Podruhé v historii bude Česko předsedat Evropské unii. Vláda ve středu schválí a oficiálně představí motto předsednictví a pět priorit, které bude Česko v Radě EU v příštím půlroce prosazovat. Aktuálně.cz už nyní přináší jejich přehled. Všechny souvisí s válkou na Ukrajině. Pro Česko to bude zároveň reparát minulého předsednictví v roce 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády Mirka Topolánka.
Senát vyzval kvůli agresi proti Ukrajině k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Vybídl také k uvalení co nejtvrdších sankcí na Rusko a k uznání Ukrajiny jako kandidátské země EU. Ministři Pirátů a Starostů a nezávislých Ivan Bartoš, Petr Gazdík či Mikuláš Bek jsou zklamaní z rozsahu sankcí, které v noci na pátek odsouhlasili na mimořádném summitu lídři zemí Evropské unie.
Evropská komise chce v členských zemích unie koordinovaně postihovat zločiny z nenávisti. Jde o delikty namířené vůči etnickým, náboženským nebo sexuálním menšinám. Iniciativa reaguje na nárůst těchto zločinů v posledních dvou letech. Vláda Petra Fialy se vůči tomuto záměru staví zatím odmítavě, podle ní je zdejší legislativa v tomto ohledu dostatečná. Postoj kabinetu však nemusí být konečný.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje, že bude nadále spolupracovat s Visegrádskou skupinou. Nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se však proti alianci vymezuje a říká, že prioritou Česka bude hledat partnery jinde. Spolupracovat chce například s Francií nebo Německem. Experti tvrdí, že je to správný krok. Visegrád se podle nich přeceňuje, odstoupit z něj ale nedoporučují.
Nová vláda dává ruce pryč od Visegrádu. Odklon lze pochopit, protože Babišovo pojetí středoevropské spolupráce plodilo dosti trpké ovoce. Otázkou je, jaké nové partnery si teď Česko bude v Evropě hledat. A hlavně k čemu.
Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) je první český politik, který obhájil post místopředsedy Evropského parlamentu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o hlasování, o svém vztahu k předsedovi ANO Andreji Babišovi, o premiéru Petru Fialovi i českém předsednictví EU. "Myslím, že to, co bude dělat současná vláda na evropské úrovni, bude podobné, co prosazovala minulá vláda," míní.
Český odpor k intelektuálům znovu nastartoval Miloš Zeman. Natvrdo s tím začal, když napadl slavného, dávno zesnulého novináře Ferdinanda Peroutku.
Předsedání Evropské unii letos určitě zvládneme lépe než před třinácti lety. Hlavně proto, že hůře než minule už to snad ani dopadnout nemůže. Jeden problém ale zůstává pořád stejný: Česko stále neví, co vlastně chce, takže nemůže být v unii jiné než nespokojené.
Bývalý premiér Andrej Babiš to označil za "žvanírnu s chlebíčky", jeho nástupce Petr Fiala hovoří o "výzvě" a "obrovské příležitosti". Oba politici se ale shodují: české předsednictví EU, které začne v červenci, zásadně ovlivní agendu země v novém roce.
Několik členů nové vlády nezvládne vést pracovní jednání v angličtině a bude využívat tlumočníka. Pondělní Hospodářské noviny napsaly, že nedostatečné jazykové schopnosti má nejméně pět ministrů. Strany současné vládní koalice přitom slibovaly, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí světových jazyků. Zvláště angličtina bude klíčová při blížícím se předsednictví Česka v EU.
Místopředseda sněmovního podvýboru pro sport a bývalý skokan na lyžích Jakub Janda (ODS) nebo lidovecký předseda Marian Jurečka uvítali rezignaci Milana Hniličky na post předsedy Národní sportovní agentury (NSA). Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se jím vůbec neměl stát. Předsedové velkých sportovních organizací ČOV, ČUS, hokeje i fotbalu naopak jeho práci ocenili.
Dnes již bývalý ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk těsně před odchodem z úřadu pomohl dalšímu podnikateli, který podporoval prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Stalo se tak poté, co Zeman dva měsíce odmítal přijmout ministrovu rezignaci, čímž mu prodloužil mandát. Staněk rozpustil radu, která uděluje dotace festivalům. Její předseda Mikuláš Bek zvažuje žalobu.
Několik týdnů předtím, než skončí ve funkci ministra kultury, Antonín Staněk z ČSSD nestandardně pomohl žadateli o grant na svém úřadu.
Poslanci z hnutí STAN navrhují na české poměry nezvyklý bonus, jak zvýšit atraktivitu učitelství. Chtějí, aby měli pedagogové po deseti odpracovaných letech nárok na placené roční tvůrčí volno. Využít by ho mohli na stáž v zahraničí, práci v oboru či další studium. Náklady Starostové odhadují na 1,5 miliardy korun ročně.
Slovenský prezident Andrej Kiska převzal velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Podle rektora Mikuláše Beka přispěl k uchování masarykovské a štefánikovské tradice v české a slovenské politice. Ve funkci podle Beka nepodlehl ani "šedivému úřednictví", ani svérázu vulgárního humoru a laciných bonmotů. Dokázal vyvážit pokoru vůči státnické roli s civilní lidskostí, uvedl Bek. Slovenský prezident varoval v projevu na univerzitě před populismem a šířením nedůvěry ve stát.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, podnikatel ve školství Ondřej Kania, novinář Martin M. Šimečka, psychiatrička Karolína Tkáčová a zpěvačka Mucha. Ti všichni byli koncem října hosty vyprodaného Sametového speciálu v Brně, který DVTV uspořádala ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem. Teď se můžete podívat na záznam celého večera.
