Reklama
Reklama

Menšina


Pod bílo-červenou vlajkou je místo pro všechny, řekl po znovuzvolení polský prezident Duda
Pod bílo-červenou vlajkou je místo pro všechny, řekl po znovuzvolení polský prezident Duda
Pod bílo-červenou vlajkou je místo pro všechny, řekl po znovuzvolení polský prezident Duda

Babiš i Zeman gratulují Dudovi ke znovuzvolení, opozice kritizuje šíření nenávisti

Premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman blahopřáli polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi ke znovuzvolení. Zástupci opozičních stran ale upozorňují, že polské prezidentské volby ukázaly, stejně jako v Česku, hluboké rozdělení společnosti. Kritizovali také šíření nenávisti především vůči sexuálním menšinám nebo nevyváženost polské státní televize.

Foldyna: Ohrožují nás lidé s pavím pérem v zadku, Evropa bílých heterosexuálů vymírá
Foldyna: Ohrožují nás lidé s pavím pérem v zadku, Evropa bílých heterosexuálů vymírá
Foldyna: Ohrožují nás lidé s pavím pérem v zadku, Evropa bílých heterosexuálů vymírá

Foldyna: Ohrožují nás lidé s pavím pérem v zadku, Evropa bílých heterosexuálů vymírá

Jsem tolerantní, ale lidé, kteří chodí po Václavském náměstí s pavím pérem zapíchnutým do zadku, velmi vážně ohrožují naše rodiny. Genderismus a liberalismus likvidují základní principy společnosti, tvrdí poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. V pátek těsně ustál hlasování o svém vyloučení ze strany. Budu v politice, dokud budu moci, třicet let mluvím stejně a nehodlám na tom nic měnit, říká.

Jsem asexuál. Sex jsem nikdy nezkusil, jsem na to hrdý, už máme i vlajku, říká Beck
Jsem asexuál. Sex jsem nikdy nezkusil, jsem na to hrdý, už máme i vlajku, říká Beck
Jsem asexuál. Sex jsem nikdy nezkusil, jsem na to hrdý, už máme i vlajku, říká Beck

Jsem asexuál. Sex jsem nikdy nezkusil, jsem na to hrdý, už máme i vlajku, říká Beck

Jsem aromantický asexuál. Nepotřebuju partnera a nedokážu se zamilovat, není to jen póza, popisuje Ondřej Beck. Trpěl jsem depresemi a připadal jsem si jako mimoň, poslali mě za doktorem, který je největším odpůrcem asexuality a nevěří, že existuje. Coming out byl pro mě vysvobozením, líčí. Chci, aby nás sexuologové uznali jako rovnoprávnou minoritu a aby se ostatní asexuálové nebáli. Už vznikla i komunita, je v ní asi dvacet lidí, dodává Beck.

Reklama
Lidé do půl těla mě pohoršují, duhová vlajka dělá z magistrátu Matějskou, říká Wolf
Lidé do půl těla mě pohoršují, duhová vlajka dělá z magistrátu Matějskou, říká Wolf
Lidé do půl těla mě pohoršují, duhová vlajka dělá z magistrátu Matějskou, říká Wolf

Lidé do půl těla mě pohoršují, duhová vlajka dělá z magistrátu Matějskou, říká Wolf

Prague Pride je čistě marketingová akce. Co přinese Praze jiného než jeden týden, kdy tu kvete byznys, ptá se lidovecký zastupitel Jan Wolf v duelu s primátorem Zdeňkem Hřibem, který vyvěsil na budovu magistrátu duhovou vlajku jako symbol probíhajícího festivalu. Je to gesto a podpora skupině lidí, která je v některých zemích perzekvována. Rodiny ničemu takovému nečelí, upozorňuje Hřib. Není to poprvé, kdy byla jedna vlajka vyměněna za jinou. A není to tak, že bych si ráno něco usmyslel, bylo to rozhodnutí všech radních, dodává primátor.

Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida
Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida
Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida

Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci v čínských převýchovných táborech sinolog Ondřej Klimeš. Dochází i k fyzickému násilí, mučení je podle svědků v čínských věznicích na denním pořádku. Ujguři nejsou jediným etnikem, které je považováno za problematické, jde i o Tibeťany nebo Kazachy, říká Klimeš. Běžní Číňané si dost často nejsou vědomi existence těchto táborů, systém domácí propagandy je poměrně výkonný, dodává.

