Ministerstvo vnitra koupí vakcíny na očkování proti hepatitidě za 14 milionů korun. V souvislosti s migrační vlnou musí jeho zdravotnické zařízení urychleně jednorázově naočkovat proti virovým hepatitidám 4482 policistů, pracovníků odborů azylové a migrační politiky či zaměstnance správy uprchlických zařízení.
Kabinet Bohuslava Sobotky v pondělí odsouhlasil mimořádnou pomoc směřující na Blízký východ a do Afriky. Částka přesahující sto milionů korun má být českým příspěvkem pro boj s uprchlickou krizí. Jak premiér Bohuslav Sobotka napsal na sociální síť, peníze poputují do fondů na pomoc Sýrii a Africe, část potom do potravinového programu zaštítěného OSN a Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Napjatá situace na Balkáně zatlačila tragédie, které se odehrávají ve Středozemním moři, v uplynulých týdnech do pozadí. Po představení nového plánu, jak migrační krizi čelit, je ale téma znovu aktuální. Uzavření hranic na Balkáně totiž uprchlíky donutí volit mnohem nebezpečnější cestu: po moři z Albánie do Itálie. Jejich pouť může dopadnout stejně jako plavba běženců v přeplněných a nevyhovujících lodích z Libye a Tuniska. Ani oni nemusí cestu do Itálie přežít.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
EU a země Balkánu zkouší dostat pod kontrolu migrační vlnu. Členské státy Unie na takzvané balkánské trase uprchlíků a tři země, které v EU nejsou, se v noci dohodly na novém plánu. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní a islamofobní projevy českého prezidenta. Miloš Zeman v uplynulých letech prohlásil na adresu islámu nebo běženců řadu kontroverzních věcí - například že umírněný muslim je totéž co umírněný nacista, tedy protimluv. Projděte si prezidentovy výroky v grafice.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Turecko, přes něhož míří největší množství převážně syrských uprchlíků, chce na zvládnutí současné migrační krize od Evropské unie více peněz než doposud slibované tři miliardy eur (81 miliard Kč). Částka by navíc měla být každoročně přezkoumána, prohlásil turecký premiér Ahmet Davutoglu. Akční plán mezi Bruselem a Ankarou byl přitom schválen teprve minulý týden. Jeho součástí měl být - kromě finanční pomoci - i snadnější přístup Turků k schengenským vízům a obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU. Davutoglu ale nyní upozornil, že suma by měla pocházet z takzvaných fondů IPA, tedy předvstupní pomoci EU, a jde o peníze, které jsou pro Turecko již vyčleněné.
Vítězství SVP se očekávalo a komentátoři ještě před volbami upozorňovali na to, že výrazné politické změny nelze očekávat, neboť v zemi nevládne koaliční kabinet, jako je tomu například v České republice. Sedmičlennou kolektivní vládu totiž volí parlament, ve kterém pravice netvoří jednotný blok.
Okamžité přerušení ruských útoků v Sýrii, které míří na jiné cíle, než je Islámský stát (IS) a organizace označené ze strany OSN za teroristické, žádají ministři zahraničí Evropské unie. Uvádějí to závěry, které byly přijaty na jejich pondělní schůzce v Lucemburku. Ministři také míní, že trvalý mír v Sýrii není možný s nynějším vedením země, a tedy s prezidentem Bašárem Asadem.
Regionální volby ve Vídni vyhráli socialisté, kteří hlavní město drží už od roku 1945. Pravicoví Svobodní, kteří hojně vystupují proti přílivu uprchlíků a jejichž podpora narostla, podle průzkumů skončili s rozdílem téměř deseti procent druzí. Zaznamenali historický rekord, když získali téměř třetinu hlasů.
