Reklama
Reklama

Medicína


Muž žije s bezdrátovou srdeční elektropumpou
Muž žije s bezdrátovou srdeční elektropumpou
Muž žije s bezdrátovou srdeční elektropumpou

Čeští investoři podpořili umělé srdce na baterie, nabíjí se bezdrátově

Bezdrátové nabíjení umělého srdce, které bylo v prosinci v Kazachstánu historicky poprvé vyzkoušeno na člověku, nese i českou stopu. Dva tuzemští investoři jsou největšími podílníky financujícími mladou izraelskou firmu, která technologii vyvinula. Leviticus Cardio, sídlící v městě Petach Tikva u Tel Avivu, vyvíjí už 10 let technologii pro bezdrátové nabíjení umělé srdeční pumpy. Ta se implantuje pacientům, kteří jsou na čekací listině na srdce od lidského dárce a jejichž vlastní srdce je už natolik slabé, že by pacient nepřežil. Podívejte se, jak se žije muži s bezdrátovou srdeční elektropumpou.

Dostal bionickou ruku za 750 tisíc: Už zavážu tkaničky, nikdy jsem se nechtěl vzdát
Dostal bionickou ruku za 750 tisíc: Už zavážu tkaničky, nikdy jsem se nechtěl vzdát
Dostal bionickou ruku za 750 tisíc: Už zavážu tkaničky, nikdy jsem se nechtěl vzdát

Dostal bionickou ruku za 750 tisíc: Už zavážu tkaničky, nikdy jsem se nechtěl vzdát

Překvapila mě její funkčnost, snažím se, abych ji nepoškodil, je to velká změna, pomáhá mi při vaření, říká Jonáš Kešnar, který získal bionickou ruku za 750 tisíc korun díky sbírce Konta bariéry. Bionická ruka snímá motorické signály z mozku, měří jejich intenzitu podle toho, jaký pohyb chceme, aby udělala, dodává protetik Jan Maleš, který Jonášovi ruku sestrojil a pomáhá mu se s ní sžít. Podle něj by pojišťovny měly bionické protézy platit i jednostranným amputářům, a to především dětem, aby psychomotorický vývoj probíhal tak, jak má.

Lékař: Mise v Etiopii? Místo nástrojů se používala vrtačka, děti tam umírají zbytečně
Lékař: Mise v Etiopii? Místo nástrojů se používala vrtačka, děti tam umírají zbytečně
Lékař: Mise v Etiopii? Místo nástrojů se používala vrtačka, děti tam umírají zbytečně

Lékařem na misi? Místo nástrojů se používala vrtačka, děti v Etiopii umírají zbytečně

Mise změnila můj pohled na medicínu. Děti, které bychom v Evropě snadno zachránili, tam umírají, je to beznaděj, ale museli jsme hrát podle pravidel, která jsou v zemi nastavená. Přinést tam západní medicínu nejde hned, říká Karel Urbášek z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Brně, který se účastnil humanitární mise v Etiopii. Na misi by měl jet každý lékař, rozšíří to obzory a člověk si uvědomí, co v Evropě máme, dodává.

Narodila se bez tváře: Potřebuji dva miliony na poslední operaci, lékaři říkali, že se nedožiju roku
Narodila se bez tváře: Potřebuji dva miliony na poslední operaci, lékaři říkali, že se nedožiju roku
Narodila se bez tváře: Potřebuji dva miliony na poslední operaci, lékaři říkali, že se nedožiju roku

Narodila se bez tváře: Potřebuji poslední operaci, lékaři říkali, že se nedožiju roku

Je to neustálý boj, bylo těžké zařadit se do společnosti. Potřetí bojuji s leukémií, podstoupila jsem čtyři náročné operace srdce, celé to je extrémně finančně a psychicky náročné, říká Ivana Danišová, která se narodila se vzácným a nevyléčitelným Goldenharovým syndromem, kvůli kterému se jí dostatečně nevyvinula pravá strana obličeje. Teď shání dva miliony korun na poslední operaci. Peníze potřebuji do tří měsíců. Rodičům tvrdili, že se nedožiju jednoho roku, lékaři v dětství to neřešili, měli představu, že bych tu už neměla existovat, dodává.

Reklama
Mladík čeká na transplantaci srdce. Popisuje, jak se žije s mechanickou podporou
Mladík čeká na transplantaci srdce. Popisuje, jak se žije s mechanickou podporou
Mladík čeká na transplantaci srdce. Popisuje, jak se žije s mechanickou podporou

Tomáš nosí náhradu srdce v brašně. Chodím i běhat, jen se nesmí vybít baterky, říká

V příruční brašně nosí Tomáš Micka (22) umělou srdeční pumpu, která čerpá krev krevními oběhy místo nemocného srdce. Na transplantaci čeká už čtyři roky. "Zkoušel jsem s tím i běhat. Dal jsem si zařízení do běžeckého batůžku a v pohodě absolvoval čtyři kilometry kolem Konopiště," vypráví mladík, který až do 18 let žil velmi aktivní život.

