Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
"To, že je jakákoliv země napadena, a nemluvím teď přímo o Ukrajině, ještě neznamená, že se může dopouštět válečných zločinů. Mezinárodní společenství se musí připravit na to, že bude muset vyšetřovat obě strany konfliktu, ne jen tu, která by se třeba teď hodila," říká bývalý vyšetřovatel haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila, že policisté začnou v Česku vyslýchat ukrajinské uprchlíky, kteří mohli být svědky válečných zločinů. Bývalá soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že včasné zaznamenání svědeckých výpovědí může být klíčové pro to, aby byli případní váleční zločinci skutečně odsouzeni.
"Do jakého kruhu pekla jsme to teď vstoupili?" Věhlasný jugoslávský sportovní komentátor Boris Mutič nemohl na svém stanovišti věřit svým očím. Nad jarním panoramatem stadionu Maksimir v Záhřebu byl před třiceti lety ve vzduchu cítit dým a výpary slzného plynu. A pod ním zuřila jedna z největších fanouškovských potyček, jaké moderní fotbal zažil.
Bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak spáchal sebevraždu v soudní síni v Haagu, když před zapnutými kamerami vypil kyanid draselný.
Bývalý velitel muslimské armády Atif Dudakovič byl obžalován z válečných zločinů páchaných v bývalé Jugoslávii. Je zodpovědný za smrt až tří set Srbů.
Zemřel bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak. Přímo v soudní místnosti v Haagu spáchal sebevraždu požitím jedu. Voják měl strávit 20 let za mřížemi za válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.
Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.
Francouzský soud odmítl vydat do Srbska bývalého kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti. Srbsko chce bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) postavit před soud. Podezírá jej ze spáchání válečných zločinů na civilistech během ozbrojeného povstání v Kosovu v 90. letech.
Obhájci Ratka Mladiče požádali Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, aby bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády dočasně propustil z vazby a umožnit mu odjezd na léčení do Ruska. Mladič je podle advokátů vážně nemocný a mohl by zemřít ještě před vynesením rozsudku. U Mladiče se v poslední době údajně začaly projevovat symptomy nastávající nebo již probíhající tranzitorní ischemické ataky, lehké mrtvice, která může vést k mozkovému infarktu. Žalobce navrhl pro Mladiče doživotní trest vězení. Obhajoba na druhé straně žádá zproštění viny v celém rozsahu.
Goran Hadžić, který byl v létě 2011 zadržen jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku, v úterý ve věku 57 let zemřel po těžké nemoci. Proces s někdejším prezidentem samozvané Republiky srbská Krajina byl už v říjnu 2014 přerušen kvůli Hadžićovým zdravotním problémům, později byl zastaven a odložen na neurčito. Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Továrnu na výrobu bot na předměstí Vukovaru založil v roce 1931 český podnikatel Jan Antonín Baťa. Po druhé světové válce byla znárodněna. Podnik začal v roce 1976 vyrábět tenisky značky Startas. Ty byly populární po celé Jugoslávii. Během války v Chorvatsku byla továrna poničena. Postupně se ale firma vrací zpět na výsluní. Vsadila na pestrobarevné tenisky.
Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily 25. června 1991 nezávislost. První ozbrojené střety následně přerostly ve válku s více než 140 tisíci mrtvých. Svět nejvíc šokovala Srebrenica. Přesně před 20 lety.
Ramush Haradinaj byl v minulosti již souzen Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, ale byl zbaven všech obvinění. Srbové tvrdí, že Haradinaj zastrašoval svědky.
Premiér s vydáním radikála Vojislava Šešelje Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu nepospíchá. Čeká na to, až se uzdraví.
Sedm mužů se podle prokuratury podílelo na povraždění 1000 Muslimů ve skladišti na okraji Srebrenice.
Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015.
Prokuratura se podle něj také dopustila řady chyb, když nezveřejnila některé materiály.
Vojáci umožnili deportaci asi tří stovek muslimských (nyní bosňáckých) mužů z takzvané bezpečné zóny OSN.
O zřízení tribunálu usilují EU a USA, píše prištinský list Bota Sot.
Zločinů se měl vůdce bosenských Srbů dopouštět i mimo Srebrenicu
Čtvrtek 13. června: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
