Je těžko čitelné, jakou chce Donald Trump hrát hru, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Spojené státy mají některé zajímavé nástroje, jako je zvýšení těžby ropy, a tedy snížení cen, na kterých je ruská vojenská mašinerie naprosto závislá. Pak je to také nátlak na ruské spojence a samozřejmě zásobování Ukrajiny zbraněmi, vypočítává.
Na internetu se objevilo video, na kterém se ruský prezident Vladimir Putin směje při poznámce, že míří k zásadnímu telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem se zpožděním. Pro Putina je to typické, konstatuje Jiří Just. "To je jeho oblíbený trik. Opravdu se chce objevit jako ten muž, na kterém záleží a na kterého ostatní čekají."
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Diktátor a průměrný komik se čtyřprocentní podporou, který si neměl začínat válku s Ruskem. Tak nazval šéf Bílého domu Donald Trump prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, jehož země se už skoro tři roky brání ruské agresi. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se jedná o šokující výroky, které málokdo čekal a naznačují, že geopolitická situace ve světě se radikálně mění.
Zatímco americký prezident Donald Trump zahajuje mírová jednání s Vladimirem Putinem o Ukrajině, analytici agentury Bloomberg nastínili možné scénáře, jak by mohla ruská agrese skončit.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Rusko vydírá své vojáky. Těm, kteří odmítají prodloužit smlouvu s ministerstvem obrany, velitelé hrozí, že je nasadí v Kurské oblasti. Podle partyzánského hnutí Ateš vojákům naznačují, že to bude jejich poslední boj, cituje server Kyiv Post.
Americký prezident Donald Trump si stále stojí za tím, že zprostředkuje mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Britští armádní představitelé však varují, že ukončení války v současné situaci by bylo výhodné především pro Rusko, které by mohlo využít příměří k obnově svých vojenských kapacit.
Poprvé od ruské agrese proti Ukrajině přijel do Moskvy před dvěma lety - 26. dubna 2022 - generální tajemník OSN Antonio Guterres. Aby se dozvěděl od Vladimira Putina a Sergeje Lavrova, že mírová jednání s Ukrajinou zkrachovala a nebudou pokračovat. Až s odstupem času se objevují detaily o jednáních. Spíše než kompromis představovaly ruské podmínky kapitulaci.
Smrt šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina posílí pozici prezidenta Vladimira Putina uvnitř Ruska, domnívá se bývalý bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton. Za pádem soukromého letounu podle něj stojí sám Putin. "A to ať už se jednalo o bombu v letadle, nebo protiletadlovou palbu," uvedl v rozhovoru pro americkou stanici CNBC.
Čínský plán na ukončení války na Ukrajině, který Peking zveřejnil minulý týden, jen předkládá dlouhodobě známé postoje a je předem odsouzený k nezdaru, míní analytik americké televize CNBC Ted Kemp. Dokument ale podle něj obsahuje body, s nimiž ruský prezident Vladimir Putin nemůže být spokojený. "Čína totiž otevřeně říká: 'Odstraňme jaderné zbraně ze stolu'," podotýká Kemp.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul téměř rok. Obě strany se ale stále nepřibližují jakýmkoliv mírovým jednáním a s největší pravděpodobností budou nadále pokračovat v tom, co dělají, míní americký politický expert John O'Loughlin. "A nakonec ten, kdo bude mít víc vojáků a zdrojů, pravděpodobně mírně zvítězí," odhaduje v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin ve vysílání ruské televize NTV otevřeně zpochybnil šance Ruska vyhrát válku na Ukrajině a vyzval k mírovým jednáním. Podle něj se Rusové nyní nacházejí v bodě, kdy musí pochopit, že „je zcela nemožné Ukrajinu porazit“. Po jeho výrocích se v televizním studiu strhla ostrá výměna názorů mezi ostatními hosty.
Účastníci mírového jednání Moskva-Kyjev, na němž mělo dojít k otravě ruského oligarchy Romana Abramoviče a dalších vyjednavačů, v jeho průběhu jedli pouze čokoládové bonbony a vypili několik sklenic vody, tvrdí agentura Reuters. Jaké chemické zbraně mohly stát za jejich otravou, ale zatím podle investigativních novinářů není známé. Podívejte se v animaci na rekonstrukci březnové schůzky.
Mírové rozhovory s afghánským radikálním hnutím Tálibán považuje Donald Trump za mrtvé. Americký prezident to v pondělí podle agentury Reuters řekl novinářům s tím, že o stažení amerických vojáků z Afghánistánu stále uvažuje, k takovému kroku ale ještě není příhodný čas. Po útoku Tálibánu ze čtvrtka minulého týdne Trump zrušil mírové rozhovory a odvolal i tajné víkendové setkání v Camp Davidu, kde se měl odděleně sejít s představiteli Tálibánu a s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním.
Mosambický prezident a lídr opozičního hnutí Renamo ve čtvrtek podepsali mírovou smlouvu, která má být symbolickým ukončením násilí mezi oběma stranami. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Mosambická osvobozenecká fronta (Frelimo), k níž náleží prezident, a Renamo proti sobě vedly 16 let občanskou válku, během které zemřelo zhruba milion lidí. Válka skončila v roce 1992, násilnosti ale od té doby neustaly.
Etiopský premiér a eritrejský prezident se dohodli na obnovení mezistátních letů, znovuotevření ambasád a na společném rozvoji přístavů.
Americký prezident Donald Trump vyšle brzy svého poradce a zetě Jareda Kushnera na Blízký východ, kde by měl hledat cestu k přímým mírovým rozhovorům mezi Izraelci a Palestinci. Oznámil to Bílý dům. Kushner bude jednat s vůdci šesti blízkovýchodních zemí i s palestinským vedením. "Regionální rozhovory jsou jistě důležité, ale prezident je přesvědčen, že míru mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo jen přímo mezi oběma stranami," citovala agentura AP činitele Bílého domu. "Spojené státy s nimi budou dál těsně spolupracovat, aby pokroku směrem k tomuto cíli bylo dosaženo," uvedl zdroj americké agentury.
Rusko pozvalo na syrské mírové jednání také Spojené státy, řekl ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Schůzka se koná v kazašské metropoli Astaně a začíná 23. ledna. Jednání zprostředkovaly Rusko, Turecko a také Írán. Ten ale v minulých dnech vznesl námitky proti účasti Američanů. Syrský prezident Bašár Asad ve čtvrtek řekl, že očekává, že se bude jednat hlavně o příměří a distribuci humanitární pomoci. Zda dojde i na politická jednání, podle Asada není jisté, protože se pořád neví, kdo přesně se rozhovorů zúčastní. Příměří v Sýrii platí od 30. prosince – netýká se teroristických skupin, a proto se na několika místech stále bojuje.
Boje o údolí Barada nedaleko syrské metropole Damašek ohrožují příměří, které na základě dohody mezi povstalci a vládními silami mělo platit až do konání mírových rozhovorů v Kazachstánu tento měsíc. Rebelové jsou odhodláni obnovit mírová jednání až v případě, že bude zcela dodržováno příměří. Podle nich v údolí žijí stovky tisíc civilistů, jejichž životy jsou ve vážném ohrožení.
