Předseda Evropské rady Donald Tusk svolává jeden mimořádný summit k uprchlické krizi za druhým. Evropští lídři se scházejí už skoro dvakrát měsíčně. K řešení migrační krize mají ale stále daleko, a to už přitom začíná jaro, kdy se mají podle odhadů počty lidí přicházejících do Evropy až ztrojnásobit. Přečtěte si, proč se nedaří zavádět do praxe to, na čem se lídři na summitech dohodnou.
Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vyrazil do středních Čech s tématem migrace. Postupně by měl navštívit další místa v kraji. Chovanec odmítá, že by jeho výjezd měl souvislost s podzimními krajskými volbami. Nicméně na debatu do Berouna jej doprovodil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, který se letos v říjnu bude snažit svůj post obhájit. Na diskusi s Chovancem dorazilo do berounského hotelu několik desítek lidí, kteří převážně projevovali svůj strach z migrace a odpor k ní.
Do Bruselu se sjely špičky členských zemí Evropské unie, aby na summitu s Tureckem řešily migrační krizi. Měl to být poklidný summit, bez výraznějších zádrhelů v jednání. Turecký premiér ovšem vznesl nové požadavky. Podle diplomatů nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát přijmout podobné závazky.
Volby přinesly patovou situaci, která ztěžuje vytvoření stabilní většinové vlády, uvedl list Pravda, podle kterého země pravděpodobně směřuje k předčasným volbám. Směr-SD Roberta Fica přišel ve 150členné sněmovně o dosavadní pohodlnou většinu, po volbách obsadí jen 49 křesel. Podle slovenského tisku to slovenský premiér přehnal s tématem migrace. Zemi podle deníku čeká dlouhé období debat s nejasným výsledkem.
Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Muž, který loni v červenci přinesl na demonstraci proti migraci v Praze makety šibenic, nespáchal přestupek. Podle pátečního vydání deníku Právo o tom už na podzim rozhodl úřad městské části Praha 1. Jeho zaměstnanci došli k závěru, že nešlo o úmyslné narušení občanského soužití, ale o nedbalostní jednání. Úřad podle Práva zastává názor, že přestupkem by bylo, kdyby demonstranti u sebe měli věci, jimiž lze někoho zranit. Nebo kdyby z chování účastníků akce vyplývalo, že předmět má sloužit k násilí či pohrůžce násilím. Ministr vnitra Milan Chovanec oznámení prověří, rozhodnutí se mu zdá podivné.
Uprchlické tábory musíme budovat tak, aby se mohly stát plnohodnotnými městy, říká architekt a urbanista Osamu Okamura. Jeho názory na migraci prý nejsou s názory jeho bratra Tomia slučitelné. Osamu Okamura tvrdí, že města by měla migranty víc zapojit, české radnice je prý teď spojují jen s kriminalitou a fenomén migrace nechápou.
Mexický ministr financí Luis Videgaray dnes rozhodně odmítl, že by jeho země financovala výstavbu zdi na hranicích s USA, jak požaduje republikánský prezidentský favorit Donald Trump. Podle agentury AP je to vůbec poprvé, co Mexiko přímo okomentovalo Trumpův plán na zastavení nelegální migrace z Latinské Ameriky. "Mexiko za žádných okolností nebude platit za zeď, kterou navrhuje pan Trump," řekl Videgaray s tím, že Mexiko vyrovnání takové pohledávky odmítá rázně a kategoricky. Trump dříve řekl, že bariéra by měla být vysoká 12 metrů a že bude stát asi deset až 12 miliard dolarů (až 294 miliard Kč), později ji pomyslně ještě o tři metry zvýšil. Jeho komentáře vyvolaly v Mexiku pobouření.
Stovky stanů migrantů a uprchlíků zabraly dešti nasáklá pole na řecké straně u města Idomeni u hranice s Makedonií. Ta přijímá omezený počet lidí a Řecko hlásí, že v improvizovaném táboře je nedostatek potravin a vody. Frustrovaní lidé, kteří uvízli na své vytoužené cestě do Evropy, znemožnili průjezd vlaků.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Muslimky se v Česku bojí v hidžábu vyjít na ulici, zapalují jim ho na hlavě, říká dobrovolnice Eva Zahradníčková, přítelkyně pobodaného muslima. Útok na ně se prý zřejmě neobjasní. Na vlny negace a vyhrožování je Zahradníčková zvyklá, na ulici jí do očí ale nikdo nevyhrožoval. Zároveň ale tvrdí, že chápe strach z islámu, muslimská komunita by se podle ní měla otevřít.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