Máme větší šanci dožít se svého nádoru, říká Smetana. Za 20 let podle něj bude hůř
Máme větší šanci dožít se svého nádoru, říká Smetana. Za 20 let podle něj bude hůř
Máme větší šanci dožít se svého nádoru, říká Smetana. Za 20 let podle něj bude hůř

Máme větší šanci dožít se svého nádoru, říká Smetana. Za 20 let podle něj bude hůř

Dnes se se svým nádorem potká každý třetí člověk, za 20 let to bude už každý druhý, říká Karel Smetana z nově vzniklého Centra nádorové ekologie, ve kterém spojili síly experti napříč obory. Chceme otevřít dveře léčbě šité na míru pacienta, jsme na stopě velmi zajímavých molekul, nádor je jako ekosystém, má své predátory i základní organismy, vysvětluje. Nádorové buňky čekají na impuls, může to být prochladnutí i stres, spát v tkáních ale mohou celý život, dodává Smetana.

Nemoc poznám z jazyka, očí i tvaru nehtů, lékař musí uvažovat komplexně, říká český doktor House
Nemoc poznám z jazyka, očí i tvaru nehtů, lékař musí uvažovat komplexně, říká český doktor House
Nemoc poznám z jazyka, očí i tvaru nehtů, lékař musí uvažovat komplexně, říká český doktor House

Český doktor House: Nemoc ukáže jazyk i tvar nehtů, lékař musí uvažovat komplexně

Základem imunologie je vnitřní lékařství, velkou roli hraje intuice lékaře a jeho empatie. V medicíně se stále neuvažuje v souvislostech. Je nutné pracovat i s psychologií a spirituální stránkou pacienta. Dobré je znát i rodinu pacienta, nemoci se opakují, rodina má podobné problémy, říká Jaroslav Svoboda, přední český imunolog a internista, který spoluzakládal obor imunologie v Československu, je označován také jako český doktor House. Podle něj oči, jazyk a nehty ukáží mnoho o lidském zdraví. Pojišťovny tlačí především specialisty do velmi úzkého přístupu k pacientovi, žádná pojišťovna vám deset hodin práce, které já někdy s pacientem strávím, neproplatí, dodává.

Reklama
Tkáčová: Medicína u nás je stále jako v Básnících, vyhoření hrozí lékařům i medikům
Tkáčová: Medicína u nás je stále jako v Básnících, vyhoření hrozí lékařům i medikům
Tkáčová: Medicína u nás je stále jako v Básnících, vyhoření hrozí lékařům i medikům

Tkáčová: Medicína u nás je stále jako v Básnících, vyhoření hrozí lékařům i medikům

Studium medicíny v Česku pořád vypadá jako z Básníků, jen se na to nabalují další starosti. Studium by mělo být stresující záležitostí, tlak na výsledky k tomu patří. Syndrom vyhoření vypadá tak, že se student sesype, bude tvrdit, že nemá na to patřit mezi elitu, říká Karolína Tkáčová, psychiatrička a autorka projektu Nevyhořím, který se snaží předcházet syndromu vyhoření u studentů medicíny a mladých lékařů. Sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, dodává.

Aleš Palán
Aleš Palán
Aleš Palán

Smrt porazit nedokážeme, ale umírajícího nesmíme na cestě k ní opustit, říká Palán

Marie Svatošová je známá jako zakladatelka českých hospiců a šiřitelka myšlenky, že lidé by měli umírat doma. Je také autorkou bestsellerů nejen o umírání, ale i o víře a naději. Knižní rozhovor Aleše Palána "Neboj se vrátit domů" ji představuje také jako osobnost, která dokáže o smrti mluvit s nadhledem i vtipem a hlavně ji dokáže vyložit z takového pohledu, že se jí člověk přestane tolik bát.

Igor Stančík: Fotografie z operačního sálu
Igor Stančík: Fotografie z operačního sálu
Igor Stančík: Fotografie z operačního sálu

Pod titanovou kostí tepalo srdce. Jako u Terminátora, říká fotograf složitých operací

Igor Stančík se často převléká do lékařského pláště a účastní se složitých operací. Není u nich ovšem jako operatér, ale jako fotograf. Jeho reportáže perfektně zachycují atmosféru na sále. Snímky jsou navíc velmi výtvarné a v lidech, kteří nemusejí vidět krev, nevzbuzují negativní pocity. V rozhovoru prozrazuje, jaké to je, být s fotoaparátem na sále a pozorovat tlukoucí srdce pod titanovou hrudní kostí.

