Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Osmdesáté výročí atentátu na SS-Obergruppenführera nabízí skvělou příležitost ptát se, z čeho dnes vlastně Češi čerpají své sebevědomí.
Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
Kritik Kamil Fila se bojí, že snímek Mnichov: Na prahu války Čechy naštve. Protože se v něm nevyskytují a protože jim nebude po chuti výklad "mnichovské zrady". Šéfredaktor Respektu Erik Tabery má zase za to, že filmová obhajoba předválečného chování britského premiéra Chamberlaina přichází v době ukrajinské krize vyloženě nevhod. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.
Film Mnichov: Na prahu války, který lze nově vidět na Netflixu, vypráví fiktivní příběh založený na skutečné události. Autoři téměř nepracují s českými reáliemi, film je studený jako psí čumák, tvrdí kritik Kamil Fila. Čechy navíc může naštvat, dodává.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Laptop, nebo kožené kalhoty? Štěpení společnosti na kosmopolitní města a tradicionální venkov je v Bavorsku obzvlášť citelné.
Češi, Židé a němečtí antifašisté byli v pohraničí v roce 1938 vystaveni hysterii a teroru. Dodnes přesně nevíme, kolik lidí bylo vyhnáno, tvrdí historik Jindřich Marek.
V roce 1938 během září a října došlo k masivnímu vyhnání Čechů z pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi. Historici se shodují na tom, že by si i po osmdesáti letech tuto historickou událost měla připomínat celá Evropa. Na rok 1938 ve videu vzpomíná Karel Hošek, pamětník podstoupení Sudet hitlerovskému Německu.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Prohráli bychom, ale byli bychom sebevědomější, čestně prohrát je lepší než vzdát se bez boje, říká vojenský historik Eduard Stehlík. Před 80 lety byla podepsána Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu. Je nesmyslné nás vinit z poraženectví, lidé byli připravení republiku bránit, pro komunisty bylo později pohodlné říkat, že jsme ti slabí, kteří nikdy nebojovali, ale nemáme se za co stydět, vojáci i občané za války bojovali a umírali, upozorňuje Stehlík.
Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla fatálním selháním celé Evropy. To se ale tehdy ještě nevědělo. O půl roku později, 15. března 1939, následovala nacistická okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska a 1. září 1939 Němci přepadli Polsko. Druhá světová válka přišla pouhých dvacet let po té první. Připomeňte si atmosféru Mnichova 1938 na historických fotografiích.
"Politická reprezentace v čele s prezidentem Edvardem Benešem vmetla po Mnichovu 1938 odhodlaným a velmi vyspěle se chovajícím lidem, kteří chtěli bránit vlast, do tváře: Tak podívejte se, hoši. Vy jste malé děti a teprve my vám řekneme, co budete dělat a jak se máte chovat. A protože jste malé děti, tak nebudete dělat vůbec nic," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl. A konstatuje: "Třetí či čtvrtá generace po holokaustu vykazuje znaky velmi traumatizované populace, třebaže se jí holokaust reálně nijak nedotkl. Proč by to tedy mělo být v Česku v souvislosti s mnichovskou dohodou a vyklizením pohraničí jinak?"
Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý - a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat.
Před 85 lety řešili obyvatelé Československa velké dilema, zda se se zbraní v ruce postavit nacistické přesile. Jejich oporou bylo mj. horečně budované opevnění na hranicích s Německem. Příkladem je i věrně dochovaný pěchotní srub Březinka u Náchoda. V době mobilizace 1938 byl plně vybaven a vyzbrojen.
Při mobilizaci před osmdesáti lety 23. září 1938 byli připraveni padnout v pohraničních pevnostech, zúčtovalo s nimi však gestapo a komunistická StB.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Významný americký historik Timothy Snyder v pondělí převzal Cenu VIZE 97. V projevu vyzval k solidaritě a zdůraznil nutnost přijetí pravdivého příběhu vlastní historie. Přistoupit na lživou interpretaci konfliktu na Ukrajině přirovnal k postoji západních zemí během Mnichovské dohody v roce 1938. "Je to stejný druh báchorky, jakou si západní demokracie namlouvaly, když zradily Československo. Pro Čechy přijetí takových lží znamená totéž, co být na straně Západu během Mnichova," řekl.
