Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím pracovali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit medicínu či zemědělství.
Byly to doby, kdy ještě neexistoval film, fotilo se na skleněné desky a fotoaparáty byly velké dřevěné krabice s koženým měchem. Přesto dokázal geniální americký farmář Wilson Bentley na přelomu let 1884 a 1885 nafotit úžasné záběry sněhových vloček, které vstoupily do historie.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.
Vědci z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci NIAID zveřejnili desítky snímků koronaviru SARS-CoV-2, pořízených elektronovým mikroskopem. Jsou na nich vidět částice viru získané ze vzorků od pacientů i těžce napadené laboratorní buňky ve stadiu buněčné smrti. Podívejte se ve fotogalerii na třicet podob nepřítele, který momentálně sužuje celý svět.
První člověk na světě, který objevil koronaviry, byla skotská vědkyně June Almeidová. Způsob, jakým tuto skupinu virů odhalila, změnil před téměř 60 lety vědu a používá se dodnes. Její výzkum přitom ostatní odborníci zpočátku odmítali.
Mikroskopické zvětšeniny nabízejí 1200 let starý opasek i chléb z roku 1917. Opasek se našel při stavbě tramvajové smyčky, chléb ukrývala poštovní obálka.
Soutěž Věda je krásná se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 1. kolo proběhlo v roce 2009. Po enormním úspěchu prvních ročníků se soutěž rozrostla i mimo brány fakulty.
Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.
Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jejich práce umožnila zamrazit biomolekuly a tím zkoumat jejich struktury a procesy, které je ovlivňují. Kryoelektronová mikroskopie je klíčovou metodou v mnoha výzkumných odvětvích, významně například pomohla při zkoumání viru zika. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul.
Na Instagramu, kam Petr Jan Juračka umisťuje své fotografie, o sobě v profilu píše, že je "infantilní výzkumník života". Focení se věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Učarovalo mu focení a filmování pomocí dronů - rádiem řízených vrtulníků. "A co je pro mě asi nejtypičtější - vše co dělám, dělám s až s naprosto fanatickým zaujetím," říká Juračka.
Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.
Jde o dosud nejstarší nalezenou pohlavní buňku, švédští vědci ji objevili náhodou.
Miniaturu, pouhým okem neviditelnou, vytvořil v tisícinách milimetru s pomocí nejmodernějších technologií britský umělec a inženýr Jonty Hurwitz.
V pražské zoo začíná výstava unikátních snímků Petra Jana Juračky vytvořených vědeckými technikami s použitím mikroskopu.
Na první pohled dětská skládačka, na druhý designový zázrak, který bude dostupný široké veřejnosti. Kapesní mikroskop slibuje dětem nový pohled na svět a vědcům a lékařům rychlejší diagnózy.
Vědci z Brna získali český a evropský patent na unikátní holografický mikroskop
Nanotechnologie otevírají cestu k novým objevům. Mohou i škodit?
Americký výrobce jej vyrobil v Brně
