Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Když si Otto Wichterle míchal v zimě roku 1961 ranní kávu, usilovně přemýšlel, jak vyrábět kontaktní čočky ve velkém. Jeho zrak sklouzl k víru, který lžička v hrnku vytvořila, sáhl po stavebnici Merkur, a ještě ten den vymyslel postup průmyslové výroby. Ikonická stavebnice letos slaví 100 let. Zrodila se díky jednomu šikovnému zámečníkovi a daňovým reformám ministra financí Aloise Rašína.
Špatné počasí zhatilo pozorování přechodu Merkuru před Sluncem z většiny území Česka. V Praze tak lidé ve Štefánikově hvězdárně na Petříně a ve hvězdárně v Ďáblicích místo pozorování přechodu dalekohledy sledovali přenos ze světových observatoří doplněný výkladem astronomů. Podle mluvčího Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana bylo však jasno v Ostravě a v Liberci.
I letošní rok bude bohatý na astronomické události. Hned v lednu budeme svědky úplného zatmění Měsíce a v listopadu přejde Merkur před slunečním kotoučem, což znovu uvidíme až v roce 2032. Podívejte se na přehled, co všechno bude v roce 2019 na obloze k vidění.
Na jaře uplynulo čtyřicet let od letu Čechoslováka Vladimíra Remka do vesmíru. A na letošní rok vychází ještě jedno výročí, Česká republika v úterý slaví deset let od vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA). Česko sice nemá v dohledné době šanci, že by vyslalo do kosmu dalšího astronauta, spolupráci v rámci agentury však hojně využívá - a stejně tak čtyři desítky místních firem.
Jeho dědeček byl majitelem strojírenské společnosti, otec slavný autor kontaktních čoček a silonu. Samotný Kamil Wichterle se jako dítě chtěl stát truhlářem. Svou lásku k řemeslu zdědil po zručném a vynalézavém otci, jenž později vytvořil čočkostroj ze stavebnice Merkur, a dědovi, který trávil volný čas v dílně. Jako student si však zamiloval matematiku, a tak se nakonec dal na vědu. Působil na nynějším Ústavu chemických procesů v Praze a od roku 1997 učí na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Messenger byla jediná umělá družice, jaká kdy kolem Merkuru obíhala. Ve vesmíru byla více než deset let, během nichž poslala přes 277 000 snímků této planety.
Meziplanetární sonda, která má odhalit tajemství života na Marsu, dorazila na jeho oběžnou dráhu.
Během 3,8 miliardy let se průměr nejmenší planety zmenšil až o 14 kilometrů.
Sonda Cassini poslala domů nevídané snímky vesmírného "dvojčete" naší planety
Během března bude pouhým okem viditelný Mars, Jupiter, Venuše, Merkur a Saturn
První čtyři měkké kontaktní čočky vytvořil o Vánocích roku 1961 Čech Otto Wichterle
Muzeum hlavního města Prahy vystavuje slavnou stavebnici
Český superpočítač pomáhá poznávat vesmír i Zemi
Pavel Trávníček zkoumá sluneční vítr, který vadí telekomunikačním signálům
Nové údaje pomáhají poznat "sluneční vítr", který ovlivňuje i dění kolem Země
Získané údaje pomáhá vyhodnocovat i český vědec
Využije k tomu superpočítač Amálka umístěný v Praze
Uvidíme i neznámou druhou polokouli
Praha - Na nejvýkonnějším počítači u nás - Amálce - modelují čeští vědci dění ve slunečních erupcích i způsoby, jak se před nimi chrání Země.