Reklama
Alchymie
Alchymie
Alchymie

Tak vznikla chemie. Alchymisté chtěli s kamenem mudrců dojít ke zlatu a nesmrtelnosti

Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".

Aktip? Velký podvod, kdo rozmlouvá chemoterapii, je vrah. Psychosomatika je jen placebo, říká Kubek
Aktip? Velký podvod, kdo rozmlouvá chemoterapii, je vrah. Psychosomatika je jen placebo, říká Kubek
Aktip? Velký podvod, kdo rozmlouvá chemoterapii, je vrah. Psychosomatika je jen placebo, říká Kubek

Aktip? Velký podvod, kdo rozmlouvá chemoterapii, je vrah. Psychosomatika je jen placebo, říká Kubek

Šokovalo mě, na co jsou lidé schopni naletět. Terapeuty a poradce nikdo neřeší, nenese za ně odpovědnost. V případě Aktipu má jednat policie. ČLK zahájila řízení s Jarmilou Klímovou, můžeme ji vyloučit z komory, to jí ale nezabrání dál provozovat činnost, kterou nazývá poradenství, říká Milan Kubek, předseda České lékařské komory. Dodává, že léčitelství je jako prostituce, nelze ho zcela vymýtit, ale měla by se nastavit jasná pravidla, jak ho provozovat.

Kvůli viru hloupne 80 procent lidí, mění se psychika člověka, léčíme jen některé, říká Flegr
Kvůli viru hloupne 80 procent lidí, mění se psychika člověka, léčíme jen některé, říká Flegr
Kvůli viru hloupne 80 procent lidí, mění se psychika člověka, léčíme jen některé, říká Flegr

Kvůli viru hloupne 80 procent lidí, mění se psychika člověka, léčíme jen některé, říká Flegr

Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr, který s týmem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka. Vir navíc prý jinak ovlivňuje inteligenci mužů a jinak žen. Dodává, že léčit má smysl jen vybrané jedince, třeba osoby s poruchou imunity. V rámci celé populace má ale promoření virem velký vliv, a to i ekonomický.

Reklama
Můj muž samovolně vyloučil rakovinu. Zazní v dokumentu Infiltrace
Můj muž samovolně vyloučil rakovinu. Zazní v dokumentu Infiltrace
Můj muž samovolně vyloučil rakovinu. Zazní v dokumentu Infiltrace

Rakovina? Vyléčí ji milenec. Takhle se v Česku obchoduje se zdravím, ukazuje skrytá kamera

Nový dokument České televize Obchod se zdravím odkryl nezvyklé léčebné postupy a praktiky pražského terapeutického centra Aktip. Jeho aktéři, často vystudovaní lékaři a psychologové, pacientům nabízejí léčení rakoviny milencem či změnu DNA. Podobných zařízení ale podle režisérky filmu Šárky Maixnerové funguje v Česku několik a často jejich pomoc vyhledávají i velmi vážně nemocní lidé. "Mám také zpětnou vazbu od onkologů, kteří mi vypráví příběhy lidí, kteří se vydali cestou Aktipu a do odborných zařízení pak přišli pozdě, ve stavu, kdy je již nebylo možné zachránit. To jsou přesně ty případy, které mě, jak se říká, doslova zvedly ze židle," vysvětluje důvod, proč se do projektu pustila.

Operace mozku? Každý řez je definitivní, v duši nevěřím, lékař musí mít odvahu říct dost, říká Beneš
Operace mozku? Každý řez je definitivní, v duši nevěřím, lékař musí mít odvahu říct dost, říká Beneš
Operace mozku? Každý řez je definitivní, v duši nevěřím, lékař musí mít odvahu říct dost, říká Beneš

Operace mozku? Každý řez je definitivní, v duši nevěřím, lékař musí mít odvahu říct dost, říká Beneš

Před každou operací jsem měl v hlavě, kde udělám řez, na sále nemůže neurochirurg improvizovat, cokoliv udělám, je definitivní. Se synem jsem operoval ještě v 88 letech, říká neurochirurg Vladimír Beneš nejstarší. Jeho syn i vnuk patří mezi přední české neurochirurgy. Dodává, že je odpůrcem eutanázie, dnes je podle něj problém zbytečné léčení, lékař musí mít prý dost znalostí a odvahy, aby řekl dost.

Kryokonzervace, umělé oplodnění, zmrazené embryo
Kryokonzervace, umělé oplodnění, zmrazené embryo
Kryokonzervace, umělé oplodnění, zmrazené embryo

Děti z "mrazničky" se v Česku rodí už 25 let. Problém s plodností mají dnes spíše muži

V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace - zamrazení. První dítě z "mrazničky" přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama