Městská knihovna v Praze (MKP) začala s produkcí audioknih pomocí AI. Veřejnosti je nabízí na podcastových platformách či Youtube. Cílem projektu je vytvořit audio verzi těm knihám, do kterých by se komerční produkce kvůli časové a finanční náročnosti patrně nikdy nepustily. Sdělila to mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková.
"Byli přesvědčení, že to, co děláme, není umění. Nechtěli nás vystavovat, bojovali proti nám ze všech sil," vzpomíná René Rohan, jak se zkraje 90. let minulého století ostravští umělci rozdělili do dvou táborů. On patřil k modernistům toužícím dohnat Západ a trendy, jež zemi za komunismu minuly. Na opačné straně stáli ti, které Rohan označuje za vyznavače socialistického realismu.
Střední třída je na vzestupu, zemi ale rozdělují palčivé sociální problémy, národnostní spory i střet mezi levicí a pravicí o dalším směřování. Výtvarné umění meziválečného Československa má v sobě optimismus moderního života a pro dnešního diváka i předtuchu blížící se katastrofy.
Sociální sítě mohou z dříve neznámého místa učinit hit a přispívají tak k nadměrnému turismu. Zejména mladší lidé stále více upřednostňují místa a zážitky, které vypadají dobře na videích a fotkách. Tento trend se nevyhýbá ani Praze. Cestovatelé tak navštěvují knihovnu, pózují u Tančícího domu nebo pozorují faunu na "Bobřím ostrově".
Na pražských Petřinách tuto středu otevřela nová pobočka Městské knihovny. Stavba začala koncem loňského června a stála 232 milionů korun, z toho 90 milionů přišlo z Národního plánu obnovy. Podle ředitele Tomáše Řeháka nová budova ukazuje, jak by měla vypadat moderní knihovna sloužící k setkávání lidí. Další pobočky vzniknou v Praze 12 a 14, kde ty nynější nedostačují.
Mohou být obrazy a výtvarné umění víc než krásná ozdoba a povznášející potěšení? Otázku se pokouší zodpovědět nová výstava nazvaná Myšlení obrazem: Vizuální události Miroslava Petříčka, která příští týden začne v pražské Městské knihovně.
"O filozofii panují různé předsudky. Že je příliš složitá nebo že lidé, kteří ji dělají, jsou moc chytří. Nic z toho není pravda," říká český fenomenolog Martin Nitsche. V současnosti se zabývá například tématem odolné společnosti. Také připravil přednášku k právě vrcholící výstavě děl Jitky Svobodové, kterou lze vidět už jen do neděle 20. srpna.
Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.
Po těžké nemoci toto pondělí zemřela malířka, autorka kreseb a prostorových objektů Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Patřila k významným výtvarnicím českého moderního a současného umění. Úmrtí oznámila Michaela Vrchotová, mluvčí Galerie hlavního města Prahy, která autorce v dubnu otevřela výstavu. Až do 20. srpna ji hostí Městská knihovna.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
"Vy nerozumíte našemu světu, my nerozumíme tomu vašemu. Jsme holky z ulice. Tak co jiného bychom měly otisknout na tričko?" vymezuje se hned zkraje Monika. Jedna z pěti žen sedících kolem stolu, které mají zkušenost se životem bez domova. Nyní se podílejí na druhém ročníku bienále Ve věci umění, jež v Městské knihovně pořádá tranzit.cz ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy.
A právě proto jsme mu uspořádali výstavu, dodávají ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová a historik umění Tomáš Pospiszyl. Dva z kurátorů přehlídky nazvané Světy Jindřicha Chalupeckého, která je aktuálně k vidění v pražské Městské knihovně.
"Od teenagerského věku mě fascinovalo jeho myšlení o umění," říká Tomáš Glanc. Rusista přednášející na univerzitách ve švýcarském Curychu a Basileji je jedním z kurátorů nové výstavy Galerie hlavního města Prahy, která připomíná velkou osobnost českého umění 20. století Jindřicha Chalupeckého.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
V Praze, Liberci a Brně se otevřela první centra pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Politici slibují, že další centra vzniknou brzy i v ostatních regionech. "Celý koncept stavíme tak, aby byl co nejjednodušší. Ať je to jako McDonald's, který je všude stejný. Podobně by to mělo být s krajskými centry," pomohl si příměrem hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba.
S šéfkurátorkou Galerie hlavního města Prahy Helenou Musilovou a akademickým malířem Tomášem Císařovským o dětech nudících se na vernisážích, peruánské mumii nebo trablech s mecenáši.
Díla, která v letech 2017 až 2020 do sbírek zakoupila Galerie hlavního města Prahy, ukazuje nová výstava v Městské knihovně. Jmenuje se No Art Today? a začíná tuto středu. Její první část potrvá do 30. ledna a zahrnuje malby, sochy či grafiky. Druhá část v Domě fotografie potrvá déle, do 16. listopadu.
Jan Jedlička je krajinář, který nepostojí. Vynalezl kresby, do nichž zapojil chůzi i čas, a barvy dokonce nahradil pigmenty z nasbíraných hornin. Dosud největší českou výstavu autora, jenž emigroval v roce 1968, přichystala Galerie hlavního města Prahy. V Městské knihovně potrvá už jen do příští neděle 5. září.
S výtvarníkem Janem Jedličkou o tom, jak přežít chvíli ticha, o desítkách odstínů červené a také o opuštěném domě v Toskánsku, který už stojí jen na jeho obrazech.
