


Nechceme trvalé přerozdělování migrantů, uvedl francouzský premiér
Evropská unie by měla "vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme", řekl Manuel Valls. Dohodnuté přerozdělení se má podle něj týkat 160 tisíc běženců, nikoli fungovat trvale.



Evropská unie by měla "vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme", řekl Manuel Valls. Dohodnuté přerozdělení se má podle něj týkat 160 tisíc běženců, nikoli fungovat trvale.



Francouzské úřady zmenší o polovinu plochu uprchlického tábora Džungle v Calais, v němž se usadilo na 4000 imigrantů snažících se dostat do Velké Británie. Rozhodnutí se týká asi 1000 lidí z jižní části tábora. Vláda jim dala týden na odchod do střediska pro uprchlíky sousedícího s táborem nebo obdobných center jinde ve Francii. Situace v Calais je dlouhodobě vyhrocená. Od začátku roku je to druhé zmenšení plochy tábora, v němž lidé žijí v nuzných podmínkách. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve chce podle listu Le Monde docílit stavu, aby tábor fungoval organizovaně.



Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".



Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.



Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.



Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.



Lotyšsko nastavilo tak nepříznivé podmínky pro potenciální žadatele o azyl, že téměř nikdo z uprchlíků do Lotyšska nezamíří. Lotyšské vládě se tak podaří vyhnout se přijímání běženců na základě kvót. Kromě toho, že migrantům nabízejí příliš skromné sociální dávky, uplatňují také přísné jazykové zákony. V případě nedostatečné znalosti jazyka hrozí dokonce pokuta.



Počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za prvních šest týdnů tohoto roku oproti stejnému loňskému období zdesetinásobil na více než 76 000. Informovala o tom v úterý Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Prudce vzrostl také počet těch, kteří během riskantní cesty zahynuli: během prvních šesti letošních týdnů jich bylo 409, zatímco před rokem to bylo 69. IOM navíc uvedla, že neočekává pokles počtu migrantů mířících do Evropy. Řecko by příští měsíc mělo podle odhadů přijmout miliontého nově příchozího běžence od propuknutí nynější uprchlické krize. Minulý rok doplulo k evropským břehům více než 1,1 milionu lidí. Do Řecka letos zatím připlulo 70 365 běženců a do Itálie 5898.



Další skupina z celkem 153 křesťanských uprchlíků z Iráku, kteří zde hodlají začít nový život, v pátek přiletěla do Prahy. „Tito lidé jsou na útěku před Islámským státem. Řada z nich prožila osobní traumata a přišla o členy rodin, kteří byli zavražděni či uneseni. V Iráku dnes mají téměř nulovou šanci na normální život a strach je jejich průvodcem na každém kroku,“ přiblížil situaci Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21, jenž celou akci organizuje a financuje ze soukromých zdrojů.



Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.



Prezident Miloš Zeman podle průzkumu CVVM stále více boduje v žebříčcích důvěryhodnosti politiků. Díky důvěře 56 % občanů figuruje Zeman na prvním místě, za ním je šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš, ministr obrany Martin Stropnický a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.



Policisté v minulém roce v České republice zadrželi osm a půl tisíce cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Nejčastěji mezi nimi byli občané Sýrie, kteří tvořili zhruba čtvrtinu zadržených. Na druhém místě v počtu nelegálně pobývajících cizinců skončili občané Ukrajiny. Největší nárůst proti roku 2014 policisté zaznamenali u občanů Sýrie, Iráku, Pákistánu a Afghánistánu. Podle policistů jde o cizince, pro které je Česko tranzitní zemí. Legálně ke konci loňského roku žilo v ČR téměř půl milionu cizinců.



Peklo, kde není bezpečno a chybí zde i zdravotní péče. Tak běženci popisují australský detenční tábor na tichomořském ostrově Nauru. Právě sem budou zřejmě i se svými rodiči odsunuty desítky dětí běženců, které se narodily v Austrálii. Umožní to nové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tábor přitom podle lidskoprávních organizací i OSN není schopen zajistit dětem vhodné prostředí pro život.



Nejvyšší australský soud rozhodl, že úřady mají právo vyhošťovat migranty včetně jejich dětí narozených v zemi. Podle agentury Reuters tento verdikt dává úřadům možnost vyhostit desítky dětí, které se narodily v Austrálii žadatelům o azyl v detenčních centrech. Podle australských zákonů vzniká nárok na občanství dětem narozeným cizincům v Austrálii až dovršením desátého roku věku, pokud prožily většinu života na australském území.



Vyznat se v českých soudech? Těžké, přetěžké. Jeden je na straně občanů, druhý se slepě drží práva hlava nehlava.



Vláda Rakouska chystá zvýšit pobídky pro ty, kteří dobrovolně rozhodnou pro návrat do vlasti, připravuje také rozšíření seznamu bezpečných zemí Maroko, Alžírsko, Tunisko, Gruzii, Mongolsko a Ghanu. Součástí plánovaných opatření je i zvýšení kapacity letů pro vyhoštěné a vláda zkoumá i možnost nasazení vojenských letadel.



Nejvyšší správní soud rozhodl, že policie nechybovala, když předloni v mezinárodním vlaku vyzvala k prokázání totožnosti právničku Zuzanu Candigliotu. Zrušil tak verdikt Krajského soudu v Brně, podle kterého policisté postupovali nezákonně. Policie rozhodnutí NSS vítá, ale s podrobným komentářem chce počkat na finální verdikt krajského soudu.



V minulém roce podalo v Německu žalobu za nečinnost Spolkového úřadu pro migraci 2299 běženců. Nejčastěji si rychlejší azylový proces chtěli vynutit uprchlíci z Afghánistánu. Do poloviny letošního roku by měly řady úřadu posílit až 4000 nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu 1000 nových lidí. V loňském roce do Německa přišlo více než jeden milion běženců.



Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Ve čtvrtek večer se na tom podle televize n-tv dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.



Nizozemsko přišlo s návrhem, aby byli všichni migranti, kteří dorazí do Řecka, okamžitě vráceni do Turecka. Švédsko, dosud běženci považované za otevřenou zemi, pro změnu oznámilo, že vyhostí až polovinu ze 160 000 migrantů, kteří do země přišli loni. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl, kteří buď odejdou dobrovolně, nebo k tomu budou přinuceni. "Mluví se o 60 000 lidech, ale ten počet může vzrůst až na 80 000," řekl v rozhovoru pro deník Dagens Industri. Vláda pověřila policii a imigrační úřad, aby na vše důsledně dohlédli.