Vidět světové metropole z ptačí perspektivy se turistům tak často nepoštěstí. Teprve při pohledu shora přitom kolikrát vyniknou důmyslné plány, s jakými architekti města budovali. Některým dominují futuristické mrakodrapy, jiným historické poklady. Podívejte se na letecké snímky Paříže, New Yorku, Ria de Janeira či Tokia.
Navzdory předvolební rivalitě a výzvám vládních představitelů, aby ve městech nově zvolení zastupitelé vytvářeli koalice z vládních stran, se spolu často dohodli zástupci ANO a ODS. Podle politologa Petra Jüptnera z Univerzity Karlovy to ale ještě neznamená, že by k sobě strany měly blíž, než navenek tvrdí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje důvody jejich spojenectví na komunální úrovni.
Jako odpověď na zvyšující se ceny nájmů i hypoték postaví radnice Prahy 7 městský bytový dům. Jeho podobu porota vybrala v mezinárodní soutěži, do níž se přihlásilo 45 architektonických studií. Cihlový činžák, který reaguje na industriální charakter dolních Holešovic, nabídne šedesát bytů pro ty, kteří neuplatí komerční nájmy. Náklady na bydlení budou pro ně asi o třetinu nižší.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
„Děti by měly mít 60 minut aktivního pohybu denně, ale splňuje to jen pětina z nich. Samy navíc vyhodnocují místo před školou jako nebezpečné, auta parkují na přechodech nebo se otáčejí na malém prostranství. Nevím, jestli chceme žít na velkém parkovišti,” říká Blanka Klimešová, jedna z organizátorek probíhající akce Pěšky do školy.
V Česku se loni snížil počet měst, kde žije více než 100 tisíc obyvatel. Status stotisícového města ztratila Olomouc. Po nejlidnatější Praze žije nejvíce obyvatel v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. V dalších městech už žije méně než 100 tisíc lidí. Česko mělo na konci loňského roku 608 měst. Nejkratší dobu se mezi ně řadí Štěpánov na Olomoucku, který získal tento statut v roce 2020.
Na svérázné hospůdky, krámky s originálními výrobky nebo bistra s autentickou místní kuchyní cestovatelé často narazí mimo památkové zóny. Největší klenoty se mnohdy nacházejí v těch nejzapadlejších koutech měst. Magazín Time Out proto pravidelně vyhlašuje žebříček nejpřitažlivějších ulic na světě, které by turisté rozhodně neměli minout. Podívejte se na místa, která skončila v letošním výběru.
Saúdská Arábie buduje v poušti utopické město budoucnosti. Fungovat má jen na obnovitelných zdrojích, nebudou tam silnice ani auta a vše, co je potřeba k pohodlnému životu, má být na dosah ruky. Jak je to možné? Město s názvem The Line (v překladu Čára) má být velmi úzké a zároveň 170 kilometrů dlouhé. Nyní úřady zveřejnily vizualizaci.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Obyvatelům Prahy v uplynulé dekádě hrozilo až dvakrát větší riziko úmrtí na následky vedra než v předešlých třiceti letech. Zatímco v předchozích desetiletích na vedro umíralo v hlavním městě ročně padesát lidí, mezi roky 2010 až 2019 jich za rok zemřelo v průměru devadesát. Odborníci navíc varují, že počet úmrtí kvůli vedru v dalších letech poroste.
Ostrava je slavná díky své industriální architektuře. Například velmi výrazný je areál bývalých jatek, který po dlouhých letech chátrání prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Od září tu bude sídlit Centrum umění PLATO. Bývalá jatka tak budou sloužit jako městská galerie.
Na Maledivách vzniká přímo ve vodách Indického oceánu plovoucí město, do něhož by se v budoucnu mohlo nastěhovat až 20 tisíc obyvatel. Bude se skládat z pěti tisíc ostrůvků propojených kanály a z leteckého pohledu bude připomínat lidský mozek. Cílem je vyřešit problém zvyšující se mořské hladiny.
Pražští hasiči začali v pondělí v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky, především pro ty, kteří pobývají na hlavním nádraží. Kapacita městečka bude 150 míst a součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Kdy se v něm objeví první uprchlíci, zatím není jasné.
Trogir je jedním z nejzajímavějších míst v Chorvatsku. Přímořské lázeňské město, pro nějž se vžila přezdívka Malé Benátky, je díky historické architektuře na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a jeho klikaté uličky, katedrály a muzea se vyplatí navštívit, když v Chorvatsku zrovna prší.
Reportéři stanice Current Time TV, která je součástí Rádia Svobodná Evropa, se ptali v ulicích Moskvy a Archangelska obyčejných Rusů na to, jak podle nich obstály ruské jednotky při bojích na Ukrajině.
Na Ukrajině přinesla ruská invaze bombardování měst, v Česku dopadla na rozpočty těch, která měla peníze u bankovního domu Sberbank. Kvůli nebývalému odlivu vkladů a následnému odchodu banky z Evropy přišla některá města o více než sto milionů korun a neví, zda je vůbec dostanou zpátky. Většina zdůrazňuje, že to jejich chod neohrozí. Odkládat ale budou muset některé plánované investice.
Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