Gratias Tibi 2019 - Menšiny mezi námi
Gratias Tibi 2019 - Menšiny mezi námi
Gratias Tibi 2019 - Menšiny mezi námi

Žáci z Litoměřic zvou do debat Židy, Romy i Mongoly. Bojují tak se strachem z menšin

"Jsem cikán, no a co?", "Jsem gay a nemám s tím problém", "Židi, jak to vidí?", "Banánové děti - Vietnamci mezi námi", "Alles Gute? - Být Němcem v Čechách", "Migrace není legrace". Již sedmý rok pořádají studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna v rámci projektu Menšiny mezi námi veřejné besedy s příslušníky národnostních, náboženských či sexuálních menšin. Zvou na ně všechny, kdo chtějí poznat život mimo svou sociální bublinu.

Ukrajinci jak je neznáte
Ukrajinci jak je neznáte
Ukrajinci jak je neznáte

Vědci, umělci, bankéři. Ukrajinci, jak je neznáte, i když s námi žijí v Česku

Posláním projektu "Mezi vámi - Ukrajinci, jak je neznáte" je změna pohledu české společnosti na ukrajinskou emigraci jako na proud podřadné pracovní síly. "Stavební dělníci, zámečníci, elektroinstalatéři, betonáři a uklízečky – všichni tito Ukrajinci opravují, budují a uklízí Českou republiku. Poctivě si odpracovávají svou mzdu, kterou posílají domů," říká ředitelka a iniciátorka projektu Larysa Halyšyč, ukrajinská oční lékařka ze Lvova, která dlouhodobě žije v Česku. "Avšak pracovní migrace nemá pouze jednu tvář. Ukrajinci významně přispívají také k vývoji nových technologií v ČR, k rozvoji vědy, kultury či sportu," dodává. Projděte si příběhy osobností tohoto projektu.

Reklama
Herec Jan Cina
Herec Jan Cina
Herec Jan Cina

Cina: Bez stereotypů by Čechy Most! nebavil. Menšiny jim nevadí, dokud s nimi nežijí

Objevil se v seriálu Semestr, který se odehrává výhradně na počítačových obrazovkách, přestože si sám na rozdíl od dalších celebrit drží od sociálních sítí odstup. Zahrál si také závodníka v seriálu Pustina, i když až do natáčení neměl řidičák. Na podzim bude sekundovat tvrďákovi Van Dammeovi ve filmu Národní třída navzdory tomu, že sám má spíš citlivější duši, kterou teď odhaluje na divadelních prknech jako Malý princ. V neposlední řadě mohlo jeho hlas v uplynulých týdnech slýchávat početné publikum seriálu Most!, kde nadaboval postavu trans ženy Dáši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví Jan Cina (30) o svých romských kořenech i vyrovnávání se se svou sexuální orientací.

Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert
Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert
Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert

Politici potřebují, aby Romové byli dole. A tam se nedaří nikomu, říká Ida Kelarová

Romské a neromské děti chtějí být spolu, ale dospělí je rozdělují. Kdyby to nedělali, za chvilku je tu všechno v pořádku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvačka a muzikantka Ida Kelarová. Sama je podle svých slov přesně vprostřed - po otci je napůl Romka, a cítí proto povinnost pomáhat romským dětem k lepšímu životu. Již osm let tak vede dětský romský soubor Čhavorenge.

Obchod s orgány v Číně? Podobá se to holokaustu.​ ​Nedokázal bych to​ ​ospravedlnit, říká Gutmann
Obchod s orgány v Číně? Podobá se to holokaustu.​ ​Nedokázal bych to​ ​ospravedlnit, říká Gutmann
Obchod s orgány v Číně? Podobá se to holokaustu.​ ​Nedokázal bych to​ ​ospravedlnit, říká Gutmann

Transplantace v Číně? Vlastní dítě bych na ni neposlal. Je to jako holokaust, říká autor knihy Jatka

Jde o pokřivení lékařské etiky srovnatelné s holokaustem, říká investigativní novinář Ethan Gutmann, autor knihy Jatka, který se dlouhodobě věnuje tématu odebírání orgánů čínským vězňům. Čína se sice zavázala, že s touto praxí od ledna 2015 přestane, podle Gutmanna ale údaje z čínských nemocnic a dalších veřejných zdrojů naznačují, že se tak nestalo. Číňané prý rádi zveličují své úspěchy, což komplikuje práci novinářů a badatelů, kteří se tamním transplantačním byznysem zabývají. Nebezpečí srovnatelné s tím, co podle Gutmanna postihlo praktikující náboženského hnutí Fa-Lun Kung, dnes hrozí Ujgurům, muslimské menšině, která žije na severozápadě Číny, uvádí novinář.

