okrajově. Zejména v případech, kdy jsou – byť jen vágně – inspirovány džihádistickou ideologií. Tradiční vnímání terorismu se vyznačuje tím, že skupina – nebo jedinec – je zpravidla napojena na teroristické uskupení a primárně usiluje pomocí násilí prosadit svou vlastní politicky motivovanou agendu. Prokázání možné politické motivace je ale u útoku nespokojeného jednotlivce mnohdy problematické. Džihád se stal útočištěm pro nestabilní jedince. Pro západní úřady zase představuje způsob, jak pojmenovat "protivníka".
