Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Generálnímu tajemníkovi komunistické strany Miloši Jakešovi se to v červenci před 35 lety podařilo, i když on sám z toho velkou radost neměl.
Pokud 70 procent lidí hlasuje v prezidentské volbě pro kariérní komunisty, zjevně už otázku minulosti nepovažujeme za nijak zásadní. Bohužel to ale neznamená, že se nám na ni podařilo najít odpověď.
Každé další výročí 17. listopadu 1989 nás vzdaluje od historické události a má přirozenou tendenci živit mýty či legendy s ní spojené. Kromě nich pak sametovou revoluci opřádají konspirační teorie. Skutečnost je - jako obvykle - o dost méně kalendářová. Připomeňme si ji tedy.
Za mrtvé na hranicích nebude potrestán nikdo z komunistických prominentů. Jakeš zemřel a Vajnar se Štrougalem ani nepůjdou k soudu.
České země si zcela nepodmanili ani prvorepublikoví revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně osud národa ovládli až normalizační komunisté, kteří včas odhodili rudou knížku.
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
Policie zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.
Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Miloš Jakeš symbolizuje úpadek komunistického systému, do funkce generálního tajemníka ÚV KSČ se dostal proto, že nikomu nevadil, říká historik Miroslav Vaněk. Jakešův projev v Červeném Hrádku považuje za důležitý moment, který jasně ukázal, že tehdejší vedení KSČ bylo v krizi. Lítost Jakeš podle Vaňka nikdy neprojevil, říkal, že prohrál komunismus u nás, ale že neprohrál socialismus jako takový.
Na první pohled vypadal jako neškodný popleta, který se zapíše do historie nanejvýš zmatenými výroky. Ve skutečnosti ale patřil skoro deset let k nejmocnějším lidem v komunistickém Československu.
Komunistický politik Miloš Jakeš byl jedním ze symbolů konce diktatury KSČ v Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Veřejně známý je hlavně jeho místy zmatený projev z roku 1989, kde mluvil například o zpěvačce Haně Zagorové. Připomeňte si jeho život ve fotografiích.
Ve věku 97 let zemřel Miloš Jakeš, bývalý generální tajemník Ústředního výboru KSČM a komunistický politik. Informaci zveřejnila televize CNN Prima NEWS s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje. Poslední rozloučení proběhlo v úterý v motolském krematoriu, rodina si nepřála přítomnost veřejnosti a médií.
Místo tradičního velkého setkání v Praze i na dalších místech Česka si komunisté kvůli epidemii koronaviru letos 1. květen jako Svátek práce připomenou pouze videozdravicí předsedy Vojtěcha Filipa.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Ke stíhání komunistických představitelů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara se před koncem roku přidal také právník Lubomír Müller, který zastupuje trojici německých občanů zraněných při útěku v osmdesátých letech. Trojice komunistů čelí stíhání za brutální zásahy pohraničníků, o nichž věděli a nezabránili jim.
Zpoždění české spravedlnosti se počítá na desítky let. Pak se nedivme, že ti, kdo stříleli na hranicích po nevinných, si dnes staví oslavné sochy.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Nastal čas vyrovnat se s minulostí, přítomností a budoucností.
Jak snímek Milda režiséra Pavla Křemena dokazuje, Miloš Jakeš zůstává i tři dekády po pádu sebe i komunistického režimu kontroverzní osobnost. Filmu, který na jihlavském festivalu vyhrál cenu studentské poroty, jedni vytýkají, že je moc měkký, jiní, že je příliš vysměvačný. Všichni jsou ale dál fascinovaní osobností přesvědčeného bolševika, která skrze dokument k divákům promlouvá. "Studenti pochopili, že Jakeš ze svého přesvědčení neustoupil ani o kousek a ve filmu vystupuje jednak jako ideologický fanatik, jednak jako přívětivý soused Milda. Z této kombinace pak vyplývá podoba politického zla s lidskou tváří," říká Křemen v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejlepším filmem 21. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava jsou Hranice práce Apoleny Rychlíkové. Spolu s novinářkou Sašou Uhlovou natočila snímek o lidech, kteří pracují za minimální peníze v otřesných podmínkách. Cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova. Festival letos představil 342 snímků.
Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení na poslední žijící členy vedení Komunistické strany Československa za zabíjení na hranicích tehdejšího komunistického státu. To míří i na bývalého generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ Miloše Jakeše nebo na československého premiéra Lubomíra Štrougala. "Přece není možné, abychom se 30 let po komunismu tvářili, že bylo v pořádku zabíjet lidi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka platformy Neela Winkelmannová.
Premiérový snímek o jednom z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Janu Patočkovi, dokumentární studie o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové, nahlédnutí do prostor slavné rádiové stanice Hlas Ameriky či svědectví Evy Pilarové, Luďka Soboty a Milana Lasici. Česká televize v lednu připomene čtyřicetileté výročí založení Charty 77 a Anticharty.
Najít, kdy by měl všestranný umělec Jiří Suchý čas na rozhovor, není snadné. Jeho životní tempo je v 84 letech neuvěřitelné. V Divadle Semafor šéfuje, režíruje, píše texty i hudbu, navrhuje scény i kostýmy, dělá grafiku a samozřejmě hraje a zpívá ve třinácti inscenacích. Navrhl tedy uskutečnit rozhovor během představení Kytice, kde hraje nejméně. V šatně u jeviště stíhal odpovídat na dotazy i si hlídat nástupy na scénu. Vždy si nasadil klobouk, ještě mezi dveřmi dořekl větu, o pár vteřin později už zpíval na jevišti. "Kytici mám rád, dá se u ní stihnout hodně práce," pochvalovala si věčně zaneprázdněná legenda Divadla Semafor.
Po zveřejnění videa, kde pořadatel srpnového hudebního festivalu zve bývalého komunistického politika Miloše Jakeše, se začínají ozývat kapely a ruší svou účast. "Skupina Už jsme doma s okamžitou platností ruší svoje učinkování na festivalu Trutnov a to jednou provždy. Zároveň vyzýváme všechny kapely a také všechny potenciální účastníky této akce, aby tento festival bojkotovali a nejezdili na něj,“ objevilo se na oficiálních stránkách jedné z pozvaných kapel, ke které se přidala například i skupina The Plastic People of the Universe. Pořadatel celou záležitost považuje za nedorozumění.
Nahatá HateFree domobrana v Brně oslavila svátek práce. Humor místo nenávisti je docela dobrý lék pro našince.
Kůl v Zemanově plotě.