Reklama
Ruce, dospělý a dítě, ilustrační foto
Ruce, dospělý a dítě, ilustrační foto
Ruce, dospělý a dítě, ilustrační foto

Dětem je jedno, jestli mají matku, říká gay. Jeho partnerovi přiznal Ústavní soud rodičovská práva

Jiří Ambrož vychovává se svým dánským manželem dvě děti. Porodila jim je náhradní matka. Který z mužů je biologickým otcem, pár neví a vědět nechce. Zatímco v Kalifornii, kde rodina žije, mají děti právně dva otce, v Česku měli dosud jen jednoho. Ústavní soud v pondělí rozhodl, že jejich situací se znovu musí zabývat Nejvyšší soud a měl by páru vyhovět, protože nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy. "Myslím, že je to dnes dobrý den pro nás, ale i pro celou Českou republiku," říká po verdiktu Jiří Ambrož v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

EuroPride 2010 Varšava
EuroPride 2010 Varšava
EuroPride 2010 Varšava

Pochod homosexuálů v Istanbulu se neuskuteční. Úřady ho zakázaly, argumentují bezpečností

Turecké úřady nepovolí, aby se v neděli v centru Istanbulu konal pochod gayů, leseb, transsexuálů a intersexuálů. Napsala to agentura AP. Kancelář istanbulského guvernéra informovala, že pochod bude zakázán kvůli bezpečnosti jeho účastníků, turistů a kvůli udržení veřejného pořádku. Pořadatelé chtěli vyjít z náměstí Taksim. Úředníci uvedli, že tento prostor není určený pro demonstrace a že nedostali řádnou žádost. Různé skupiny prý také na plánovaný pochod "různě reagovaly". V roce 2014 tento pochod přitáhl na 100 000 lidí a šlo o jednu z největších akcí poukazujících na práva menšin v muslimském světě. Od té doby istanbulské úřady nedovolily, aby se průvod opakoval.

Monique Fletcher
Monique Fletcher
Monique Fletcher

I chudí rodiče chtějí pro dítě to nejlepší, říká expertka z Bronxu. Radí, jak do škol zapojit Romy

Odbornice na sociální začleňování Monique Fletcherová je přesvědčená, že pro úspěšné zvládnutí studia je klíčové, aby se do školních aktivit zapojili i rodiče. "Když vzděláváním nejsou nadšení jejich rodiče, je těžké, aby se nadchly děti," vysvětluje svou filozofii. Fletcherová nyní na pozvání nadace Open Society Fund přijela do Česka, aby se podělila o své zkušenosti, které bychom mohli využít při zapojování romských rodičů do vzdělávání jejich dětí. Přečtěte si rozhovor pro Aktuálně.cz.

Reklama
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Ebolu v Africe šířili hlavně "super-přenašeči". Většinu nemocných nakazila jen tři procenta pacientů

Za epidemii viru ebola v západní Africe mohli tzv. "super-přenašeči". Podle vědecké analýzy, na kterou se odkazuje britská stanice BBC, stála za dvěma třetinami všech nakažených pouhá tři procenta infikovaných. Většinou byli těmito hlavními přenašeči děti mladší 15 let nebo naopak lidé nad 45 let. Podle vědců by studie mohla pomoci pochopit, jak se šíří nemoc, která v letech 2014 až 2015 zabila více než 11 tisíc lidí.

Philips na Rudém náměstí
Philips na Rudém náměstí
Philips na Rudém náměstí

Kreml se chce Memorialu zbavit. Ochránci lidských práv by se mohli přesunout do Prahy, tvrdí list

Ruská nevládní organizace Memorial, která se věnuje ochraně lidských práv, rovnoprávnosti menšin a koordinaci občanských iniciativ, chce otevřít pobočku v Praze v případě, že by byla z Ruska vyhnána. Informoval o tom list Nězavisimaja gazeta. Představitel Memorialu Alexandr Čerkasov ale informaci vyvrátil. Organizace je v Rusku neustále pod tlakem a místní úřady ji také nedávno přidaly na seznam "zahraničních agentů".

Cestovatel Jan Styblík - Čjinský národ
Cestovatel Jan Styblík - Čjinský národ
Cestovatel Jan Styblík - Čjinský národ

I v úplné chudobě lze být dokonale šťastný, říká Čech, jenž jezdí za menšinami v asijských horách

Český cestovatel Jan Styblík začal v roce 1998 jezdit do jihovýchodní Asie. Postupně si ji zamiloval tak, že se v Thajsku usídlil natrvalo. V oblasti působí jako profesionální průvodce, turistům se snaží místo bedekrových památek ukázat pravou tvář země a každodenní život. Organizuje i náročné turistické výpravy do Tichomoří. Zajímá se o pozapomenuté etnické menšiny, jezdí za nimi na motorce do hor a fotí portréty těchto chudých, ale velmi šťastných jedinců. "Osobně mě fascinuje, jak jsou ti lidé schopní žít podle určitých pravidel a principů, jak si cení stáří a zkušeností, jak si neustále nestěžují a pokoru neberou jako něco negativního," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Styblík.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama